I proto jsou velkým antikoncepčním trendem dlouhodobé metody, které fungují bez ohledu na to, jak spolehlivý je člověk, který je používá. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR od roku 2007 postupně klesá počet žen, které užívají hormonální antikoncepci. Poslední údaje jsou z roku 2013, kdy pilulky užívalo 1 087 979 žen, tedy 44,4 procenta ze všech žen ve věku 15 až 49 let. Oproti tomu v roce 2007 bralo hormonální pilulky podstatně více, 54,7 procenta žen v plodném věku.
Pokles je zřejmě dán více důvody. V té době se ženy ze silných populačních ročníků takzvaných „Husákových dětí“ rozhodovaly pro těhotenství a přestávaly brát antikoncepci. Další se po porodu k hormonální antikoncepci v pilulkách nevrátily. Některé ženy také pilulky vysadily, protože se domnívají, že jim škodí.
Pilulka či tělísko
Dalším důvodem je změna antikoncepční metody. Zde získávají zejména dlouhodobé možnosti, které se hodí i pro „zapomnětlivé“ ženy. Jsou to zejména hormonální a nehormonální nitroděložní tělíska, která se zavádějí na několik let.
Antikoncepce používaná v západní Evropě
|
„Čím méně musí žena na antikoncepci myslet, tím více roste její spolehlivost,“ říká s jistou nadsázkou gynekolog Christian Fiala, který působí na lékařské univerzitě Karolinska Institutet ve švédském Stockholmu a ve Vídni založil a vede muzeum věnované problematice antikoncepce a potratů.
Už jedna zapomenutá pilulka může znamenat nechtěné početí. A kondomy při běžném použití mají spolehlivost ještě nižší. Ukazují to i výsledky studie provedené na vídeňské Gynmed Clinic. Do ní bylo zapojeno více než pět tisíc žen, které podstoupily interrupci. Před nežádoucím otěhotněním 37 % z nich nepoužívalo vůbec žádnou metodu antikoncepce, 35 % se spoléhalo na kondom, 15 %užívalo hormonální antikoncepci, 4 % důvěřovala symptotermální metodě založené na změnách teplot v průběhu menstruačního cyklu,3%věřila na plodné dny a 2 %na přerušovanou soulož.
Po prodělané interrupci se ale jejich antikoncepční preference značně změnily. Téměř polovina žen začala užívat hormonální antikoncepci, 15%zvolilo hormonální, či nehormonální nitroděložní tělísko, 10%se rozhodlo pro antikoncepční náplast nebo vaginální kroužek a jen4%se i nadále spoléhala na kondom.
Nevratná sterilizace
V Česku je zatím poměrně málo využívaná sterilizace jako metoda antikoncepce. Vminulosti jejímu většímu rozšíření bránila legislativní omezení, která ale padla.
Dnes o provedení může požádat kdokoliv starší 21 let, pokud předloží písemně žádost, stvrdí ji svým podpisem v přítomnosti svědka a potvrdí své rozhodnutí po uplynutí 14 dnů, které má na rozmyšlenou.
Přesto sterilizace není zrovna vyhledávaným zákrokem. Podle údajů z Národního registru hospitalizovaných bylo v roce 2012 provedeno 3,5 tisíce sterilizací u žen, avšak toto číslo zahrnuje i ženy, které zákrok podstoupily ze zdravotních důvodů, nikoliv na vlastní žádost. Počet mužských sterilizací se u nás neeviduje, ale pravděpodobně je ještě nižší.
„Širšímu rozšíření této antikoncepční metody brání, že výkon není hrazen pojišťovnou a cena se pohybuje mezi 10 až 15 tisíci korun, a svou roli hraje i obava z komplikací a v neposlední řadě také definitivnost výkonu,“ shrnuje Martina Novotná, lékařka brněnského institutu reprodukční medicíny Unica. Podle zahraničních studií navíc zhruba 3 až 6% lidí lituje svého rozhodnutí a z různých důvodů žádají zrušení efektu operace.
Změna nejistá
„Obnovení fertility je možné, ale není zcela jisté. Nehradí je pojišťovna a vČR také chybí specialisté zabývající se refertilizačními operacemi,“ dodává Novotná. Zahraniční data uvádějí, že úspěšnost operace obnovení průchodnosti vejcovodů je asi 50 až 88 % s ohledem na věk žen a použitou metodu sterilizace. Šance na porod živého dítěte pak kolísá od 35 do 62 %.
„Operační korekcí u mužů po sterilizaci je dosaženo průchodnosti chámovodů v 70 – 96%případů a šance na oplodnění je 28 až 40 %. Některé studie uvádějí, že šance na úspěch klesá s časem od provedení sterilizace – jako kritická se zdá doba 10 až 15 let,“ vysvětluje lékařka.
I přes neúspěch obnovující operace stále existuje šance na vlastní potomky, ale pouze za použití metod asistované reprodukce, třeba využitímmimotělního oplození nebo získáním spermie mikrochirurgickými metodami z varlete nebo nadvarlete.
Také v těchto případech si všechny výkony i léky musí dané osoby uhradit samy.
