Kdo chce zhubnout, měl by se zbavit auta začít chodit pěšky. Dokazují to vědecké studie. Jeden z prvních týmů, který na vztah automobilové dopravy a tloustnutí poukázal v opravdu velkém měřítku, vedl Sheldon H. Jacobson z Illinoisské univerzity. Badatelé se zprvu zabývali odlišným problémem. Zajímalo je, jestli tloustnutí amerických řidičů zvyšuje spotřebu paliva. „Náš výzkum byl založen na fyzice,“ popsal Jacobson v tiskové zprávě na univerzitním webu. „Když zvýšíte hmotnost vozidla, spotřebuje víc benzínu.“
Chůze je sportem téměř pro každého, radí lékař |
Pak ale vědce napadlo, že by vztah mohl fungovat i opačně. „Když víc jezdíme autem, stáváme se jako národ těžšími?“ ptal se Jacobson. Vzato čistě logicky to dává smysl. Obezita je forma energetické nerovnováhy. S potravou získáváme energii, kterou pak během různých denních aktivit zase spalujeme.
Jenže všelijaké moderní vymoženosti nám umožnily denní energetický výdej snížit. Automobil mezi nimi zaujímá významné místo. „Když sedíte v autě, neděláte nic,“ prohlásil Jacobson. „Vaše tělo spaluje nejmenší možné množství energie.“
Příčina vs. následek
Vědci vskutku našli těsnou statistickou souvislost mezi růstem podílu lidí trpících obezitou v populaci USA a růstem využívání osobních automobilů. Použili k tomu data zveřejněná americkou vládou. Pokrývala období mezi roky 1985 a 2007. Obezitu definovali jako index tělesné hmotnosti, BMI, větší než 30.
Výsledky zveřejnili ve vědeckém časopise Transport Policy. U podobných studií je ale vždy na místě opatrnost. Statistický vztah ještě nemusí znamenat vztah příčiny a následku.
Choďte rychleji. Svižná chůze zpomaluje stárnutí |
Může ho způsobovat nějaká jiná skrytá proměnná. Jako příklad takové zdánlivé kauzality se často uvádí závislost počtu utonutí na prodejích zmrzliny. Čím víc kornoutů zmrzliny se prodá, tím víc lidí se utopí.
Zmrzlina ale utonutí nezpůsobuje. Jenom jde víc na odbyt, když je teplo, a když se lidé zároveň i víc chodí koupat. K podobným výsledkům jako Jacobsonův tým však došli i jiní vědci.
Byla mezi nimi například skupina výzkumníků vedená Davidem R. Bassettem jr. z Centra pro výzkum obezity Univerzity v Tennessee. Bassettův tým srovnával výskyt otylosti a převažující způsoby dopravy v sedmnácti zemích světa. Badatelé schválně zařadili do výzkumu bohaté, průmyslově vyspělé státy, jejichž obyvatelé se mohli radovat z vysokých příjmů.
Proto nehrozilo, že výskyt obezity ovlivní nedostatek potravy. Kromě chůze zajímalo vědce i ježdění na kole a městskou hromadnou dopravou (MHD). Všechny tyto způsoby přepravy označovali jako „aktivní transport“.
Hubení Lotyši
U posledního bodu, tedy MHD, možná působí takové označení překvapivě. Čtenář se může právem ptát, zda je rozdíl, jestli se veze autobusem nebo autem. Podle vědců však takový rozdíl opravdu existuje. Cestující MHD musí totiž napřed dojít pěšky na zastávku. Užije si tak zdravého pohybu.
Bassett a jeho spolupracovníci dospěli k analogickému výsledku jako Jacobsonův tým. „Země s nejvyšší úrovní aktivního transportu měly obecně nejnižší výskyt obezity,“ píší v časopise Journal of physical activity & health, kde svůj výzkum publikovali.
Nejméně aktivně cestovali, alespoň ve zkoumaném vzorku zemí, obyvatelé Spojených států. Američané chodili pěšky pouhých devět procent svých cest. Kolo používali ke dvěma procentům a MHD pro pouhé jedno procento cest.
Nejaktivnější byli naopak obyvatelé Lotyšska s 30 procenty cest pěšky, pěti procenty na kole a 32 procenty MHD. Odpovídal tomu i výskyt obezity. V USA bylo obézních 34,3 procenta lidí, v Lotyšsku jen 13,7.
Vliv infrastruktury
Nejnižší výskyt obezity, 11,2 procenta obyvatel, mělo Nizozemí. Jeho obyvatelé byli až na třetím místě v podílu aktivního transportu. Nizozemci však velmi málo používali MHD. Vlakem či autobusem absolvovali jen pět procent svých cest, pěšky 22 procent, na kole 25 procent.
Vedle Spojených států na tom byla špatně ještě třeba Kanada s 22,7 procenta občanů splňujícími kritérium obezity a Austrálie s 20,8 procenta. V první zmíněné zemi využívalo aktivní způsoby transportu 19 procent občanů, ve druhé 14.
Výsledky nejspíš neznamenají, že by Američané nebo Kanaďané byli línější než Lotyši nebo Nizozemci. Problém spočívá v dopravní infrastruktuře, hustotě osídlení a dalších faktorech. Evropská města jsou hustěji zalidněná než severoamerická.
Jejich obyvatelé mají proto mnohem víc příležitostí vyřizovat své záležitosti pěšky nebo na kole. Evropský systém hromadné dopravy je propracovanější. Architekti na starém kontinentě víc myslí na chodce a staví bezpečné chodníky. V Evropě jsou také nižší rychlostní limity. Benzín a nafta jsou dražší.
