Sice se nám někdy zlomyslně skrývají pod listy nebo za pařezy a mezi větvemi, s trochou štěstí jich ale dokážeme v sezoně sesbírat plný košík. Většinou je pak konzumujeme v podobě klasické smaženice nebo si je usušíme na zimu do bramborové polévky. Ty nejchutnější ale málokdo zná, a tak se spokojíme hlavně s hříbky a babkami.
Mírná červivost neškodí
Přestože se považujeme za národ houbařů, pořád opakujeme při jejich sběru stejné chyby. „Zcela zásadní je nekonzumovat houby, u nichž si nejsme jisti, co jsou vlastně zač. Protože to mohou být houby jedovaté,“ říká MUDr. Markéta Vlčková, Ph.D., z České mykologické společnosti a dodává: „Sice by to mělo být všem jasné, ale věřte mi, není!“
Houbám přeje počasí. Budou plné koše, naznačuje mapa pravděpodobného růstu |
Vysvětluje, že častým nešvarem je nenasytnost při sběru. „Když houby rostou hodně, je tendence je všechny posbírat, a nakonec máte úlovek, který nedokážete hned zpracovat. Houby zůstanou někde ležet do druhého dne, kdy už ale mohou být zkažené a ke konzumaci se nehodí.“
Odbornice dodává, že stále vídá po lese lidi, kteří sbírají i v teplých dnech houby do igelitových sáčků, což plodnice znehodnotí a vůbec by se neměly jíst, protože riziko otravy tu skutečně existuje.
