Pátek 27. května 2022, svátek má Valdemar
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Covid ohrožuje kuřáky. Ti ale kvůli vystresování spíš kouří víc než obvykle, varuje lékařka

Covid 19

  5:07
Nemocní s chronickými dýchacími problémy mívají často poničené plíce tak jako tak. Už proto se koronavirové nákazy obávají víc než běžná populace. Hodně však záleží na tom, jaký typ onemocnění mají a jak se jim ho daří držet pod kontrolou. „Pokud astmatik užívá správně své léky, pak se určitě nemusí koronavirové nákazy obávat víc než běžná populace,“ říká profesorka plicního lékařství Martina Vašáková.
Cigareta

Cigareta foto: Shutterstock

Působí jako předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a přednostka Pneumologické kliniky 1. Lékařské fakulty UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. (Ftizeologie je lékařská disciplína zabývající se prevencí, diagnózou a léčením tuberkulózy – pozn. red.)

„Vyšší ohrožení se týká hlavně pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí neboli CHOPN,“ vysvětluje profesorka Vašáková. Toto zánětlivé onemocnění úzce souvisí s kouřením a pobytem v zakouřeném prostředí.

Stres nahrává závislostem

Řada zahraničních studií potvrdila, že lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí, kteří jsou aktivními kuřáky, mají až pětinásobně vyšší riziko onemocnění covidem-19. Koronavirová pandemie by tedy zdánlivě mohla být pro tyto lidi motivací k tomu, aby s kouřením přestali. Realita je však trochu jiná.

Covid ‚na koho se nedostalo‘. Nová pomoc od státu má rozlišovat podle poklesu příjmů

„K tomu, aby se člověk dokázal vyrovnat se svou závislostí, musí být psychicky vyrovnaný a dostatečně silný,“ uvádí věci na pravou míru profesorka Vašáková. „Naši pacienti jsou ale současnou situací leckdy natolik vystresovaní, že spíš kouří víc než obvykle.“

Mnozí z nich navíc trpí i dalšími chronickými nemocemi. Mohou to být například obezita, diabetes, či ischemická choroba srdeční. Tyto choroby přitom nejen zvyšují riziko onemocnění covidem-19, ale mnohdy zhoršují i jeho průběh.

Dlouhodobé potíže

Nejtěžší průběh koronavirového onemocnění paní profesorka zatím zaznamenala zejména u obézních pacientů a pacientů s CHOPN. Mnozí z nich přitom svoji obezitu, která úzce souvisí s nezdravými životními návyky, za žádnou nemoc nepovažují. A za současné vypjaté situace nemívají vždycky dost sil se nezdravých stravovacích a pohybových návyků zbavit.

O tom, že onemocnění covid-19 může poškodit plíce, není pochyb. „Jak často k tomu dochází, však zatím nevíme,“ říká primář 1. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze, doktor Jiří Votruba. „Stejně tak neexistuje výzkum, který by nám ukázal, jaké následky na plicích toto onemocnění zanechává.“

Indická firma vydala vakcínu, aniž by prokázala její účinnost proti covidu. Nyní varuje před jejím používáním

V současné době proto na jeho pracovišti probíhá studie, která by mohla dát alespoň částečnou odpověď na podobné otázky. Dlouhodobé obtíže trvající týdny i měsíce zde zatím zaznamenali u pacientů, kteří prodělali takzvanou covidovou pneumonii. Při tomto onemocnění dochází k přetrvávajícím zánětlivým změnám nebo zjizvení plicní tkáně, které může být dočasné, ale i trvalé.

Zmapovat jeho dopady se v současné době snaží nejen lékaři ze Všeobecné fakultní nemocnice, ale i mnozí z jejich zahraničních kolegů. Obzvlášť nebezpečná může být covidová pneumonie pro pacienty s plicními fibrózami.

Mají už totiž plíce zjizvené v důsledku své nemoci a covid-19 může jejich obtíže výrazně zhoršit. Právě pro ně mohou mít proto nové poznatky zásadní význam. I z toho důvodu je v České republice připravován projekt sledování pacientů po prodělaném těžkém covidu-19 právě v ambulancích plicních lékařů.

Rakovina nepočká!

Pneumologům ale v současné době nedělá starost jen covid-19. „Pacienti se dnes bojí chodit k doktorovi,“ upozorňuje primář Votruba. „A leckdy tak riskují, že prošvihnou počáteční stadia nemoci.“

V některých případech to může být průduškové onemocnění, jindy však i rakovina plic. Na plicní klinice VFN zaznamenali během koronavirové pandemie desítky podobných případů. Právě nedávno vyšetřoval pan primář muže, který navštívil před pěti měsíci svého praktického lékaře s drobným vykašláváním krve.

Dostal doporučení na bronchoskopické vyšetření dýchacích cest i na spirometrii, při níž je možné zhodnotit funkci plic. Zmíněná vyšetření však kvůli koronavirové pandemii o několik měsíců odložil. A do ordinace doktora Votruby už přišel s generalizovaným nádorem plic.

Česko nakoupí dalších pět milionů jehel a stříkaček na očkování proti covidu

S podobnými případy se v poslední době setkává i profesorka Martina Vašáková. Přiznává, že v souvislosti s covidem je péče o „neakutní“ pacienty velmi omezená. Zdánlivě nejméně postihuje tato situace chronické pacienty se zavedenou léčbou, kterým může jejich lékař poslat recept elektronickou cestou.

Komplikace ale nastávají ve chvíli, kdy se stávající nemoc zhorší. Takový člověk by měl vždy alespoň telefonicky kontaktovat svého ošetřujícího lékaře. A pokud je to nezbytné, navštívit ho osobně. Samozřejmostí je ovšem v tomto případě i dostatečná ochrana.

Rouška, nebo respirátor?

Někteří pacienti s chronickými dýchacími problémy mívají ale s nošením ochranných pomůcek problém. Mnohdy by jim přitom pomohlo, kdyby roušku nosili pouze tam, kde je to nezbytné. „Pokud jdou k lékaři či na nákup, anebo cestují dopravními prostředky, pak by ji bezesporu měli mít,“ ubezpečuje profesorka Vašáková. „Jestliže se ale chystají na procházku se psem do parku, kde široko daleko nikdo není, pak ji určitě mít nemusí.“

Plicní pacienti a covid

Textilní náhražky chrání podle jejího názoru před infekční nákazou jen velmi málo. Vhodnější jsou dvou až třívrstvé roušky z pevného materiálu, které přiléhají těsně k obličeji a dokážou své nositele ochránit nejen před bakteriemi, ale i před některými viry v kapénce.

I to je důvod, proč se pacienti nyní nenakazí při cestách v městské hromadné dopravě, kde platí povinnost nosit roušky. Tuto skutečnost jasně potvrdily i nedávné epidemiologické studie.

Objevily se dokonce i názory, že díky nošení roušek mají pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí méně infekčních bakteriálních exacerbací neboli náhlých vzplanutí své nemoci. „Podobné teorie však doposud nikdo spolehlivě nepotvrdil,“ říká doktor Votruba. Spíše než roušky doporučuje respirátory alespoň třídy FFP2.

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Českých písniček pro děti je málo! Pusťte jim tuhle o rybičkách
Českých písniček pro děti je málo! Pusťte jim tuhle o rybičkách

Také jste radši, když si děti oblíbí hezkou českou písničku místo nějaké v angličtině? Pak se vám rozhodně bude líbit tahle rybičková písnička od...

Mohlo by vás zajímat