LN Aby si člověk opravdu odpočinul, měla by jeho dovolená podle odborníků trvat tři týdny v kuse. Při představě, kolik mailů v poště na člověka čeká, nejednoho pracovníka v kanceláři polije pot. Opravdu potřebuje člověk tak dlouhou dobu na dostatečnou relaxaci?
Musíme vzít v úvahu, jak velký tlak zažíváme mimo dovolenou. Jiný typ a délku odpočinku bude potřebovat zahradnice a jinou zdravotní sestřička. Faktem je, že naše mysl a tělo ještě nikdy nezažívaly takové přehlcení podněty, jako je tomu zvláště u člověka městského dnes. Na každodenní úrovni se na nás valí ohromné množství podnětů, kterým se daří budit iluzi, že se jimi všemi opravdu musíme zabývat. Přehlcený mozek ztrácí schopnost odlišit užitečné informace od nepotřebných. Abychom se znovu z takového stavu dostali k sobě, obnovili svou intuici a naladění na potřeby těla, odhadují se tři týdny opravdu jako nezbytná doba.
Aktivní dovolená pod slavným vrcholem. Tyrolská Zugspitz aréna nabízí singletraily i průzračná jezera |
LN Je lepší v klidu vybírat dovolenou dlouho dopředu, kdy si můžu o místě zjistit co nejvíce informací a dlouho se na ně těšit, nebo naopak řešit lokalitu a náplň na poslední chvíli podle aktuálních potřeb?
Jsou lidé, kterým plánování vyhovuje, protože je kromě stresu spojené také s těšením. Mnoho lidí dokonce uvádí, že právě těšení se a denní snění před dovolenou je to nejhezčí. Umožňuje jim plánovat, kam se v destinaci podívají, a celý výlet si daleko více užít. Pak jsou tu lidé, kteří žijí více přítomným okamžikem a mají dobrou toleranci k nejistotě. Mají většinou rádi dobrodružství a jsou hodně otevření nové zkušenosti. Vidíte, že je vždy nejdříve potřeba dobře znát sám sebe, abychom mohli žít spokojeně.
ALŽBĚTA PROTIVANSKÁVystudovala psychologii na Pražské vysoké škole psychosociálních studií a věnuje se vlastní psychoterapeutické praxi a lektorské činnosti. Absolvovala výcvik v krizové intervenci. Je členkou České asociace pro psychoterapii. |
LN Jak vymyslet dovolenou, když jeden z partnerů je dobrodruh a druhý si ideální dovolenou představuje vyvalený na pláži s knížkou v ruce?
Při práci s partnerskými vztahy stále více zjišťuji, že kompromisy opravdu neexistují. Pokud jsou partneři tak moc odlišní, nejvíce bych navrhovala dovolené tři – dvě oddělené, kde si oba naplní své touhy a přání, a jednu společnou. Na společné by se mohli věnovat tomu, proč jsou vlastně spolu a co je vždycky společně bavilo dělat. Místo stresu tak může být dovolená místem osvěžení partnerství, hlubokých rozhovorů a nových společných zážitků.
LN Jak řešit „krizi“, která nastane poté, co si partneři, kteří spolu tráví dovolenou prvně, uvědomí, že mají naprosto rozdílné potřeby?
Společně prožité krize jsou klíčové pro budování dlouhodobě úspěšného vztahu. A tak jako všechno v lidských vztazích, i taková zkušenost stojí na kvalitní komunikaci. Klíčem k něčemu takovému je vždycky mluvit o sobě. Vyhýbejme se proto obviněním typu „Ty vždycky... ty nikdy... ty jsi...“. Místo toho mluvme o tom, co cítíme v těle a v prožitcích ve chvíli, kdy se určité události dějí. To nejdůležitější, co si musíme vedle partnera pamatovat, je, že nám nikdy nevidí do hlavy. Vztah bude kvalitní tak moc, s jakou ochotou a trpělivostí budeme druhému předávat „návod na sebe“ a stejně ochotně se učit, co vyhovuje jemu.
LN Partneři usoudí, že je pro ně lepší jezdit každý jinam, a vyhovuje jim to. Nekazí ale tuto idylku v posledních letech sociální sítě? Na nich člověk vystavuje fotografie zachycující, jak je šťastný a spokojený, a partner může mít pocit, že s ním by se takhle skvěle necítil.
Sociální sítě jsou klamným světem uměle naleštěných životů. Pokud přijdou pochybnosti, je partner tím prvním, s kým je o tom potřeba mluvit. Frustrace z toho, že můj vlastní život není tak zábavný a naplněný, jako to vypadá „na zdi“ u kamarádů, dokáže ničit nejen naši vnitřní pohodu, ale i celé vztahy. Znovu jsme u komunikace – tentokrát hlavně sami se sebou. Co mě opravdu baví? Co mi přináší radost? Při jaké činnosti je mi nejlépe v těle? Takové a podobné otázky si potřebujeme zodpovědět dlouho předtím, než se vůbec rozhodneme, zda bude dovolená společná, nebo ji budeme trávit odděleně.
LN Brát si na dovolenou práci se nemá, ale co když opravdu není zbytí a jeden z partnerů si to nedokázal jinak zařídit? Je možné se třeba nějak dohodnout, jak si propracovaný čas vynahradit?
V takovém případě bych měla chuť se bavit o tom, jak takový člověk pracuje se svými hranicemi a zda umí říkat „ne“. Dovolená doprovozená prací zkrátka není dovolená. Vůči partnerovi není zcela fér, když ho do takové situace dostaneme. Když se něco takového opravdu stane, je třeba mluvit o tom, jak se propracovaný čas nahradí. A dát práci alespoň na dovolené jasné časové hranice a mimo ně o práci nemluvit. Je to hodně složitá situace a nejvíce bych radila zamyslet se nad tím, jak to příště udělat, aby práce zůstala opravdu jen v práci.
Kam na dovolenou? Slovensko nabízí i zubry v pralese |
LN Poradíte, co by měli lidé udělat, aby pro ně byla dovolená krásnějším zážitkem?
Během dovolené je prostor naladit se na tělo a zjistit, co opravdu potřebujeme. Někdo bude mít chuť zkusit nový pohyb a někdo třeba poprvé zkusí nejíst maso nebo krátký půst. Druhou takovou věcí je dělat něco, co nám vždycky přinášelo nekomplikovanou dětskou radost. Bylo to navlékání korálků nebo jízda na koloběžce? Ať už jste v dětství milovali cokoli, dovolená je jako dělaná pro to, se k tomu alespoň krátce vrátit. Třetím okruhem, na který může být během dovolené čas, jsou vztahy. Jsou to právě pečující lidské vztahy, které nám přinášejí do života největší naplnění a jistotu.
