„Dosud nemáme žádný důkaz o tom, že je sklenka červeného vína denně prospěšná pro zdraví,“ říká profesor Mickaël Naassila z univerzity Picardie-Jules Verne a prezident Francouzské společnosti pro studium alkoholu. „Malý ochranný efekt pokud jde o riziko infarktu a trombózy byl prokázán u lidí ve věku od 40 do 60 let, ale nad tím široce převažují škodlivé účinky na další orgány,“ připojuje se profesor Michel Reynaud, prezident Akčního fondu proti závislostem. „Tento užitek je nicotný ve srovnání s tím, jak alkohol podporuje vznik rakoviny a demence, jak je spojen s násilím a autonehodami,“ dodává.
Kolébka vína na hranicích s Mordorem. Gruzínci vyrábějí víno stále stejně jako lidé před tisíci let |
Mýtus vína jako léku se zrodil v roce 1981, kdy tři francouzští vědci konstatovali, že Francouzi jsou méně náchylní k infarktu než jiné národy, ačkoli jejich strava je dosti bohatá na tuky. Velmi rychle někteří spojili tento „francouzský paradox“ s popíjením vína. V roce 1992 dva francouzští vědci, Serge Renaud a Michel de Lorgeril, publikovali v časopise The Lancet studii, z níž vyplývalo, že umírněná konzumace alkoholu - kterou stanovili na dvě tři sklenky vína denně! - snižuje o 40 procent riziko kardiovaskulárních chorob.
Tato teorie dostala brzy trhliny. „Některé studie přinesly výsledky jdoucí týmž směrem, ale měly mnoho nedostatků,“ zdůrazňuje profesor Reynaud. Jejich autoři tvrdili, že ti, kdo umírněně popíjejí víno, jsou zdravější než abstinenti. Nebrali však v úvahu to, že mnoho lidí abstinuje proto, protože měli problémy s alkoholem nebo mají chronickou chorobu a berou léky, na něž se nesmí pít alkohol. Studie zveřejněná v roce 2016 ukázala, že ze 2200 vědeckých prací na toto téma mělo jen 13 správnou metodologii.
Kromě toho se objevilo mnoho publikací, které vyvracejí teorii prospěšnosti sklenky vína denně. Nedávno několik studií, včetně té, která sledovala půl milionu osob po dobu deseti let, dokonce prokázalo, že neexistuje neškodná konzumace alkoholu. „Opravdu už nelze tvrdit, že mírná konzumace alkoholu je prospěšná,“ potvrzuje doktor Thierry Favrod-Coune, který se zabývá léčbou závislostí při univerzitních klinikách v Ženevě.
Vinařství z Boršic zkouší potřetí vyrobit slámové víno. Lisovat se začne nejdříve za tři měsíce |
Někteří se snaží zachránit pověst vína, zvláště červeného, tím, že zdůrazňují přítomnost resveratrolu, přírodního antioxidantu v hroznech. Resveratrol působí protizánětlivě a nalezneme jej i v jiném ovoci. Avšak důkazy o jeho užitečnosti pro lidské zdraví chybějí. „Museli bychom sníst několik kilogramů hroznů, aby se něco dělo,“ zdůrazňuje profesor Reynaud.
„Je třeba přestat podporovat mýtus magického nápoje,“ uvedl profesor Naassila. Připomněl, že alkohol je ve Francii hlavní příčinou hospitalizace, ale také po tabáku druhým faktorem způsobujícím rakovinu. Abychom tato rizika omezili, doporučují zdravotníci nepít více než dvě sklenky vína za den a nejméně dva dny v týdnu abstinovat.