130 let
Nezaměstnanost (ilustrační foto).

Nezaměstnanost (ilustrační foto). | foto: Shutterstock

Starší lidé se na trhu práce neuplatní. Jak se měří pracovní schopnost?

Zdraví
  •   6:13
BRNO - Česko dostatečně nevyužívá pracovní schopnosti lidí ve vyšším věku. Demografické údaje přitom naznačují, že během 20 let bude polovina populace v důsledku stárnutí závislá na práci lidí v produktivním věku. Řešením je zvýšit zaměstnanost těch starších, což se v Česku ve srovnání se zahraničím příliš nedaří.

Odborníci v Brně zveřejnili dosavadní výsledky svého bádání. Další, rozsáhlejší výzkum pracovních schopností je nyní v plném proudu. Zdravotní stav Čechů je srovnatelný s jejich vrstevníky v Nizozemsku a Finsku. Ještě v 65 letech mají muži i ženy šanci na osm až devět let života bez omezení běžných činností ze zdravotních důvodů.

"Při srovnání míry zaměstnanosti ve věkové skupině 50 až 64 let ovšem Česko na Nizozemsko a Finsko viditelně ztrácí. V míře zaměstnanosti u skupiny 60 až 64 let se Česko propadá až na 17. místo v EU," uvedl vedoucí expertního týmu Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

ČTĚTE TAKÉ:

Pro měření pracovní schopnosti používají odborníci index, jenž odráží například zdraví, dovednosti, postoje a motivaci člověka. V Česku dosud vědci zkoumali jen malý vzorek, i ten však ukázal, že téměř 40 procent nezaměstnaných starších 50 let vykazuje dobrou, a téměř 20 procent dokonce vynikající hodnotu indexu pracovní schopnosti. Obecně jsou na tom hůře lidé, jejichž povolání klade fyzické nároky.

Větší vzorek zaměstnanců nyní odborníci zkoumají v projektu Implementace age managementu v Česku. Vzejdou z něj návrhy konkrétních opatření a referenční hodnoty pracovní schopnosti. Do projektu se zapojili někteří zaměstnavatelé, například Policie ČR, ČEZ, Úřad práce a Komerční banka, kteří umožňují dotazníkové zjišťování indexu u svých zaměstnanců či klientů. Projekt začal loni, skončí příští rok. Je součástí Národního akčního plánu přípravy na pozitivní stárnutí pro období 2013 až 2017, ministerstvo práce a sociálních věcí na výsledky podle náměstkyně Jany Hanzlíkové čeká se zájmem.

Mezigenerační spolupráce

Odborníci se shodují v tom, že k lepšímu pracovnímu zapojení starších lidí přispívá například snížení fyzické náročnosti práce, zavedení krátkých přestávek a pružnějších pracovních úvazků. Současně je nutné změnit celkový postoj ke stárnutí, využívat silných stránek zkušenějších zaměstnanců a naučit se těžit z mezigenerační spolupráce. Sami starší lidé se podle Novotného někdy podceňují, přestože jejich pracovní schopnost je stále vynikající. Mladí lidé zároveň musejí vědět, že jejich pracovní dráha bude delší než u generace jejich rodičů, a dbát proto na své zdraví a vitalitu.

Úřad práce ČR se podle Jiřího Fukana z brněnské pobočky snaží pracovat se staršími nezaměstnanými individuálně, důležité je poskytnout jim co nejvíce informací o možnostech, které by jim pomohly najít zaměstnání. "Teď například spouštíme pro 60 nezaměstnaných nový poradenský program, v němž využijeme poznatky age managementu," řekl ČTK Fukan. Pokud se program osvědčí, může se přenést do dalších krajů.

Autoři: ČTK, Lidovky.cz