5. ledna 2019 7:00 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Elektronizace mění zdravotnictví. E-neschopenky nemusí být strašákem

Lékaři (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lékaři (ilustrační foto). | foto: Shutterstock

Loni v lednu panovaly obavy, že nově zaváděné elektronické recepty na léky rozvrátí zdravotnický systém. Teď jsou zase strašákem elektronické neschopenky. Ty však mohou běžnému pacientovi život zkomplikovat o dost méně.

Elektronické recepty byly prvním krokem k elektronizaci zdravotnictví, jak ji resort plánuje do příštích let. Nové podoby receptů se obávali lékaři, lékárníci i pacienti. Žádný kolaps se však kvůli nim nekonal a letos se očekává, že se jejich užívání rozšíří ještě víc.

„Už po spuštění elektronického předepisování léků v lednu 2018 bylo takto předepsáno 61,6 procenta receptů. V říjnu už to bylo 83,8 procenta receptů,“ konstatuje na základě dosud zpracovaných dat Ivana Cimalová ze Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra . „Žádné katastrofické předpovědi se nenaplnily. Drobné potíže, které zavedení elektronizace provázely, se vcelku rychle vyřešily,“ dodává.

Pacienti si zvykli

Léka ři většinou užívání nového systému zvládli, a velmi rychle si zvykli i pacienti. Pro některé bylo důležité, že recept mohou stále dostat i na papíře, jak byli vždycky zvyklí. Jiní už však oceňují třeba to, že když jim léky docházejí, může jim lékař na základě telefonické dohody vystavit recept a poslat jim jeho kód jako SMS na mobilní telefon či jako zprávu do e-mailu. Díky tomu člověk, kterému docházejí léky a nepotřebuje ještě nové vyšetření, nemusí pro nový předpis chodit do ordinace a ušetří tak spoustu času. Podle očekávání je příjem na mobilní telefony nejoblíbenější, devět z deseti elektronických receptů má podobu SMS, zbytek směřuje do elektronické pošty.

Lékaři dostali „rok hájení“ s tím, že je loni nečekaly žádné sankce, pokud elektronické recepty nevydávali. Od ledna už musí elektronické recepty opravdu vystavovat, kromě výjimečných případů, jako je výpadek elektřiny nebo internetu. Ani tak ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) nepředpokládá, že by lékaři kvůli čistě papírovým receptům dostali hned pokutu. Vše by se prý mělo řešit nejprve domluvou a konzultací. „Sankce nadejdou, pokud bude někdo systematicky ignorovat zákonnou povinnost, ne že nepředepíše jeden elektronický recept,“ uvedl ministr.

Pacient i nadále může souběžně dostat recept na papíře, který funguje postaru.

Léky si zkontrolujte

Elektronické recepty jsou centrálně evidovány. Teoreticky by se tedy systém dal využít k počítačové kontrole, zda mezi předepsanými léky nemůže docházet k nežádoucím interakcím – vždyť je předepisují různí lékaři, a pokud jim pacient neřekne, jaké jiné léky ještě užívá, nevědí to.

Bohužel však takovou kontrolu systém elektronických receptů v současné podobě neumožňuje.

Nežádoucímu vzájemnému působení léků tedy stále musíte zabránit sami – tím, že se o každém novém léku poradíte s lékařem či lékárníkem. Případně můžete využít internetovou poradnu provozovanou Asociací inovativního farmaceutického průmyslu. Na webu www.znamsveleky.cz vypíšete užívané medikamenty a dozvíte se, zda se u vás nesešla nevhodná kombinace.

Odpor vůči neschopenkám

Stejně obávané, jako byly elektronické recepty, jsou teď elektronické neschopenky. Už nyní je lékaři mohou dobrovolně posílat sociální správě elektronicky – dělají to tři až čtyři procenta lékařů. Od ledna však mělo být vystavování e-neschopenek povinné pro všechny lékaře. Nebude. Podle současných vládních představ by se spuštění projektu mělo posunout do poloviny roku a možná to nakonec bude ještě později av obměněné podobě.

Zavedení e-neschopenek požadují i zaměstnavatelé, protože letos měla být zrušena karenční doba – období prvních tří dnů, během nichž nemocní nedostávají náhradu mzdy při pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelé se obávají, že jejich pracovníci začnou nové opatření zneužívat, takže vzroste nemocnost. Proto je chtějí lépe kontrolovat a k tomu se podle nich e-neschopenky hodí.

V první fázi jejich zavádění by lékaři podle současných představ museli od poloviny roku posílat České správě sociálního zabezpečení dva z pěti tiskopisů neschopenky elektronicky, a to nejpozději další pracovní den po jejich vystavení. Firma by o informace úřad elektronicky požádala a úředníci by jí je do osmi dnů poskytli.

,Zmetek, který nemá v 21. století co dělat‘

Tuto představu, připravenou ministerstvem práce a sociálních věcí, kritizuje neobvykle ostře Sdružení praktických lékařů, které zastřešuje asi 4800 doktorů, tedy 90 procent všech praktiků. „Zmetek, který nemá ve 21. století co dělat a který je drzost nazývat elektronickou neschopenkou, používat nebudeme. V době, kdy s ministerstvem zdravotnictví vedeme seriózní debatu o tom, jak snížit administrativní zátěž lékařů, nám ministerstvo práce tuto zátěž zvyšuje,“ uvedl předseda sdružení praktiků Petr Šonka.

Sdružení kritizuje, že by lékaři museli tiskopisy posílat elektronicky i papírově, a přitom zaměstnavatelé k informacím on-line přístup nemají. Také Lékařská komora označila navrhovaný postup za nesystematický a trvá na jeho zamítnutí. Výsledek v tuto chvíli není jistý – proti novele zákoníku práce, která přichází se zrušením karenční doby, se nyní postavil také Senát.

Ať to dopadne jakkoli, elektronické neschopenky jsou logickým pokračováním elektronizace zdravotnictví, takže do zdravotnických zařízení nakonec v nějaké podobě určitě dorazí. Lékaři se s nimi asi budou nějakou dobu trápit. Pro pacienty je však důležité, že když budou nemocní, neschopenku jim lékař vždycky vystaví, a jestli ji pak na sociální správu pošle poštou, nebo přes počítač, to už pacienta trápit nebude.

Výhledově do elektronizace zdravotnictví patří také povinná elektronická dokumentace, která by měla pacientovi zpřístupnit jeho zdravotní údaje a umožnit i pacientem schváleným lékařům do nich nahlédnout. Ta by se však měla začít zavádět až příští rok.

Josef Tuček, Lidové noviny

Najdete na Lidovky.cz