Společnost MEDIAN vytvořila pro projekt Na dřeň výzkum o obeznámenosti s dárcovstvím kostní dřeně s 757 respondenty ve věku 18 - 35 let. Téměř polovina, 47 procent dotazovaných, vůbec netuší, co vstup do registru obnáší. Až 21 procent je pak přesvědčeno, že vstup do registru znamená přímo odběr kostní dřeně či krvetvorných buněk. Jen třetina mladých ve věku 18 - 35 let určila správně, že do registru lze vstoupit po absolvování rozhovoru s lékařem a odběru vzorku krve.
Přibylo dárců kostní dřeně v IKEM. Pomohla k tomu změna věkové hranice |
“Jsou to výstražná čísla. České registry potřebují mladé a zdravé dárce, ale ti přitom o darování kostní dřeně často moc neví, nebo mají zcela mylné představy,” hodnotí Ivana Machoňová, zakladatelka neziskové organizace Na dřeň.
V Čechách fungují dva registry dárců kostní dřeně. Jeden v Praze pod IKEM a druhý v Plzni. Registrovat se mohou lidé od 18 do 35 let, v pražském registru byla letos hranice posunuta na 40 let. Potenciální dárce čeká pohovor a vyplnění dotazníku o zdravotním stavu a odběr malého vzorku krve. Na případný odběr kostní dřeně je dárce zván až v případě shody s pacientem, nemusí tedy vůbec proběhnout.
Navíc ani samotné darování kostní dřeně, není pro mladého dárce tak náročné a bolestivé, jak se veřejnost domnívá - až 48 procent respondentů uvedlo, že od vstupu do registruje je odrazuje to, že se bojí bolesti, narkózy či zdravotních komplikací.
Už dávno přitom neplatí, že dárce musí projít narkózou. V Česku je možné podstoupit odběr krvetvorných buněk, který probíhá při plném vědomí. Na separátoru se při něm buňky během několika hodin vyfiltrují z krve. Tento zásah je neinvazivní a téměř bezbolestný, dají se při něm třeba sledovat filmy či poslouchat hudba. Každý dárce si může sám vybrat, jestli zvolí tento způsob odběru, nebo podstoupí darování kostní dřeni v celkové narkóze.
Jak vstoupit do registru?
„Celkem 57 % lidí svou neúčast v registru zdůvodnila i argumenty, že o tom pořádně nepřemýšlela nebo nemá dostatek informací či neví, kde a jak se přihlásit. To přitom častěji říkají lidé, kteří vstup do registru nevylučují. Informační kampaně zaměřené na základní informovanost a vyvracení některých falešných představ, by tedy mohly účast v registru zvýšit,“ říká sociolog Dan Prokop ze společnosti MEDIAN, která průzkum uskutečnila na jaře a v létě tohoto roku.
Organizace Na Dřeň se snaží v Česku zvýšit počet dárců z řad mladých lidí. “Chceme ukázat, že vstup do registru je nenáročný proces. Stavíte se na čtvrt hodiny v nemocnici, odeberou vám krev a je to,” popisuje cíl kampaně Machoňová. Zástupci Na dřeň od roku 2014 připravují osvětové akce, jež mají mladým lidem přiblížit, jak a proč se do registru dárců zapsat. V kampani “Klub superhrdinů”, kterou plánují spustit na jaře 2018, chtějí potenciálním dárcům z mladé generace ukázat, že superhrdinou může být každý mladý a zdravý člověk do 35 let, jenž je ochoten pomáhat nezištně a anonymně. Právě takové jsou základní podmínky vstupu do registru.
