Pátek 13. prosince 2019svátek má Lucie 2 °C déšť se sněhem Předplatné LN
14. listopadu 2019 5:00 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Bolest nevznikne jen tak, napoví nám mnohé o našem způsobu života, říká fyzioterapeut

Tomáš Rychnovský | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tomáš Rychnovský | foto: Archiv Tomáše Rychnovské

Zaměřuje se na principy fungování těla včetně zřetězení jeho poruch. Neléčí jen místo, které bolí, ale všechny, i vzdálené důvody, které vytváří bolest v daném místě, na které si pacient stěžuje. Fyzioterapeut Tomáš Rychnovský tvrdí, že každá bolest má svou příčinu a ta často „leží“ v hlavě. „Někdo se málo hýbe, špatně dýchá, je v napětí, v tlaku, ve kterém není spokojený, žije s hlubokým smutkem v sobě nebo se lehce naštve,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Ve své knize Každá bolest má svou příčinu se soustředíte na propojení těla a mysli a bolest. V čem je bolest pro člověka pozitivní?
Pohybový systém odráží funkce nejen pohybové, ale i imunitní, hormonální i psychické. Podle jeho stavu nebo sklonu k bolesti se dá tedy usuzovat na fungování celého systému těla. A naopak, fungování lidského těla má vliv na léčbu a vznik bolesti. Bolest v těle nevznikne jen tak a může nám o našem způsobu života hodně říct. Někdo se málo hýbe, špatně dýchá, je v napětí, v tlaku, ve kterém není spokojený, žije s hlubokým smutkem v sobě nebo se lehce naštve.

To jsou všechno faktory, které mají vliv na bolest těla či jiné zdravotní komplikace a mají vliv na prožívání celého života. Proto když přijde bolest, může nás zastavit a my můžeme některé věci v životě změnit. A často tak žít spokojeněji. I příběhy těchto lidí uvádím právě v naší nové knize Každá bolest má svou příčinu.

Tomáš Rychnovský

  • Vystudoval fyzioterapii na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval s červeným diplomem. Specializuje se na léčbu a prevenci bolesti v pohybovém systému a měl štěstí učit se od světoznámých odborníků. Je žákem Prof. PaedDr. Pavla Koláře Ph.D., přednosty rehabilitační kliniky v nemocnici Motol, u něhož působil 10 let a kde mohl vnímat základ pro nejnovější ověřené terapeutické postupy, které používá ve své praxi a stavím na nich přístup k léčbě těla. V době studií měl možnost se pravidelně potkávat a diskutovat např. s nestorem české i světové fyzioterapie Prof. Karlem Lewitem.
  • Během studia se zabýval sledováním kvality pohybového vývoje novorozenců a jeho vlivem na lidskou motoriku i na vznik pozdějších bolestivých poruch. Vědecký doktorský titul Ph.D. získal v roce 2010 na Univerzitě Karlově obhajobou dizertační práce s názvem “Magnetická rezonance respirační dynamiky a posturální funkce bránice”. Ve stejném roce rovněž získal titul PhDr.
  • Od roku 2001 provozuje soukromou fyzioterapeutickou praxi pro dospělé. V roce 2006 ji rozšířil o dětskou část a provádím diagnostiku a terapii hybných poruch novorozenců.
  • Podílí se na výuce fyzioterapeutů 2. lékařské fakulty UK v Praze. Přednáší fyzioterapii na Pražské psychoterapeutické fakultě. Pořádá speciální semináře, které se zabývají předáváním zkušeností z oblasti tělesné, cvičením i přednášením o tom, jak se zbavit bolesti v těle a předcházet jim a rovněž jak najít rovnováhu a stabilitu mysli, naučit se zacházet se stresem, ale i jak mu předcházet a být v životní pohodě.

Lidovky.cz: Co si myslíte o lécích na utlumení bolesti?
Určitě mají svůj smysl v akutní fázi léčby. Je však moudré léčbu směřovat na příčinu. Proto hledám ten opravdový důvod bolestivých stavů a ten cíleně léčím. Preferuji přístup, který se zaměřuje na principy fungování těla vč. zřetězení jeho poruch. Znamená to, že neléčím pouze v místě bolesti. Léčím všechny, i vzdálené důvody, které vytváří bolest v daném místě, na které si pacient stěžuje.

Lidovky.cz: Píšete i o problémech, které jsme měli v dětství a přenášíme si je do dospělosti. Co si mám pod tím představit? Vzorce chování? Mohou se i tyto problémy přetavit do bolesti?
Jedním z témat je, že neideální kojenecký vývoj má vliv na to, že některá místa na těle jsou náchylnější pro vznik bolesti. Proto by rodiče měli nechat zkontrolovat své děti už od 6. až 8. měsíce. Druhá věc je, že přístup k dětem v nich může zanechat pocity, se kterými se neumí/me dlouho poradit. Jsou to pocity nepřijetí, smutky, vztek apod.

Zůstávají v dětech, protože se s nimi o nich nikdo nebaví. A tyto pocity nás mohou dlouhodobě tížit a pomáhat přetížení pohybového systému díky poruše svalové spolupráce. Např. nahrbení páteře je velmi často velmi spojeno s naším vnitřním prožíváním života. Proto je potřeba s dětmi i o těchto tématech mluvit. Emoce se v nich potom nehromadí a páteř funguje v pořádku.

Lidovky.cz: Hypotetický příklad - od dětství mě bolí hlava, bolest je to neřešená. Dá se vypozorovat, proč bolest přichází?
Určitě. Je třeba vyšetřit páteř a bavit se s vámi, jak a kdy bolest přichází a jak jí vnímáte. A také velmi často je bolest hlavy spojená s vnitřním prožíváním něčeho, co nám není příjemné.

