Léčba diabetiků inzulinem za 90 let velmi pokročila. Moderní přípravky mají účinek velmi blízký inzulinu, který si tělo tvoří ve slinivce. Jsou čisté, v těle nevznikají žádné protilátky. Změnila se i forma podání a pacienti si díky průběžnému měření hodnot mohou léčbu dávkovat sami, řekla profesorka Terezie Pelikánová z centra diabetologie pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.
Čtěte také: |
Cukrovka je závažné onemocnění, zatím nevyléčitelné. U diabetu
Kolik lidí se léčí v Česku?V Česku se loni s diabetem léčilo přes 806.000 lidí. Inzulin dostávalo 226.428 pacientů, z nich 94.803 v kombinaci s dalšími léky na cukrovku. Chronických komplikací bylo téměř 230.000, zemřelo 22.200 s cukrovkou, jako příčina úmrtí byla uvedena v 1945 případech. |
Technické novinky v léčbě
Oproti dřívějšku mají pacienti velký výběr inzulinů. Různé preparáty působí různě dlouhou dobu. Inzulin s účinkem podobným přirozenému hormonu má trochu změněné molekuly, takže při podkožním podání u diabetika napodobí, co se děje v těle zdravého člověka. Inzuliny jsou čisté, nevznikají proti nim v těle žádné protilátky, uvedla profesorka.
Hodně se podle ní měnila také forma podání - dřív se podával inzulin injekčními stříkačkami, jehly se vyvařovaly a pro pacienta to bylo nepohodlné. Teď se podávají inzuliny speciálními inzulinovými pery, což jsou aplikátory, kterými si pacient podá inzulin sám. "Nejmodernější vymožeností je podávání inzulinu pomocí inzulinových pump - to jsou přístroje, kterými si člověk trvale celý den aplikuje do podkoží malé dávky inzulinu a mění si dávkování podle potřeby," řekla profesorka.
InzulinInzulín je hormon produkovaný slinivkou břišní, který snižuje hladinu glykémie v krvi. Znám je především jako lék, který pomáhá milionům lidí trpících cukrovkou. Diabetes neboli cukrovka (dříve také nazývaná úplavice močová) je onemocnění známé přes tři tisíce let, ale až do počátku 20. století na ni lidé běžně umírali. Hlavním úkolem inzulínu je řídit látkovou výměnu cukrů, proto je-li ho málo, glukóza se nedostává z krve do tkání, což se po delší době projeví například poškozením oční sítnice, poruchami funkce ledvin, nervů či poruchami výživy okrajových částí dolních končetin. První synteticky vyrobený inzulín se začal používat v polovině 60. let a o desetiletí později byl vynalezen přístroj, který umožnil diabetikům pravidelně kontrolovat hladinu cukru v krvi. |
Třetí zásadní změnou podle ní je to, že se dávkování inzulinu průběžně upravuje podle toho, jakou hladinu cukru v krvi si člověk naměří. Jde o takzvaný selfmonitoring glykémií. "Poslední dva roky používáme kontinuální monitory glykémií, kdy se měří třeba sedm dní každých pět minut hladina krevního cukru. Senzory jsou zavedené do podkoží a pacient má přístroj připomínající mobil, na kterém se aktuální hodnoty ukazují. Podle toho se upraví potřebná dávka inzulinu," popsala postup lékařka.
Technické novinky umožnily podle profesorky i zásadní změnu v řízení léčby. Místo lékaře je nyní hlavní pacient, a to díky technice, která mu umožňuje sledovat si hladiny cukru a dávky inzulinu podle toho upravovat.
Kdy podávat inzulin?
Inzulin dostávají diabetici prvního typu od chvíle, kdy se u nich nemoc odhalí. Diabetici druhého typu až tehdy, kdy dieta ani prášky nestačí, aby dosáhli správné hranice cukru v krvi - ideální je ráno 5,5 milimolu na litr a po jídle do osmi. Souhrnný údaj za delší dobu, takzvaný dlouhý cukr, by měl být do 4,5 procenta, únosné je až do 5,5.
Pokud se léčbou nedaří hladiny inzulinu udržet a léčba "přestřeluje", tedy pacienti mají výkyvy a na životě je ohrožují výrazné poklesy krevního cukru, připadá v úvahu transplantace slinivky nebo Langerhansových ostrůvků. Dělají se jen ve vážných případech, po transplantaci totiž musí pacient doživotně brát léky na potlačení imunity, což ho velmi zatěžuje.