Lidovky.cz: Co vlastně je cestovatelský průjem?
Cestovatelský průjem je taková deštníková diagnóza pro všechny průjmy, které si člověk přiveze právě z exotičtějších krajin. Zhruba z padesáti procent je způsoben typem bakterie Escherichia coli, projevujícím se kromě průjmu celkovou slabostí, nechutenstvím, zvracením, bolestivými křečemi v břiše, zvýšenými teplotami a někdy i přítomností hlenu a krve ve stolicích.
Lidovky.cz: Lze se proti tomuto nepříjemnému onemocnění na cestách chránit?
Cestovatelský průjem má univerzální klinický obraz, vyskytuje se v celém rozvojovém světě, trpí jím prakticky polovina cestovatelů, je proto dobré být na něj připraven. Ochrana a prevence je přitom svým způsobem ne přehnaně složitá. Trochu je možné cestovatelskému průjmu předejít vakcinací – používá se očkovací látka proti choleře, která je vhodná také jako prevence onemocnění těmito Escherichia coli typy. Ale jak říkám, ochránit může jen z padesáti procent a klinický obraz někdy může být dramatický. Zásadní je tedy dát si pozor na to, jakou vodu piju, na jídlo, být ještě daleko hygieničtější, než je člověk doma, vzpomenout si na to, že ruce se myjí před jídlem a po jídle, před použitím záchodu i po něm, zkrátka důsledně dodržovat banální hygienická pravidla.
Lidovky.cz: Pokud už člověk průjem má, co může dělat?
Nutná je rehydratace, tedy zavodnění. Náhrada tekutin ztracených průjmem a zvracením je zcela základní. Většinou při klinickém obrazu horečnatého průjmu s příměsí krve a hlenem ve stolici je nutno nasadit antibiotika, proto se preventivně předepisují cestovatelům, kteří do exotických destinací odjíždějí. Jsou poučeni, kdy antibiotika nasadit a jak je užívat, a máme zprávy, že to funguje. Preventivně doporučujeme brát už před cestou probiotika kvůli vybalancování střevního obsahu, aby mu lidé nějak neuškodili typem potravy, na který domorodci jsou sice zvyklí, ale oni by s tím mohli mít obrovské problémy.
Lidovky.cz: Po návratu z cesty, během které člověka průjem postihl, je dobré zajít k lékaři a říct mu o tom?
Je vždy vhodné udělat alespoň základní parazitární vyšetření stolice a vyloučit, že v organismu zůstaly nějaké „suvenýry“ z exotického světa, protože problémy se nemusí projevit hned. Někteří parazité mohou v těle přežívat týdny i měsíce a mohou se přestěhovat ve svých určitých formách i do jiných tkání organismu, například u amébózy (onemocnění vyvolané patogenní střevní amébou) do jater, a mohou způsobit potenciálně fatální onemocnění. Praktický lékař je schopen zajistit mikrobiologické i parazitární vyšetření stolice či eventuálně vyšetření krve.
Lidovky.cz: Z čeho člověk může dostat žloutenku?
Jde o nákazu z jídla a pití. Hepatitida A neboli žloutenka se dá dostat kdekoli, a je jedno, zda člověk jede do pětihvězdičkového luxusního hotelu anebo se bude pohybovat s batůžkem na zádech po ulicích. Promořenost hepatitidou A je v rozvojovém světě obrovská.
Lidovky.cz: Dá se jí předejít vhodnou prevencí?
Existuje proti ní velice jednoduché očkování ve dvou dávkách, přičemž by mělo proběhnout nejpozději 14 dnů před odjezdem, aby byl prostor pro imunitní odpověď organismu, aby se vytvořily protilátky. Je to tedy snadná ochrana, doporučitelná pro každého, kdo někam jede. A to mluvím i o destinacích, které mnoho lidí považuje za zcela bezpečné, jako je například Egypt, Tunis, Řecko, Chorvatsko nebo Španělsko.
Lidovky.cz: Jsou nějaká opatření proti nákaze žloutenkou, která lze uplatnit přímo na cestách?
Je nutné používat balenou vodu, případně si i čistit zuby balenou vodou, a vyvarovat se nápojů s ledem. Je třeba být velice obezřetný k jídlům takzvaným tradičním, domácím. Cestovatelé často chtějí ochutnávat místní speciality, ale měli by vědět, že obecně platí: co člověk nemůže uvařit, oloupat, zpracovat sám, tomu by se měl vyhnout.
Lidovky.cz: Pokud člověk není očkován a žloutenkou onemocní, jaké jsou příznaky?
Jsou to střevní potíže a horečnatý stav, únava, bolest hlavy. Pak v té formě, která je jasně rozpoznatelná, je to tmavá moč, světlejší stolice, zežloutnutí kůže a očního bělma, bolest břicha, potom s objektivně zjištěným zvětšením jater. Jde už o stav, kdy je zásadní vyhledat lékaře, protože je nutná izolace, sledování, léčba apod.
LIdovky.cz: Může člověk hepatitidou A onemocnět i navzdory očkování?
Může. Ochrana není stoprocentní, ale je vysoká, téměř stoprocentní. Ale i kdyby očkovaný člověk onemocněl, tak to vlastně ani nemusí poznat, protože forma onemocnění může být klinicky naprosto nevýznamná.
Lidovky.cz: Jak se projevuje malárie?
Velice nespecifickými chřipkovými příznaky a velice rychle – bolestí hlavy, horečkou, bolestí svalstva a kloubů, únavou, nechutenstvím, někdy břišním dyskomfortem. Horečky jsou velice rychle nesmírně vysoké, postižený člověk je velmi zeslaben, má zimnice, může zvracet, prostě není chopen fungovat. To jsou samozřejmě varovné signály a neprodleně by mělo následovat vyšetření a léčba. Už při prvních příznacích je nutné vyhledat lékaře, diagnóza je velice snadná. Některé typy parazita, který způsobuje malárii (jmenuje se Plasmodium), mohou nakaženého usmrtit během několik dnů.
Lidovky.cz: Je možné malárii předejít očkováním?
Ne, malárii se ovšem dá předejít orální profylaxí, tedy pomocí pilulek, které se berou podle určitého schématu – záleží na typu výletu, jeho trvání, kam člověk jede. Různé situace mohou vyžadovat různou intervenci. Ochrana není samozřejmě stoprocentní, ale je velice podstatná. V případě, že by k onemocnění došlo, tak spíše v mírné formě.
Lidovky.cz: Jak člověk k malárii přijde, na co si dávat pozor?
Snadno, pokud se nechrání. Kromě uvedené farmaceutické prevence je třeba omezit potenciální kontakt s komárem večer a v noci, nosit pokrývku hlavy, dlouhé rukávy a nohavice, používat vhodné repelenty a ke spánku moskytiéry napuštěné chemikálií, která komáry odpuzuje.
