Lidovky.cz: Pandemický stav psychicky drtí i lidi, kteří netrpí duševním onemocněním. Ocitají se ve výrazných potížích diagnostikovaní hypochondři?
Pro lidi s diagnostikovanou úzkostnou duševní poruchou zaměřenou na trvalý pocit ohrožení vlastního zdravotního stavu je koronavirová pandemie stresorem vedoucím ke zvýraznění obtíží.
Lidovky.cz: Jaké konkrétní obtíže to jsou?
Jejich pocit vlastního ohrožení je ovlivněn, stejně jako u osob netrpících úzkostnou poruchou, konkrétní zkušeností s pandemií. Hodně záleží na tom, zda někdo z jejich blízkých či známých onemocněl covidem-19, jaký měl průběh onemocnění, případně zda na toto onemocnění zemřel. Ona konfrontace s infekcí pochopitelně vede k nárůstu úzkostného prožívání.
K TÉMATU: |
Lidovky.cz: Co se tedy stává?
Osoby stižené úzkostnou poruchou mají tendenci vyhledávat z dostupných zdrojů, obvykle na internetu, možné příznaky covidového onemocnění (ztráta chutí, čichu…), do kterých se vžívají, a následně s úzkostí u sebe tyto příznaky pociťují. Těch pocitů se obtížně zbavují, i když je onemocnění opakovanými vyšetřeními vyloučeno.
Lidovky.cz: Musí reálné nebezpečí nákazy virem SARS-CoV-2 takového pacienta nutně úplně paralyzovat?
Reakce na danou úzkost je různá, někdo má tendenci se zcela izolovat od okolí, někdo opakovaně vyhledává testování a lékařské kontroly… Lidé, kteří už jsou v péči psychiatrické či psychologické ambulance, své terapeuty obvykle kontaktují přímo v ambulancích, telefonicky nebo mailovou formou.
Zvýšený počet duševních onemocnění trvá, lidem pomůže i nový web |
Lidovky.cz: Co je pro lidi trpící úzkostmi v současnosti nejtíživější?
Osoby s úzkostnou poruchou se obtížněji adaptují na změny i nové situace. Potřebují co nejstabilnější prostředí, které jim pomáhá překonávat úzkost.
Lidovky.cz: Jak tito nemocní reagují na neustálé změny vládních opatření?
Rychle se měnící, často nejasná protipandemická opatření realizovaná v konfrontačním názorovém nesouladu i mezi těmi, kteří je vydávají, nesoulad v řadách předpokládaných odborných autorit, prezentace znejisťujících zpráv o zvládání pandemie a podobně jsou živnou půdou pro zvýraznění úzkosti. V současné době kritického stavu kapacity nemocniční péče se přidává obava ze ztráty dostupnosti péče, když se nemoc, kterou úzkostný člověk pociťuje, projeví.
Lidovky.cz: Tkví pomoc v silnější medikaci, častějších návštěvách psychiatra či psychologa, v izolaci, hospitalizaci?
Ve zvládání úzkostných stavů má z hlediska odbornosti dominantní efekt systematická psychologická intervence. V řadě případů je pro zvládnutí stavu nutné psychoterapeutický přístup kombinovat s léky, které jsou v kompetenci psychiatrů. Důležitá je dostupnost odborné pomoci systémem ambulantních služeb, umožňující návrat do domácího prostředí. Pouze u malé části lidí vyžadují projevy úzkostného stavu hospitalizaci.
Lidovky.cz: Kdo má k hypochondrii největší sklon?
Úzkostnou poruchou mohou trpět všechny věkové kategorie. U dětí a dospívajících není alarmujícím problémem ve vztahu k pandemii rozvoj úzkosti, ale omezení sociálních vazeb.
Lidovky.cz: Jak mohou pandemická opatření dětem a dospívajícím škodit?
Kontakt s kamarády, spolužáky, učiteli, trenéry a dalšími osobami z volnočasových aktivit je pro vývoj mladých lidí důležitý. Dopady omezených možností v oblasti sociálních interakcí trvající již rok bude možné analyzovat u této věkové kategorie až s delším časovým odstupem.
Lidovky.cz: Řada psychologů zaznamenala růst zájemců o své služby. Pociťujete i vy silnější „návštěvnost“ klientů?
Dlouhodobý průběh pandemie má většinově nepříznivý vliv na psychiku lidí v celé společnosti. Mnoho z nich se zánikem možnosti podnikání a práce v řadě oblastí dostává do sílící existenční nejistoty, která je umocněná tím, že nastupuje po období ekonomické prosperity. To vede objektivně k nárůstu úzkostných a depresivních stavů vyžadujících odbornou intervenci.
LN Ovlivňuje pandemie i další duševně nemocné?
Téma pandemie vstupuje v rámci patoplasticity (konkrétní podoby jednotlivých onemocnění) i do způsobu vnímání a myšlení lidí trpících delší dobu duševní poruchou. Stává se tak například i součástí různých bludných interpretací u nemocných se schizofrenním onemocněním.
