30. března 2018 6:07 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Ještě dva roky po dietě se produkuje hormon hladu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Dieta (ilustrační). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dieta (ilustrační). | foto: Shutterstock

PAŘÍŽ Všechny diety působí jen krátkodobě. Úbytek váhy dosažený za několik týdnů je přímo úměrný omezení kalorického příjmu. To je dobrá zpráva. Ta horší je ta, že ze stovky osob, které dodržovaly kaloricky chudou dietu, jich 95 procent do dvou či pěti let znovu získá svou původní váhu, uvádí neurovědec Michel Desmurget. Proč takový neúspěch?

Především je tomu tak kvůli fyziologii, nikoli kvůli nedostatku vůle. Naše tělo nechce hubnout. Není na to naprogramováno, píše francouzský deník Le Figaro.

Tělo je naprosto neschopné rozlišovat mezi nedobrovolným hladověním a vědomě dodržovanou dietou s nízkým příjmem kalorií. První týdny je organismus překvapen, a proto rychle hubneme, ale pak má jen jeden cíl: obnovit své zásoby. Strach z hladu, který je zapsán v našich genech, vítězí. Je velmi těžké zabránit tomu, aby se celá metabolická mašinerie nepřizpůsobila a nekladla tuhý odpor hubnutí. Hlad je jedním z jejích prostředků.

Ve studii zveřejněné na stránkách American Journal of Physiology Endocrinology and Metabolism norští a dánští vědci ukazují, že obrana organismu proti omezením je nejen účinná, ale i vytrvalá. Ještě dva roky poté, co 35 dospělých trpících těžkou obezitou drželo nízkokalorickou dietu, provozovalo fyzickou aktivitu, radilo se s psychology a nutričními poradci a shodilo v průměru 11 kilogramů, měli všichni stále hlad.

Hladina hormonu hladu ghrelinu, který uvolňuje žaludek, když se hubne, zůstávala stále nadprůměrná, pacienti stále pociťují hlad. „Všichni mají tento hormon, ale jestliže jste obézní a zhubnete, hladina tohoto hormonu roste,“ vysvětluje Catia Martinsová z lékařské fakulty Norské univerzity věd a techniky, která tuto studii vedla. Při stejné váze bude mít bývalý obézní více hlad než ten, kdo dietu nedržel a nezhubnul. Jeho hladina ghrelinu je zvýšená.

Mozek oklame jen pohyb

„To je jeden z rizikových faktorů opětného přibrání na váze,“ potvrzuje profesor Jean-Michel Lecerf z Pasteurova institutu v Lille. „Tato studie vysvětluje, že je třeba mít skromné cíle pokud jde o obezitu a dávat přednost postupnému shazování kilogramů před rychlým hubnutím. Jestliže se pacientovi podaří přerušit zvyšování váhy, je to již první úspěch,“ dodává.

Podle Michela Desmurgeta tato studie ukazuje, jak silné jsou fyziologické mechanismy našeho těla. „Dokonce i při mírném zhubnutí (o méně než osm procent tělesné váhy) tělo pokračuje v kladení odporu ještě další dva roky,“ říká.

Ne každá dieta vykouzlí úsměv na tváři

Říká se, že rychle shozené kilogramy jsou zase rychle nabrány zpět. Australští vědci chtěli tuto skutečnost ověřit. Podrobili 200 osob zčásti intenzivní a rychlé dietě, zčásti mírnější, postupné dietě. Cílem bylo, aby tyto osoby shodily asi 15 kilogramů. Intenzivní dieta znamenala denní kalorický příjem o 60 procent nižší než při běžném stravování. 

Ti, kdo drželi pomalou dietu, jedli denně jen o 25 procent kalorií méně, než je průměrný příjem. Účastníci intenzivní diety dosáhli kýženého cíle za tři měsíce, zatímco ti, kdo drželi mírnější dietu, až za devět měsíců. Za dva a půl roku přibraly shozené kilogramy tři čtvrtiny účastníků z první skupiny a polovina osob z druhé skupiny. Zdá se, že na opětovné přibrání na váze nemá vliv jen rychlost hubnutí, ale také to, o kolik je snížen kalorický příjem. Abychom „oklamali“ mozek, je tedy třeba velmi pozvolna omezovat množství jídla a zvyšovat fyzickou aktivitu.

ČTK
  • 0Diskuse




Advantage Consulting, s.r.o.
FINANČNÍ ÚČETNÍ – SKANDINÁVSKÁ SPOLEČNOST

Advantage Consulting, s.r.o.
Středočeský kraj, Plzeňský kraj
nabízený plat: 33 000 - 35 000 Kč