Ráno se spálíte o horký čaj a ještě v poledne se vám naprosto živě vybaví pronikavá bolest. Bolest, která jasně dala najevo, že se stalo něco špatného. Zatímco někdo si ruku ochladí ve vodě a za hodinu si na incident ani nevzpomene, jiný bude následky poranění nepříjemně pociťovat ještě několik hodin. Proč je někdo takové „bebíčko“ a jiný se s bolestí srovná bez mrknutí oka?
„S bolestí se každý vyrovnává jinak, rozdíly jsou mezi jednotlivci, mezi pohlavími, mezi rasami. Schopnost odolat bolesti je dána geneticky, to znamená, že se s ní už narodíme. Ale podíl na schopnosti odolat bolesti může mít i výchova, vzdělání, náboženství, předchozí zkušenosti s bolestí, které mohou působit pozitivně i negativně. Neboli někoho bolest zocelí, jiný se bolesti bojí o to více,“ vysvětluje lékař Igor Greguš, který působí v Poradně pro léčbu bolesti v Nemocnici Most.
Kdy sáhnout po pilulce
Bolest je pocit, který zahrnuje širokou škálu potíží. Pouze každý sám za sebe může posoudit intenzitu své bolesti a vysvětlit a popsat ji lékaři či lékárníkovi, který mu může poradit či pomoci.
Akutní bolest, tedy taková, která vzniká při úrazu, v důsledku choroby nebo po operaci, může trvat jen chvíli, několik hodin, dnů, ale i týdnů. Když vygraduje natolik, že člověka ovlivňuje v jeho běžném režimu, je žádoucí ji potlačit. Pomocí mastí, obkladů, relaxací, či pilulek – prášků na bolest, neboli analgetik.
Když je zdroj bolesti zřejmý – zánět v zubu, menstruace, zlomená noha, stehy po operaci – máme jasno. Analgetika nás zbaví akutní bolesti, jejíž příčinu známe a můžeme ji taktéž odstranit. Nebo víme, že bolest přejde sama od sebe.
Jak číst bolest? Každý by se s ní měl naučit žít, říká přední fyzioterapeut Kolář |
Podle původu bolesti vybíráme v lékárně z volně prodejných léků ze dvou základních druhů tzv. neopioidních analgetik. Pokud nepotřebujeme řešit kromě bolesti žádný zánět, který by stál za bolestí, volíme léky s účinnou látkou paracetamol či metamizol. Mezi nejznámější výrobky tedy patří Paralen, Panadol, Dafalgan, Tylenol, Algifen či Novalgin. Lékárník dokáže poradit ještě řadu dalších.
Druhou skupinou neopioidních analgetik jsou nesteroidní protizánětlivá analgetika. Úplně nejznámější léčivou složkou je ibuprofen, který je obsažen například v Ibuprofenu, Brufenu či Nurofenu. Léčiv v této skupině je ale mnohem více: meloxikam (Movalis), diklofenak (Veral, Voltaren, Olfen) a řada dalších. Pacienti po těchto lécích sáhnout při bolestech zad, svalových bolestech, bolestech hlavy, zubů, při bolestech kostí, horečkách, nachlazení.
Změnu máme ve svých rukách
Ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že po lécích na bolest sahá často, protože mu bolest nedovolí běžné fungování, je potřeba odstranit její příčinu. Mimochodem i ženy, které každý měsíc trpí při menstruaci, se bolesti mohou zbavit jinak než za pomoci prášků. Stačí udržovat oblast pánve v teple, pomůže teplá sprcha, zásadní je ovšem pohyb. A také jídelníček, proti křečím pomáhá strava bohatá na hořčík a vápník, vhod přijde i zázvor.
Zákazníci obdrží léky do 120 minut od objednání.
Léky (ilustrační foto)
Ve změně životního stylu je klíč k boji proti bolesti, ovšem i největší zádrhel. Podle zkušeností lékařů pacienti své návyky měnit nechtějí.
„Všechny problémy mých pacientů souvisí se životním stylem. Ať už přijdou s různými funkčními poruchami pohybového aparátu, při nichž dochází k blokádám páteře. Nebo ať jde o vyhřeznuté ploténky, či stále častější psychosomatické potíže, kdy se duševní nepohoda nevědomě přesune do pohybového aparátu,“ popisuje Petr Bitnar, který působí v ordinacích rehabilitace a léčby bolesti v Litvínově a Kladně.
„Nevěříte? Podívejte se na člověka v depresi, jak automaticky svěsí ramena a předsune hlavu dopředu. Z toho má pak bolesti hlavy i krční páteře. Dokonce i poranění vnitřních orgánů se může projevit právě tam. Vývoj ve všem šel v posledních letech dopředu neuvěřitelně rychle. Na vše používáme stroje, případně zatěžujeme při jejich používání tělo velmi jednostranně. Přestáváme se hýbat, různě se krčíme a následky na sebe nenechají dlouho čekat,“ shrnuje problém Petr Bitnar.
Kancelářská krysa a nádeník
Paradoxně si podle něj ti, kteří si uvědomují, že potřebují více pohybu, často ubližují ještě více. „Úplně nejhorší přístup mají ti, kteří celý den sedí v kanceláři, ale o víkendu musí překonat sto kilometrů na kole, strhnout se v posilovně, případně vykopat příkop kolem celého domu. Přes týden kancelářská krysa, přes víkend nádeník. Přitom člověku stačí obyčejná procházka. Vždy svým pacientům říkám, projděte se denně 45 minut,“ říká doktor Bitnar.
Léky (ilustrační foto)
Zkušenosti má ovšem takové, že pacienti procházky rozhodně do svého denního režimu nezařadí. „Měl jsem sadu třinácti cviků, zredukoval jsem je na pět. Když si mi pak pacient stěžuje, že má stále bolesti a zeptám se ho, zda cvičí, lže mi do očí. Ani těch pět cviků mi nedokáže předvést,“ podotýká Petr Bitnar.
Pacienti jsou totiž spokojení, že lékař vcelku rychle odstraní akutní bolest. Najít její příčinu ale leckdy trvá déle. „U nás v oboru se říká, že jen blbec léčí, kde to bolí,“ dodává Bitnar a zároveň varuje: „Musíme se změnou začít už u dětí, nebo z nich vyroste generace lidí, kteří budou mít s bolestí velké problémy. Rodiče jim musí ukázat, že pohyb je radost a běžná součást dne. Problém je, že když už má dítě talent, okamžitě je tlačené dělat určitý sport závodně, k jinému se už nedostane a je jednostranně zatěžováno. To je obrovská chyba!“
