Například akutní leukemie se projevuje nespecifickými příznaky: děti bývají trochu bledší, unavenější, mají teploty. Zdánlivě běžná věc. Lékař pak pozve takové dítě na kontrolu za dva nebo tři dny, provede základní vyšetření krve a zjistí diagnózu leukemie. Nemoc tak byla objevena dřív, než se projevila většími potížemi.
„Nebo u dětí nejčastější nádor ledvin se obvykle projeví jako neurčitá bulka v břiše. Dítě nemá žádné potíže. Bez povinných preventivních prohlídek by se na to ale přišlo, až by se nádor začal dále šířit, a to už by mohlo být nebezpečně pozdě. Nádor by mohl například prasknout a způsobit život ohrožující vnitřní krvácení. Při prohlídkách ale pediatr může takovou nemoc včas odhalit,“ líčí onkolog Tomáš Kepák, vedoucí lékař transplantační jednotky kostní dřeně Dětské nemocnice v Brně.
Neblahé geny
Lidé se dožívají vysokého věku, takže nádorová onemocnění mají dost času, aby se mohla vyvinout. Hraje v tom roli také životospráva nebo vztah k alkoholu a ke kouření. U dětí je tomu jinak. V době, kdy se u některých z nich vyskytnou nádory, se stravují celkem zdravě, nepijí alkohol a nekouří. Také obvykle neprožívají tak velký stres jako dospělí.
Podle onkologa Kepáka jsou u dětí důležité spíše dědičné faktory: „Víme stále víc o genech, které predisponují k nádorovým onemocněním, Nejméně u deseti procent onkologických chorob u dětí jsme dnes již schopni nalézt příčinné mutace genů. Krom výjimek to ale nejsou genetické změny u rodičů, ale mutace, jejichž nositeli jsou přímo nemocné děti,“ říká doktor Kepák.
Největším zabijákem v bohatých zemích je rakovina, tvrdí vědci |
Podle jeho slov se dnes můžeme setkávat s vyléčenými dětskými onkologickými pacienty, kteří mají již kolem čtyřiceti i padesáti let. To dřív nebylo, výsledky léčby byly mnohem horší, děti se nedožívaly reprodukčního věku. „Dnes mohou mít již vyléčení lidé své vlastní potomky, kteří jsou často stejně zdraví jako všechny ostatní děti,“ vysvětluje Tomáš Kepák.
Mezi možné (byť zatím nepotvrzené) faktory, které nahrávají stále se zvyšujícímu výskytu dětských nádorů v posledních desetiletích, zmiňuje doktor Kepák i zvyšující se věk rodičů. Spermie i vajíčka totiž stárnou stejně jako ostatní lidské buňky, byť u každého pohlaví odlišně. Je známo, že například děti s Downovým syndromem se častěji rodí ženám vyššího věku, a podobně by to mohlo být i u některých nádorů.
Nevíme, jestli se nádor nevrátí
Na brněnské dětské onkologii vyléčí téměř devadesát procent všech onemocnění. Pak ale nastává jiná situace než u dospělých. Vyléčené dítě totiž má celý život před sebou a nikdo z lékařů mu nemůže s jistotou potvrdit, že se nádor nevrátí.
„Pacienty je potřeba celoživotně sledovat, protože u některých je tříprocentní, ale u dalších až třeba patnáctiprocentní riziko druhotných nádorů. Tady už přichází na řadu prevence typu zdravý životní styl, tedy nekouření, minimum alkoholu, pečlivý výběr stravy, potažmo hlídání hmotnosti,“ líčí Tomáš Kepák.
Blahé a neblahé ozařování
„U dětských nádorů po pěti letech říkáme, že pacient je prakticky vyléčen. Odborně tento stav označujeme za dlouhodobou remisi. Znamená to, že ve velmi vzácných případech se nemoc přece jen může vrátit. Dětských nádorů je kolem čtyřiceti odlišných typů a mohou postihnout různé tělesné orgány. Třetinu tvoří akutní leukemie, u které se nestává, že by se po takové době vrátila. Čtvrtinu tvoří mozkové nádory, a ty z nich, které rostou velmi pomalu, mohou i za patnáct dvacet let ohrozit lidský život. To však není tak běžné,“ vysvětluje doktor Kepák.
Typičtější podle jeho slov je, když se například mladá dívka podrobí v patnácti letech úspěšné léčbě rakoviny mízních uzlin, je léčena chemoterapií a ozářením. V ozařovaném poli jsou v takovém případě kromě štítné žlázy nebo plic či srdce také prsní žlázy. U mladých dívek léčených určitou dávkou ozařování je stejně velké riziko vzniku nádoru prsu jako v případech dědičné dispozice k těmto nádorům.
„V Brně již máme několik případů žen, které se musely léčit pro sekundární nádor prsu kvůli ozařování v mládí či v dětství,“ připomíná brněnský lékař.
Všechny ženy by měly o riziku nádoru prsu vědět a od 45 let chodit na preventivní prohlídky. Avšak pokud byly dívky léčeny v mládí ozařováním, měly by na cílený ultrazvuk, případně magnetickou rezonanci nebo mamografické vyšetření prsu zamířit nejpozději za osm let po léčbě, anebo od svých 25 let. Pro dětské onkologické pacienty platí pravidla prevence mnohem dříve než pro dospělé.
