Pátek 7. října 2022, svátek má Justýna
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Demence převrátí život naruby. Začíná však nenápadně

Zdraví

  6:55
Každá vážná nemoc změní život a Alzheimerova choroba není výjimkou. Toto zákeřné onemocnění jej dokáže otočit naruby pacientovi i jeho okolí.

Parkinsonova nemoc (ilustrační) foto: Shutterstock

Vše začíná nenápadně, choroba je však neúprosná. Člověk jde do obchodu a tam zapomene, co chtěl koupit. Podesáté podvacáté se ptá na stejnou věc. Začíná zapomínat, co se stalo před čtvrt hodinou.

Na ulici si přestane uvědomovat, kde je. Má problémy v každodenním životě, které zdraví lidé nechápou. Stává se zmateným, ale i podezíravým a někdy i agresivním. Zkrátka,mění se mu osobnost. Alzheimerova nemoc přináší rizika, která zdravého člověka ani nenapadnou – horká voda v konvici, omylem nevypnutý sporák. Choroba tak ve svých důsledcích neohrožuje jen samotného pacienta, ale i ty, kteří s ním žijí.

Je důležité udržet kontakty

Jak se tedy o člověka, kterého trápí Alzheimerova choroba, postarat? „Jde především o zajištění adekvátní lékařské péče. Správná medikace je pro člověka s touto nemocí klíčová,“ vysvětluje Kateřina Kosová z českobudějovické městské charity Domino.

„Například my se zaměřujeme na pomoc při sebeobsluze a aktivitách v běžném životě, na uchování a posilování stávajících kognitivních funkcí.“ Důležitá je rovněž správná komunikace a udržení sociálních kontaktů, na které byl člověk po celý život zvyklý. „Cílem je, aby pacient měl uspokojeny všechny své potřeby a zachovanou kvalitu života po celou dobu onemocnění,“ říká Kateřina Kosová.

Já hlava děravá. Kde končí poruchy paměti a začíná demence?

Pokud je choroba v rané fázi vývoje, partner či rodina mohou péči o nemocného zvládnout sami. „Zpočátku člověk s demencí potřebuje dohled a usměrňování v běžných denních činnostech. Nemocnému stačímírně napovědět, nasměrovat ho, pomoci mu vzpomenout si či se vyjádřit,“ popisuje ředitel královédvorské diakonie Českobratrské církve evangelické Zdeněk Hojný.

Tuto fázi lze dobře zvládat doma za přítomnosti partnera nebo někoho dalšího z rodiny, pokud je nablízku. V raných fázích nemoci může dohled fungovat i na dálku po telefonu.

Jenže choroba se postupem času může zhoršovat. „Jak nemoc postupuje, stává se, že dohled a dopomoc je třeba stále častěji v průběhu nejrůznějších denních činností, které zdravým lidem připadají samozřejmé,“ říká Zdeněk Hojný. Zde se jedná především o hygienické návyky, nákupy, úklid, obsluhu spotřebičů, hospodaření s penězi a v neposlední řadě dodržování léčebného režimu.

„Mohou se navíc přidávat další funkční omezení, jako nestabilní chůze, neschopnost vyjádřit se, poruchy příjmu potravy, nedoslýchavost, vady zraku a mnohé další nemoci, které mají vliv na běžný život,“ jmenuje možná úskalí Zdeněk Hojný.

Duševní aktivita pomáhá chránit mozek a snížit nástup demence

Pokud je již nemoc ve velmi rozvinutém stadiu, potřebuje člověk s Alzheimerovou chorobou několik hodin péče každý den s tím, že dohled je nezbytný stále. „Hrozí nebezpečí útěku, pacient vyžaduje neustále dohled a kontrolu. Mnohdy jsou lidé s touto nemocí mobilní a okolí na první pohled nic nepozná. Proto je lépe svěřit péči odborníkům,“ konstatuje psychiatrička Elena Kašparová.

Chce to trpělivost a empatii

Pokud se však přece jen pacientovi blízcí rozhodnou pro domácí péči, měli by dodržovat několik zásad. Vprvní řadě je důležité nenechávat nemocného bez dozoru. Je třeba se mu věnovat a trénovat jeho mozek, čímž se rozvoj choroby zpomalí. Není od věci mu pomáhat, ale není nutné veškeré věci dělat za něj. Ve chvíli, kdy mu například dělá problém nakrájet si jídlo na talíři, je dobré mu pomoci, ale není již nutné jej krmit. Péče o nemocného Alzheimerovou chorobou v domácích podmínkách vyžaduje obrovskou zásobu trpělivosti, empatie a energie. Pokud se nemocný takového přístupu od okolí dočká, může život pacienta v rodině pokračovat prakticky normálně.

Kdo však o nemocného pečuje, neměl by zapomínat ani na odbornou pomoc. Tu mohou poskytnout lékaři a zdravotnický personál, ale i svépomocné organizace. Když choroba nad nemocným už přebírá moc, je nutné jej umístit do nemocničního zařízení s trvalou ošetřovatelskou péčí. „Vždy platí, že člověk s demencí potřebuje pochopení, přijetí svým okolím a vlídný přístup. Bez nich lze stěží mluvit o úspěšné péči, protože napětí, tlak a stres člověk s demencí vnímá. Nedokáže je však zpracovat stejným způsobem jako zdravý člověk,“ uzavírá Zdeněk Hojný.

Deset varovných příznaků

  • Ztráta paměti, která ovlivňuje běžný život
  • Problémy s vykonáním běžných činností 
  • Problémy s řečí
  • Časová a místní dezorientace 
  • Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek 
  • Problémy s abstraktním myšlením 
  • Zakládání věcí na nesprávné místo 
  • Změny v náladě nebo chování 
  • Změny osobnosti 
  • Ztráta iniciativy 
Autor:

ANALÝZA: Co udělají USA, když Rusko použije atomovou bombu? Jsou tři možnosti

Premium Pořád se věští z koule, jestli Rusko použije na Ukrajině atomovku, kreslí se různé scénáře, ale vůbec se neví, co by...

Jak přestat chrápat. Pomoct může i tenisový míček, říká primář Jirák

Premium Chrápání postihuje zhruba 57 procent mužů a 40 procent žen. Kdy může být chrápání signálem vážného problému? A co to je...

Mužské sny. Po čem muži doopravdy touží a co si radši nechají ujít

Premium My ženy si ve svých hlavách dokážeme utvořit dokonalé scénáře a domněnky, které jsou ovšem mnohdy vzdálené realitě....

Mohlo by vás zajímat