Lidé trpící zákeřnou nemocí se často lékařů ptají, zda není jejich onemocnění dědičné. U leukemie dnes dokážou brněnští odborníci na tyto otázky odpovídat přesněji než dříve a pomoci rodinám, které mohou být nemocí ohroženy.
Genová terapie představuje nový způsob léčby leukémie |
Daří se to týmu pod vedením profesora Michaela Doubka, vedoucího lékaře leukemické skupiny Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a genetika programu Molekulární medicína Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity. Lékaři našli změny genů u několika rodin, které byly ohroženy vznikem leukemie, a pomohou jim zamezit přenosu poškozených genů do dalších generací.
Nová vyšetření a léky
„Můžeme pacientům nabídnout postupy, které nám umožní určit prognózu jejich nemoci a podle ní zvolit tu nejlepší léčbu z dostupných. Jsme rovněž schopni posoudit různé vzájemné interakce podávaných léků. V neposlední řadě jsme také schopni analyzovat podíl dědičnosti na vzniku krevního onemocnění a dědičná rizika vyšetřovat i u příbuzných našich pacientů. Podle zjištěných rizik lze navrhnout model sledování jednotlivých pacientů a jejich rodiny,“ říká profesor Doubek.
Tyto postupy zavedli pro nemocné s některými druhy leukemie. Nemocní jsou navíc zařazováni do řady výzkumných projektů, které jim nabízejí možnosti nových vyšetření či nových léků, které ještě nejsou u nás nebo ve světě registrovány a nehradí je zdravotní pojištění.
Bujení bílých krvinek
Slovo leukemie pochází z řečtiny a lze jej přeložit jako „bílá krev“. Nemoc popsal a pojmenoval v roce 1847 německý lékař Rudolf Virchow. Leukemie je choroba, při níž se nadměrně množí a zhoubně bují bílé krvinky. Zmnožené bývají především v kostní dřeni. U leukemie dochází vždy k postižení kostní dřeně a ve většině případů i k postižení krve. Je to vlastně rakovina bílých krvinek, což jsou buňky zajišťující obranyschopnost. Tato choroba tedy postihuje jednu ze složek imunitního systému.
Lékaři pokročili v diagnostice leukémie i odhalování predispozic |
„Velmi často se nemoc dlouho nijak neprojevuje, na mnoho případů leukemií dnes přijdeme náhodně. Lidé jdou například na preventivní prohlídku či na vyšetření před plánovaným operačním zákrokem a rozbor krve ukáže, že mají leukemii. V pokročilejších stadiích chronických leukemií nebo u leukemií akutních lidé trpí únavou, infekcemi, krvácivými projevy nebo dušností. Chronické leukemie se mohou také projevit zvětšením mízních uzlin nebo sleziny. Takže tyto leukemie vlastně mohou být i vidět,“ přibližuje Michael Doubek.
Dočtěte si článek v digitálním vydání LN.
Ve středeční příloze Medicína a věda si dále přečtěte:
- Úspěšná léčba leukemie u dětí
- Žijeme v iluzi nesmrtelnosti
- Geny pro světlou kůži jsou z Afriky
MARTIN JEŽEK
Autor je spolupracovníkem redakce
