Lidovky.cz: Na internetu se objevuje řada dezinformací o očkování proti covidu. Proč myslíte, že je někteří lidé šíří?
Tito lidé mají potřebu vysvětlovat to, co si sami vysvětlit neumějí. Informační mezery proto zalepí smyšlenkami. Podobný princip pozorujeme u nemocných trpících takzvanou Korsakovovou demencí. Výpadky paměti tito pacienti překlenují konfabulacemi (smyšlenkami – pozn. red.), aby udrželi své vyprávění v chodu.
Lidovky.cz: V souvislosti s očkováním nám ale spíš některé informace přebývají...
Očkování mělo své příznivce i odpůrce už v dobách, kdy se s ním začínalo. Tehdy v něm někteří lidé viděli ďábla, dneska Billa Gatese, který vám spolu s vakcínou vpraví do těla čip. Sklony k paranoiditě neboli podezřívavosti nám nejsou sice moc sympatické, ale univerzálně bývají docela výhodné. Člověk, který se obává o své bezpečí, si totiž zachrání život častěji než ten, kdo je příliš důvěřivý. Lidé, kteří zalepují informační mezery smyšlenkami, mívají přitom dost často sklony k paranoiditě. A ta se může pod vlivem stresu nebo napětí z nerozhodnosti ještě zvýrazňovat a stupňovat.
Lidovky.cz: A jaké jsou následky?
Člověk, který má sklony k podezřívavosti, nadšeně propaguje argumenty, které zpochybňují očkování. Jakákoliv zmínka o možných vedlejších účincích vakcinace jeho paranoidní přesvědčení okamžitě upevní. Někdy se to až podobá bludu nebo sektářství, které nemá s logikou nic společného. Na rozdíl od skutečných bludů však podobné chování nemá chorobnou příčinu.
Babiš: EU přidá státům vakcíny, Česko dostane v březnu asi 80 tisíc dávek navíc |
Lidovky.cz: Jaké další typické vlastnosti mívá člověk, který šíří dezinformace?
Kromě podezřívavosti pro něj bývá typický i negativismus a kverulantství. A také vyšší míra neuroticismu. Takový člověk mnohdy trpí i informační izolovaností a zúženým intelektem, který ovšem nemá se skutečnou inteligencí nic společného. Může mít i velmi vysoké IQ, které ovšem dává do služeb svého bludného přesvědčení. Aby se ale z tohoto přesvědčení stala konspirační teorie, nesmí chybět prvek sektářského nebo názorového fanatismu. Mnohdy se tak děje na politickém, rasovém nebo náboženském podkladu.
Lidovky.cz: Kdo nejsnáze těmto dezinformacím podléhá?
Bývají to důvěřiví, naivní a sugestibilní lidé se sklonem přejímat názory druhých bez kritického posouzení. Mnohdy to jsou senioři, kteří se cítí osamoceni ve svém rozhodování, a proto se nechají celkem lehce zmanipulovat. Snadno pak naletí „šmejdům“, kteří prodávají předražené hrnce, nebo uvěří dezinformacím o očkování.
Lidovky.cz: Liší se dezinformace o očkování proti covidu nějak zásadně od jiných klamných zpráv?
Liší se hlavně svým dopadem. Smyšlená informace, že Marťani v sousední vesnici zváleli obilí, celkem nikomu neublíží. Pokud by se ale senioři, kteří jsou nejvíce ohroženi covidem, kvůli dezinformacím odmítali nechat očkovat, pak by to mělo závažný negativní dopad na celou společnost. Došlo by totiž k dalšímu masivnějšímu šíření koronaviru v populaci.
Lidovky.cz: Někteří dezinformátoři tvrdí, že covidová vakcína ukrývá čip, s jehož pomocí nás budou ovládat temné síly. Nehraničí to s psychiatrickou diagnózou?
To víte, že ano! I když konspirační teorie hraničí spíše s psychiatrickou symptomatikou než s diagnózou. Nesmysly o tom, že nás chce někdo prostřednictvím vakcíny očipovat, mohou být ovšem pouhou konspirací, ale i bludem.
V takovém případě musí být ale přítomné i další známky duševního onemocnění. Blud výrazně ovlivňuje naše chování a je naprosto nezpochybnitelný. Nedá se vyvrátit žádnými důkazy ani logickou argumentací. V případě sdílených konspiračních teorií na internetu tomu tak většinou není. Proto nemůžeme mluvit o duševní nemoci, i když někteří z jedinců, kteří tyto teorie šíří, mohou poruchou s bludy trpět.
Lidovky.cz: Říká se, že lidé jsou v dnešní koronavirové době ochotni věřit tomu, čemu by jinak nevěřili. Co si o tom myslíte?
Také to na mě začíná dělat takový dojem. Celá společnost se ocitla v patologické situaci, která ze sociálního hlediska nemá obdoby. Už tím, že je všudypřítomná, rozprostřená po celé planetě jako přes kopírák. Nejde o žádnou lokální izolaci nebo katastrofu, kterou tu a tam naši předci také zažívali. Ocitli jsme se v jakémsi bezčasí, v němž se zmrazily mezilidské kontakty a přenos autentických informací byl zahalen šumem.
Společnost se v důsledku toho pozvolna začíná drolit zevnitř jako hliněný obr a ve společně sdíleném internetovém prostoru vyplouvá na povrch spousta zášti, jedu a škodolibosti, které nemají žádný konkrétní cíl. Lidé se jen potřebují zbavit žlučovitosti, která se v nich nahromadila.
Navzdory tomu, co tady říkám, jsem ale bytostný optimista. Věřím, že se nám už brzy podaří najít východisko z téhle situace a budeme se moci vrátit k normálnějšímu způsobu života.
