Čtvrtek 29. září 2022, svátek má Michal
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Dětem starších otců hrozí genetické poruchy

Zdraví

  7:00
S rostoucím věkem matek stoupá u dětí riziko genetických poruch. Například u žen po čtyřicítce prudce roste pravděpodobnost, že se jim narodí dítě postižené Downovým syndromem. Řada problémů však postihuje i děti starších otců.
S dítětem v nemocnici (ilustrační foto).

S dítětem v nemocnici (ilustrační foto). foto: Shutterstock

Muži jsou schopni počít dítě i v poměrně vysokém věku. Jejich spermie už ale v té době nemají tak kvalitní dědičnou informaci. Spermatogonie - buňky, z nichž se ve varlatech tvoří neustále nové a nové spermie - mohly v průběhu života utrpět celou řadu škod. Mnohé spermie starých mužů si proto nesou nejednu závažnou mutaci. Nejnovější výzkumy dokazují, že děti starších otců trpí častěji duševními poruchami a chorobami, například autismem nebo schizofrenií. Poměrně rozsáhlá studie z Malajsie odhalila, že negativně se na duševním zdraví potomků neprojevuje jen absolutní věk otce.

Jako rizikový se ukázal i příliš velký věkový rozdíl mezi rodiči. Pokud byli otcové o více než 11 let starší než matky, čelili jejich potomci zvýšenému riziku depresí, fobií a dalších psychických problémů. Děti mladých otců měly jen devítiprocentní šanci, že se u nich projeví duševní porucha. Pokud byli otcové ve věku pod padesát let, ale zároveň byli o více než jedenáct let starší než matky, stouplo riziko na 24 procent. U mužů, kteří se stali otci po padesátce a měli partnerky o více než jedenáct let mladší, vyšplhalo riziko duševního onemocnění dětí na 42 procent.

Narušené obaly DNA

Buňky, z nichž vznikají v pohlavních žlázách vajíčka nebo spermie, se zakládají u obou pohlaví ve stejném okamžiku. Dochází k tomu už během vývoje embrya. Při proměně na budoucí vajíčka prodělají buňky ve vaječnících žen v průměru 23 buněčných dělení a ta proběhnou ještě před narozením holčičky.

Táta a dítě

U mužů se pohlavní buňky dělí z valné části až po dosažení puberty a pokračují v tom valnou část života. Buňky ve varlatech čtyřicátníka mají za sebou 660 dělení a buňky padesátiletého muže se musely rozdělit 800krát. Každé dělení je příležitostí pro vznik malé či větší chyby v dědičné informaci. Spermie proto čelí mnohem většímu riziku vzniku závažných chyb v dědičné informaci než vajíčka. Vědci nevidí v "dírách" v dědičné informaci jedinou příčinu zvýšených zdravotních rizik pro potomky starších mužů. Jako velmi důležité se ukazují i tzv. epigenetické změny. Ty se netýkají samotné dvojité šroubovice DNA, ale molekul, které dvojitou šroubovici "obalují". To, jak je DNA "zabalena" nebo "rozbalena", hraje významnou roli v aktivitě jednotlivých genů. Stav "obalu" DNA podléhá mnoha vlivům. Mohou jej poškodit látky, které se vyskytují v našem životním prostředí.

Významné epigenetické změny na dědičné informaci pohlavních buněk a zplozených potomků navodí například některé pesticidy nebo složky umělých hmot. Další epigenetické změny si mohou otcové za svého života pořídit sami, například kouřením a jinými prohřešky proti životosprávě.

Stres rodičů rozladí dětem geny

Pokusy na laboratorních zvířatech prokázaly, že přejídání a obezita navozuje u samců četné epigenetické změny a mění jim tak aktivitu mnoha genů. Tyto změny v obalu DNA postihují i spermie obézních samců. Epigenetické změny a odchylky od normální aktivity genů se spermií přenášejí na potomky obézních otců. Mláďata zplozená tlustými tatínky mají "rozladěné" geny podobně jako tlouštíci. Platí to dokonce i v případě, že potomci obézních otců sami drží dietu a netrpí nadváhou. Jiné pokusy zkoumající vliv škodlivých látek na "obal" DNA prokázaly, že epigenetické změny napáchané škodlivinami na dědičné informaci pohlavních buněk se mohou přenášet nejen na děti, ale také na vnuky a jsou patrné ještě u čtvrtého pokolení.

Významný vliv má na obal DNA u dětí i stres rodičů. Prokázala to studie amerických a kanadských vědců, při které byla v roce 1990 odebrána dědičná informace dětem a u jejich rodičů byla zkoumána stresová zátěž. Dnes jsou tyto děti dospělé a vědci jim s odstupem dvaceti let znovu odebrali DNA. U mnoha potomků se projevily výrazné změny na "obalu" dědičné informace. Děti vystresovaných matek měly poznamenánu DNA na 140 místech. Stres otců se podepsal na obalu dědičné informace ve třiceti místech. Zajímavé je, že stres otců se výrazněji promítl do aktivity genů dcer a vystresované matky naopak výrazněji ovlivnily dědičnou informaci synů.

Autor:

Sověti ozářili Richarda Nixona radioaktivitou. Jeho agenti to zastavili trikem

Premium Při návštěvě v Sovětském svazu Richard Nixon sice přátelsky hovořil se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem v takzvané...

Test kočičích kapsiček. I z krmiva za deset korun může zvíře dostat vše

Premium Kočky nám sice někdy připadají mlsné, ale ony jen v miskách hledají to, co jejich tělu prospívá nejvíc: maso plné...

Extra steh po porodu navíc? Rodičky děsí ponižující husband stitch

Premium Přivést dítě na svět znamená pro většinu žen prožít si mnoho vypjatých chvil. Vyrovnat se s průběhem porodu nemusí být...

Pavlína: Moje práce je báječná. Z obyčejných žen dělám neobyčejné
Pavlína: Moje práce je báječná. Z obyčejných žen dělám neobyčejné

Realizovat se a přitom si vydělávat a dělat něco, co má smysl. Takovou výzvu přijala Pavlína Heyduková, která už téměř 20 let dělá, podle svých...

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat