Lékaři radí spojit očkování proti chřipce a pneumokokům. Vakcína proti pneumokokům se aplikuje jednou. Zato proti chřipce se opakuje každý rok. Je to proto, že se mění složení vakcíny. Po celém světě se sbírají cirkulující viry chřipky v dané sezoně a podle těch dominujících dostanou výrobci zadání, jak vyrobit vakcínu.
Zbytečně neotálejte
Lékaři v současné situaci apelují na rizikové skupiny pacientů, aby s očkováním rozhodně neotálely.
„Mezi laickou veřejností se šíří irelevantní obavy z narušení imunity očkováním a zvýšeného rizika onemocnění nemocí covid-19. Očkovací látky nepoškozují imunitní systém. Naopak velmi cíleně jej stimulují k obraně proti některým závažným a život ohrožujícím infekčním onemocněním,“ vysvětluje Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce.
Čas na chřipkové očkování. Lékaři nabádají nejen rizikové skupiny |
„Právě letos by mělo být očkováno proti pneumokoku a chřipce maximum lidí spadajících do rizikových skupin, jako jsou lidé nad 65 let, malé děti, chroničtí pacienti, lidé s oslabenou imunitou, ale také těhotné ženy. Je to cesta, jak je možné předejít nežádoucím komplikacím už tak závažných onemocnění,“ dodává primářka Roháčová.
Do rizikové skupiny pneumokokových onemocnění patří navíc lidé s metabolickým onemocněním anebo s neurologickými poruchami, ale také kuřáci a alkoholici. Pneumokok způsobuje onemocnění, která mohou být rozdělena jednak do kategorie méně závažných onemocnění, jako jsou infekce dýchacích cest, zánět středního ucha a zánět vedlejších nosních dutin, jednak do kategorie invazivních infekcí.
Invazivní infekce se projevují jako těžký zápal plic, otrava krve, zánět kosti, infekční artritida či zánět mozkových blan.
„Pneumokoková onemocnění představují kapénkovou nákazu, která se nejčastěji šíří kašlem a kýcháním. Nakazit se lze především od nosičů, kteří nemají žádné projevy nemoci. Při oslabení obranyschopnosti organismu, například při viróze, mohou pneumokokové bakterie proniknout do dalších částí těla a způsobit závažnou infekci,“ varuje Milan Trojánek, vedoucí katedry infekčního lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a odborný asistent Kliniky infekčních nemocí 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce.
Více nemocných
Celkové počty lidí, kteří onemocněli invazivním pneumokokovým onemocněním, se od minulého roku opět mírně zvýšily. Přitom proočkovanost u dětí od roku 2012 dlouhodobě klesá a u dospělé populace nad 65 let věku je stále velmi nízká, v roce 2018 to bylo 13,7 procenta.
Nejpočetnější skupinou s vážným průběhem invazivního pneumokokového onemocnění byli v roce 2019 senioři starší 65 let, kterých bylo vloni 267, z toho jich bohužel 57 zemřelo.
Chřipku od běžné virózy poznáte. Na co si dát pozor? |
„V roce 2019 bohužel došlo k nárůstu úmrtí dětí pod pět let věku. Zemřely tři děti ve věku do 12 měsíců a dvě děti v kategorii od jednoho roku do čtyř let. U dětí mezi jedním a čtyřmi roky věku jsme v roce 2019 zaznamenali vůbec nejvyšší nemocnost v této věkové kategorii od roku 2010, bylo to celkem dvacet případů,“ konstatuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy Státního zdravotního ústavu v Praze Jana Kozáková.
Proti pneumokokovým onemocněním lze očkovat děti od šesti týdnů věku. Očkování pro lidi nad 65 let věku je zdarma, očkovat se dá celoročně.
Černý kašel hrozí seniorům
Důležité je také očkování proti černému kašli. „Tato nemoc projevující se dlouhodobým dávivým kašlem může být smrtelná,“ varuje dětská lékařka Hana Cabrnochová, která doporučuje přeočkování proti černému kašli jednou za deset let, současně s přeočkováním proti tetanu.
Mnoho seniorů, kteří v životě očkování proti černému kašli absolvovali, už proti němu není chráněno a o nutnosti přeočkování nevědí.
Dále odborníci doporučují očkování ještě proti klíšťové encefalitidě a apelují na všechny ročníky narozené před rokem 1989, aby se nechaly očkovat rovněž proti žloutence typu B. Mladší ročníky jsou očkovány v Česku povinně. Podle údajů Světové zdravotnické organizace je virovou hepatitidou B nebo C v současnosti na zemi nakaženo 325 milionů lidí, z nichž každý rok v důsledku onemocnění umírá 1,5 milionu.
Úmrtnost stoupá od roku 2000 a virové hepatitidy typu B a C figurují na sedmém místě mezi nejčastějšími příčinami úmrtí. V současné době se toto onemocnění opomíjí mnohem více.
Vymýcení žloutenek opožděno
„Bohužel v důsledku pandemie covidu-19 jsme trochu ztratili čas. Spolu s ostatními zeměmi jsme již plánovali, jak do roku 2030 virové hepatitidy zcela vymýtíme – hepatitidu B očkováním a léčbou, hepatitidu C vyhledáváním nakažených a léčbou. Je načase se k tomu programu vrátit,“ upozornil Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem.
