Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Proč se někdo dožije stovky, zatímco jiný zemře mladý? Svou „expirační dobu“ máme ve vlastních rukou

  5:00
Premium

Nejstarším člověkem na světě je momentálně Japonka Tomiko Itókaová, která v květnu 2024 oslavila 116. narozeniny | foto: Ashiya City / AFP / Profimedia

Existují tradičně dlouhověké rodiny, stejně jako takové, jejichž členové málokdy překročí sedmdesátku. Genetika ale není zdaleka jediný faktor vysokého věku dožití. Zdravým, nebo naopak nezdravým životním stylem můžete s pomyslnou „spotřební lhůtou“ našeho organismu hýbat oběma směry. A důležité je také mít na paměti, že nejde jen o číslo, ale také kvalitu života v průběhu jeho posledních let i desetiletí.

My sami můžeme ovlivnit počet plnohodnotně strávených let. Jak, to asi tušíte: životosprávou. Krátký a nekvalitní spánek, každodenní obědy z fastfoodu, stres a absence pohybu se kolem dvacítky mohou zdát jako banalita, o několik desetiletí později se ale dopad podobného životního stylu projeví naplno a velmi negativně.

„Jakou roli hraje v dlouhověkosti genetika a jakou životní styl a environmentální faktory? To je u každého z nás individuální a značně rozdílné,“ líčí Mgr. Radim Šlachta, spoluzakladatel společnosti Elonga zaměřené na sledování úrovně stresu a regenerace našeho organismu prostřednictvím chytrého náramku a s ním propojené aplikace.

Ze statistických dat ale podle něj plyne, že genetika jakožto faktor, který nedokážeme sami ovlivnit, řídí délku života nanejvýš z poloviny.

Tento článek dočtete s iDNES Premium

Čtěte bez rušivých reklam

    Celý iDNES.cz na mobilu
    bez překrývání obsahu
19 Kč za měsíc po dobu 5 měsíců
Vyzkoušet
Už máte předplatné? Přihlaste se
Vstoupit do diskuse (6 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.