Dámám mezi padesáti a šedesáti lety hrozí, že pokud onemocní covidem, budou stonat dlouho. Tvrdí to studie vědců z londýnské King’s College. Zúčastnilo se jí 4182 občanů Velké Británie. Všichni byli pozitivně testování na covid-19. Badatelé sledovali jejich zdravotní stav prostřednictvím mobilní aplikace nazvané Covid Symptom Study App.
Covid je na špici příčin úmrtí v Česku. Koronavirus je prostě nový rizikový faktor, připustil lékař |
Výzkumníci pak data analyzovali. Využili je k sestavení matematického modelu. Ten umí na základě pohlaví, věku a počtu raných příznaků věštit, u koho je vyšší riziko dlouhého průběhu covidu. Dokáže předpovědět téměř 70 procent takových případů.
Většina pacientů se z covidu vyléčila za jedenáct dnů nebo méně. Mezi pacienty ve věku od 18 do 49 let prošlo dlouhým průběhem jen deset procent uživatelů aplikace. Alarmující jsou ale poznatky o průběhu nemoci u starších ročníků a žen.
Podobnost s artritidou
Ve věkové skupině pacientů starších sedmdesáti let mělo dlouhý průběh onemocnění (čtyři týdny a více) 22 procent lidí. U žen z věkové skupiny 50 až 60 let byla pravděpodobnost dlouho trvajících příznaků osmkrát vyšší než ve věkové skupině od18 do 30.
Podle deníku The Guardian je u žen ve srovnání s muži dvojnásobná pravděpodobnost, že se příznaky nemoci budou potýkat delší dobu než jeden měsíc. Zhruba po dosažení věku 60 let se ale riziko srovnává a je přibližně stejné u obou pohlaví.
Jeden z autorů studie epidemiolog Tim Spector poznamenal, že se podobný vzorec dá pozorovat u autoimunitních onemocnění. „Nemoci jako revmatická artritida, onemocnění štítné žlázy a lupénka jsou třikrát častější u žen těsně před začátkem menopauzy a poté se riziko onemocnění srovnává,“ řekl listu The Guardian.
Dvě skupiny nemocných
Na základě příznaků, které lidé do aplikace vyplňovali, identifikovali odborníci dvě různé skupiny pacientů s dlouhým průběhem nemoci. První skupina nemocných trpěla převážně dýchacími obtížemi, jako jsou kašel a dušnost, k nimž se navíc často připojovala únava a bolesti hlavy. Druhá skupina pacientů pociťovala „vícesystémové“ příznaky.
Netýkaly se jen dýchací soustavy. Mezi tyto symptomy patřilo nepříjemné bušení srdce (palpitace), zažívací potíže, mravenčení v končetinách, malátnost a otupělost. Spector si myslí, že imunitní systém druhé skupiny lidí pravděpodobně pracuje jinak než u té první.
Problémy s orientací
Zkušenosti českých zdravotníků z první linie data z britské vědecké studie zatím příliš nepotvrzují. „Podobné atypické příznaky jsme u nás nezaznamenali,“ řekl záchranář z kolínské nemocnice Vojtěch Lépeš. Pražský primátor a lékař Zdeněk Hřib má ze svého dobrovolnického působení ve Vinohradské nemocnici trochu jinou zkušenost.
„Co mě zpočátku překvapovalo, byla pestrost příznaků covidu,“ napsal v e-mailu spolupracovnici LN. „Zejména u starších lidí někdy nebyly dominantní klasické příznaky respirační infekce jako dušnost nebo kašel. Vykazovali spíše sníženou schopnost orientace.“
Podle britské studie mají lidé, kteří stonali s covidem delší dobu, větší pravděpodobnost, že onemocní znovu. Proti pacientům, kteří se vyléčili rychle, je přibližně dvojnásobná. Konkrétně šestnáct procent uživatelů mobilní aplikace, kteří byli dlouho nemocní, onemocnělo po vyléčení podruhé. Mezi uživateli s krátkým průběhem to bylo jen osm procent.
Nedostatky mobilů
Je třeba si přiznat, že výzkum pomocí dat z aplikace má množství omezení. Mimo jiné v tom, že uživatelé do ní zadávají údaje sami. Data proto nemusejí vždy odpovídat realitě. Přesto není radno zjištění o delším průběhu onemocnění u části lidí přehlížet.
„Kromě řešení mimořádného počtu úmrtí je důležité věnovat pozornost lidem, kteří budou trpět dlouhým průběhem nemoci, pokud pandemii nedostaneme brzy pod kontrolu,“ vysvětluje Spector.
Genderové rozdíly
Nemoc covid-19 není jediná, jež zasahuje s odlišným způsobem ženy a muže. S podobnými odchylkami se lékaři setkávají u mnoha dalších onemocnění. Dobrým příkladem jsou kardiovaskulární choroby. Odlišný průběh nemoci covid-19 u žen a mužů by mohl v budoucnu otevřít cestu i k většímu zájmu lékařů a výzkumníků, proč tyto rozdíly vznikají.
„Jedno pozitivum, které by mohlo z této pandemie vzejít, je zjištění, že sociální a biologické rozdíly mezi pohlavími mohou souviset s naší délkou života, průběhem nemocí i rizikem nakažení,“ řekla Washington Post epidemioložka Sarah Hawkesová. Působí na londýnské University Collage. „Díky tomu se o tomto problému snad začne víc mluvit.“
