Způsob, jak si dobrou kondici udržet, je zdánlivě jednoduchý. „Nejdůležitější je pravidelný pohyb,“ říká Filip Burget, vedoucí lékař traumatologického oddělení 1. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Dostatečná pohybová aktivita mimo jiné snižuje i riziko osteoporózy (řídnutí kostí – pozn. red.), která je u starších lidí poměrně častá.“
Otravu z jídla tělo umí zvládnout. Děti a senioři si ale musí dávat pozor na dehydrataci |
Podle jeho slov bývá ovšem potíž v tom, že v pokročilejším věku mnozí přibírají na váze, a s pohybem mívají proto potíže. Svaly nejsou schopné naplno pracovat, horší se koordinace a nezatěžovaná kost řídne. Spolu s tím se zvyšuje riziko pádů.
Ukradený pohyb
„V poslední době se objevila řada technologií, které nám sice život usnadňují, ale zároveň z něj kradou pohyb,“ upozorňuje Kateřina Macháčová z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, která se zabývá kinantropologií – vědou o pohybu člověka. „Abychom ho vrátili zpátky, nemusíme ale svůj život obrátit vzhůru nohama.“
Stačí si projít běžný denní režim a popřemýšlet o tom, kam bychom mohli drobnou pohybovou aktivitu zařadit. Pro začátek je možné vyšlápnout si schody, místo abychom se svezli na eskalátoru nebo ve výtahu. Vynechat psaní e-mailů a zajít do sousední kanceláře za kolegou. Cestou z práce vystoupit o zastávku dřív a projít se. A na stanici tramvaje si zahýbat prsty nebo hlavou, a mobilizovat tak krční páteř.
Kateřina Macháčová je přesvědčená o tom, že rozhýbat je možné i ty, kteří mají k pohybu odpor. Jen je třeba každému pomoci najít smysluplné aktivity, které ho těší a baví. Ať už to je chůze, pomalý běh, plavání nebo právě zařazení zmíněných tipů do každodenního života.
Nový koncept cvičení
Před časem přemýšlela Kateřina Macháčová o tom, jak pomoci lidem, kteří by se chtěli hýbat, ale nestíhají. „Vymyslela jsem nový koncept cvičení, který vychází z principů vývojové kineziologie,“ říká. „V prvním roce svého života si totiž dítě projde pěti základními na sebe navazujícími pohybovými vzorci, a dokud je neopustí, jeho tělo funguje správně.“
Rozhodla se tedy využít účinků těchto pohybů v dospělosti, a přirozeně tak oživit správné fungování těla. Koncept cvičení ne nadarmo nazvala Permanento. Je totiž určený všem bez ohledu na kondici a věk a lze ho praktikovat kdekoliv. Cviky zvládne dokonce i ten, kdo nikdy necvičil. Slouží tak trochu jako minimalistická kompenzace civilizačních neřestí.
Senioři na cestách. Nové zážitky prospívají mozku |
Velkou výhodou je, že při tomto cvičení není třeba trávit dlouhé hodiny v tělocvičně, stačí mu věnovat jen pár minut denně. Je třeba se jen naučit správně provádět pět základních pohybů, pochopit proč jsou důležité a co všechno ovlivňují. Pro začátečníky pořádá Kateřina v Praze workshopy, kde se během tří hodin naučí to podstatné pro samostatné cvičení. Brzy by ráda podobné semináře pořádala i pro firmy. Zájemcům o skupinové cvičení nabízí „oživovací“ lekce a těm, kdo upřednostňují domácí cvičení nebo nestíhají, různě náročná videa s kratšími i delšími sestavami.
Důležitá je však pravidelnost. Pravidelné cvičení příznivě ovlivňuje nejen pohybový aparát, ale i další oblasti života. Někdo se díky němu zbaví bolestí zad, jiný si po čase povšimne toho, že jeho tělo začalo lépe fungovat a najednou má více energie.
Každá aktivita se počítá
Překonat lenost se tedy určitě vyplatí. „A nejde jen o prevenci,“ říká Kateřina Macháčová. „Pokud je člověk v kondici a pravidelně se hýbe, vytváří si tak i rezervu na období, kdy začne ubývat sil a objeví se nějaké zdravotní komplikace.“
Hormon apelin by mohl pomoci slábnoucím seniorům |
Jestliže je pohybu málo, zhoršují se předčasně všechny složky tělesné zdatnosti, jako jsou vytrvalost, svalová síla, mobilita i stabilita. Když není člověk úplně fit, dělá mu třeba problém vyjít dvě patra schodů, snáz zakopne a upadne. Ztuhlost v oblasti krční páteře omezuje pohyby hlavy, což má negativní dopady například na funkci rovnovážného ústrojí. A právě to má velký vliv na stabilitu, která hraje u pádů klíčovou roli.
Na zhoršenou stabilitu mohou mít vliv ale i nesprávné kombinace různých přípravků „Starší lidé často užívají velké množství léků,“ uvádí doktor Burget. „Mohou přitom mít různé názvy, ale obsahovat stejnou účinnou látku.“ O jejich vzájemném kombinování by se měl pacient určitě poradit se svým praktickým lékařem. Nevhodné spojení léků může totiž člověku mimo jiné zhoršit i koordinaci pohybu, což může vést ke zbytečnému úrazu.
A být upoután na lůžko je v pokročilejším věku vždycky nebezpečné. Rázem se totiž člověku zhorší jeho funkční stav. A pokud nemá dobrou kondici, bývá také rehabilitace velkým problémem.
