„Jenže některým virům se přesto dařilo pronikat dovnitř našich tělesných buněk a stát se součástí jejich genomu. Jiné i v současnosti osídlují ve ‚spící‘ formě organismy většiny zdravých lidí. Vedle typických nakažlivých onemocnění, jako je například chřipka, se podílejí na vzniku a rozvoji řady neinfekčních chorob, třeba astmatu, alergie nebo nádorových onemocnění,“ říká primář Martin Nouza z Centra klinické imunologie Praha.
Poruchy imunity rozdělujeme do tří hlavních skupin. Nejčastější jsou alergie, kdy imunitní systém reaguje příliš silně na některé, jinak neškodné látky přicházející z vnějšího prostředí, říká se jim alergeny. Další skupinou jsou autoimunitní choroby, kdy imunitní systém omylem považuje některé buňky nebo orgány vlastního těla za cizorodé, tedy ne-vlastní, a zaútočí proti nim. Třetí skupinou jsou nedostatečnosti imunity, při nichž imunitní systém nereaguje dostatečně účinně.
Důsledek komfortního života
„Uvědomme si, že díky pokroku 20. a 21. století s narůstající životní úrovní, minimalizací podvýživy v rozvinutých zemích, dostupnosti léků, zachraňujících dříve ztracené životy, se stáváme více náchylnými k civilizačním chorobám. A tam projevy získaného oslabení imunity patří,“ uvádí primář Nouza.
Jak dodává, svoji roli hraje také chronický stres, který oslabuje imunitu a zvyšuje dispozici k infekčním nemocem. „A nezapomínejme ani na větší a narůstající koncentraci populace. Žijeme převážně ve velkých městech, cestujeme prostředky hromadné dopravy, pracujeme v otevřených kancelářích, a tak si snadněji i předáváme získané infekce,“ shrnuje primář Nouza.