Lidovky.cz: Kladete si i otázky, jako proč nás bolí tělo, když pravidelně cvičíme... Máte na tuto otázku odpověď?
Velmi často to vidím ve své praxi. Je viditelné, že i zdravé cvičení není všespasitelné. Dám vám příklad za všechny. Představte si, že cvičení je pro někoho forma seberealizace a forma získání sebedůvěry. Ten člověk je uvnitř tak nejistý a strachuje se o to, aby nevypadal před jinými špatně, že není schopen si toto uvnitř sebe přiznat. Proto hledá aktivitu, ve které chce být dobrý. Může to být práce, hromadění majetku i cvičení. A tento jeho motiv z něj může dělat často dobrého sportovce.

Ale stane se, že jej může náhodou postihnout bolest. Zad, kolene, kyčle. Jeho úsilí jej dovedlo k přetažení těla. Nejenže je najednou nespokojený, považuje se za neschopného, trpí tím jeho sebedůvěra. Ale on dál dělá vše proto, aby se co nejrychleji vrátil do své aktivní sportovní činnosti. Což mj. může znamenat, že nebude dělat cviky, které sice vytrénují jeho stabilitu páteře, ale on je považuje za tak nevýznamné, že jim nebude dávat svou pozornost. Jeho bolest se může zhoršovat nebo často vracet. O tom, že má sebevědomí postaveno na písku, nikoliv na skále, ani nemusím mluvit.

Fyzioterapie

Lidovky.cz: Co si myslíte o józe, která tělo a mysl propojuje? Je to správné cvičení pro každého, nebo existují výjimky?
Je to asi na delší diskusi. Nemyslím si, že všeobecně jóga, navíc v různých podáních, vždy propojuje tělo a mysl. Hodně záleží na motivu cvičence a kvalitách cvičitele. A také je to cvičení, které u lidí může bolest způsobit. Čím to je? Tělo není připravené. Stabilizační svaly páteře a kloubů nefungují u všech lidí automaticky správně. Jógové ásány nejsou bez výjimky cviky, které tělo rozhýbají správně a principiálně přesně. Malé dítě, než se postaví, zvládne do té doby několik důležitějších pohybů, aby páteř a klouby byly na stoj a chůzi připravené. Stejně tak dospělí by se měli nachystat na jakoukoli pohybovou zátěž/cvičení. Principiální základní cviky pro správnou funkci a přípravu páteře ukazujeme a vysvětlujeme na našich kurzech.

Lidovky.cz: Věříte/máte ověřené, že určité bolesti, například bolest ramene, znamenají určité problémy? Dá se to paušalizovat, jak to dělají některé knihy?
Lze z nich čerpat. Ale bolest nelze paušalizovat. Je třeba mít nejen znalosti, ale nejlépe svoji zkušenost a vnímat principy fungování těla i mysli. Například rameno je kloub, který je náchylný na přetížení fyzické, ale reaguje i citlivě na vnitřní prožívání člověka. Lidé ke mě chodí i s touto bolestí, se kterou se dá mnohé udělat bez obstřiků. Ale může se léčit dlouho.

Lidovky.cz: S bolestí se žít dá, člověk ji přestane po čase vnímat a už se mu nezdá tak velká, navíc mluvit v dnešní době o bolestech a starostech, není až zas tak společensky žádoucí. Může to vést i k mnohem větším problémům.
Ano, na bolest si lze v určitém rozsahu zvyknout. Když se ale bavíme o bolesti, kterou je možné odstranit, je nutné se bavit o tom, že pacient musí přiložit svou ruku k dílu. Mohu mluvit o tom, co prožívám, co mě bolí, ale také bych měl dělat vše pro to, abych se toho zbavoval. Stěžovat si, chtít po všech, aby mi pomohli nic moc nedělat a sám si hledat příčiny, cvičit a vnímat důvody bolesti, to je rozdíl.

Lidovky.cz: Jak se dá poznat, kdy je bolest psychosomatická a kdy je opravdu způsobena například přetížením pohybového aparátu?
Vnímám to z příběhu pacienta, o kterém se bavíme. Jak a co komunikuje. A druhý diagnostický prvek je vyšetření pohmatem, které mi řekne, kde je v těle napětí, kde je jaká blokáda páteře nebo žeber. Podle uskupení těchto změn poznávám vliv psychiky na tělo velmi přesně.

Lidovky.cz: Jak se naučit pečlivě pozorovat vlastní tělo i mysl? Existuje na to nějaký návod?
Určitě. Pokud jsme k něčemu pozorní, té činnosti se věnujeme aspoň pár chvil denně, jsme v ní lepší a lepší. Člověk se může naučit pozorovat a vnímat například svůj dech, svoji schopnost povolení ramen, břicha a jiných částí těla. Stejně tak se může naučit proč má právě dnes splín či smutek v sobě. Vnitřní pocity nepřijdou jen tak bezdůvodně a je možné se v nich vyznat tak, abychom žili co nejvíce ve své vnitřní radosti.

Alena Pecháčková

Autor

Alena Pecháčkováalena.pechackova@lidovky.czČlánky
Premium

Zoufale jsme se snažili postřeleného muže zachránit, líčí lékař z Ostravy

Hrudní chirurg Marcel Mitták | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Hrudní chirurg Marcel Mitták z Fakultní nemocnice Ostrava se snažil s týmem zdravotníků zachránit jednoho z těžce...

Premium

Cítím hořkost. Bývalý šéf mordparty poprvé promluvil o svém odchodu

Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let, stál za objasněním řady vražd a...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Průvodce Lukáš Lev | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...