Infarkty a mrtvice zabíjejí v Česku mnohem méně, oznámila OECD

Počet případů smrti kvůli cévním mozkovým příhodám se od roku 1990 snížil dokonce o polovinu. Přestože Česká republika s dalšími zeměmi střední a východní Evropy včetně Slovenska rovněž zaznamenala výrazný pokles úmrtnosti v této oblasti, stále patří z více než tří desítek sledovaných zemí k těm nejhorším.

Zlepšení medicínské péče

Obyvatelé v Česku umírali po dvou desetiletích ve srovnání s rokem 1990 na kardiovaskulární onemocnění méně o 41 procent. U mozkových příhod to bylo dokonce o 66 procent méně. "Může za to podstatné zlepšení medicínské péče o nemocné s ischemickou chorobou srdeční," řekl kardiochirurg Jan Pirk. Česko je podle něj na špičce ve využívání moderních zákroků, například přímém zprůchodnění infarktové tepny.

Přesto v roce 2011 zemřelo na infarkt v Česku 260 lidí na každých 100 000 osob. Hůře na tom bylo už jen Estonsko (265), Maďarsko (309) a Slovensko (404). Kvůli mozkovým mrtvicím zemřelo v ČR ve stejném roce 106 osob na 100 000 obyvatel, v Řecku 112, v Maďarsku 124 a na Slovensku 137.

Pirk očekává další zlepšení

Podle Pirka není zlepšení tak markantní, protože v západních zemích se začalo s prevencí výrazně dříve než v Česku. Propagace zdravého životního stylu se přitom projeví až po letech. Kardiochirurg do deseti let očekává v české populaci další zdravotní zlepšení.

Nejlépe si u kardiovaskulárních onemocnění naopak vedly Japonsko a Jižní Korea se zhruba 40 úmrtími na 100 000 obyvatel. U mozkových příhod bylo nejméně případů úmrtí ve Švýcarsku, Francii a Izraeli (něco přes 40).

Počet úmrtí na rakovinu se ve stejném období v zemích OECD a neformálního sdružení BRICS, jehož členy jsou Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, snížil o 15 procent. Bylo to především díky nižší úmrtnosti po rakovině žaludku, tlustého střeva, prsu a děložního čípku u žen, stejně jako rakoviny prostaty a rakoviny plic u mužů.

ČR byla v rychlosti snižování úmrtnosti na rakovinu třetí nejlepší s 25procentním poklesem po Švýcarsku (28 procent) a Lucembursku (27 procent). Přesto zůstalo Česko páté nejhorší: k hranici 250 úmrtí na 100 000 obyvatel se přibližovalo společně se Slovenskem nebo Dánskem. K hranici 300 mrtvých se dostalo Maďarsko.

Kardiovaskulární onemocnění byla ve sledovaných zemích příčinou 33 procent všech úmrtí v roce 2011 a tedy stále nejčastější příčinou smrti v 33 sledovaných zemích OECD.

Rakovina je na druhém místě s o něco více než čtvrtinou všech úmrtí registrovaných v těchto zemích. Rakovina plic byla nejčastější příčinou smrti u mužů a představovala 23 procent všech úmrtí na rakovinu. Kromě toho se ve zprávě uvádí růst množství chronických onemocnění, jako je diabetes s 85 miliony lidí, kteří trpí touto nemocí. Nemocí trpí také téměř sedm procent lidí ve věku 20 až 79 let v zemích OECD.