Postižený trpí v prvních dnech pobytu bolestmi hlavy a svalů, je podrážděný a unavený, nemá chuť k jídlu. Může ho postihnout i deprese. Vhodným způsobem prevence je podle docenta Rastislava Maďara postupné přizpůsobování denního režimu času v cílové zemi už před vycestováním.
"Mírná pásmová nemoc se může projevit už při přechodu dvou časových pásem, tedy při posunu denního rytmu o dvě hodiny," varuje Maďar v publikaci Ochrana zdraví na cestách.
Západ či Východ?
Kdo se chce potížím vyhnout, měl by se při cestách na východ uložit k spánku během tří dní před odjezdem vždy o hodinu dříve než den předtím. A naopak při cestách na západ o hodinu později. Protože usnout později je jednodušší než usnout dříve, přizpůsobení na západě trvá obvykle kratší dobu, dva a šest dní, než na východě, kde může trvat tři až 18 dní.
Proti rozvoji pásmové nemoci pomáhá podle Maďara malá rozcvička před letem, během něj i po něm. Důležitý je dostatek tekutin, odpočinku i spánku.
"Doporučuje se nepřejídat se a vyhýbat se potravinám a syceným nápojům, které způsobují plynatost," radí lékař.
Při krátkodobém pobytu do 48 hodin je podle něj výhodnější udržet si i v cizině denní rytmus, tedy spánek, jídlo i pracovní činnost, podle času domovské země. Při delších pobytech je zase lepší co nejdříve přejít na místní čas. Obchodní schůzky či sportovní výkony by si cestovatel neměl plánovat na první dny po příjezdu. Pokud je nemůže odložit, měl by zvolit čas podle pracovních hodin své země.
Co nejvíce světla
Přizpůsobení urychlí jasné světlo, proto v prvních dnech radí Maďar omezit používání slunečních brýlí a trávit co nejvíc času v dosahu slunečního nebo jasného umělého světla. Lépe je nezatahovat závěsy.
Usínání může usnadnit malá dávka zklidňujících léků. Příznaky pásmové nemoci zmírní lék s hormonem melatoninem. Ten je vhodné začít užívat tři dny před odjezdem a ukončit tři dny po příjezdu na místo pobytu. Léky na spaní ani melatonin nejsou pro děti vhodné.
