20. prosince 2017 6:17 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Kam může vést nezdravý narcisismus? Dříve či později přijde izolace

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Sebeláska (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sebeláska (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

PAŘÍŽ Egoista je soustředěn na sebe, na svůj prospěch, na své zájmy. Egocentrista vždy všechno vztahuje k vlastní osobě, všechny situace. Jeho mínění je nejdůležitější, rád je středem pozornosti, ale nemá vlohy k tomu, aby byl milován. Narcisista má životní potřebu získávat pozornost druhých.

Doufá, že bude potvrzena jeho moc lidi upoutávat tím, že například prohlašuje, že jeho auto je nejkrásnější nebo že jeho děti jsou nejinteligentnější. Narcisismus ale nemusí být nutně negativní.

Připomeňme, že Freud hovořil o schopnosti dítěte milovat sama sebe a milovat ostatní. Narcisismus je tedy základem naší identity. Je tomu tak proto, že jsme byli uznáni jako jedinečná osobnost, že se můžeme mít rádi a že nás lidé respektují, ale také můžeme milovat toho druhého. Jak napsal francouzský deník Le Figaro, problém nastává tehdy, jestliže vznikne hyponarcisismus nebo hypernarcisismus.

Hyponarcisismus se projevuje tím, že dotyčná osoba zdůrazňuje, co je na ní špatného. Nikdy není dost „dobrá“ a má značné tendence se podceňovat. Složíte jí poklonu, ale ona na ni reaguje jako oběť. Člověk trpící hypernarcisismem se naopak stále vychvaluje, zdůrazňuje své přednosti.

Přínos narcisismu tkví v tom, že má člověk vyrovnaný vztah k sobě samému. Takový člověk se dokáže mít rád, obohacuje své citové vztahy, pracuje efektivně a má radost z úkolů, a to nejen proto, aby dostával odměnu. Navíc se stará stejně o své tělo jako o svou duši.

Uznání od druhých

Hypernarcisismus znamená intenzivní potřebu dosahovat uznání druhých. Někteří jsou na uznání druhých závislí. Mají potřebu druhé porazit. Jejich touha po uznání může po dlouhá léta sloužit jako účinný motor. Psychiatrička Patrice Huerreová, která se specializuje na chování studentů, uvádí, že takový student nikdy nemá dost dobrých známek a dává vše do toho, aby měl ve škole úspěchy. Připomíná příklad jedné studentky, která se pokusila o sebevraždu jen proto, že poprvé za celou dobu brilantního studia nebyla ve třídě nejlepší, ale „jen“ druhá. Jsou také takoví, kteří o sobě neustále prohlašují, že jsou nula. To však je jen strategie, jak se domoci pochval.

Příběh Jamese Browna

Dříve či později přijde izolace. Ve firmách a organizacích není nikdo hloupý. Ten, kdo se chce příliš zviditelňovat, je nakonec izolován. Ti skutečně dobří jsou často flexibilní, přístupní vůči druhým. Jejich okolí se někdy snaží postavit kolem nich zeď, ale oni mají zcela vyvážený vztah vůči druhým.

O rozporuplnosti hypernarcisistických osob, jimž jejich ego umožňuje dosahovat úspěchu, ale dříve či později se dostanou do izolace, vypráví film režiséra Tate Taylora Get On Up - Příběh Jamese Browna. Malý chudý chlapec z Jižní Karoliny si musí vytvořit silné „já“, aby uspěl. Tato síla jej dovede k tomu, že se stane světově uznávanou hvězdou. Dlouho na něj svítí světla ramp. Přichází však chvíle, kdy se jeho heslo „Já především, já první“ obrací proti němu. Opouštějí ho nejlepší muzikanti, přítel z dětství. Člověk trpící hypernarcisismem, který příliš chtěl být v popředí, se stále musí obávat, že se stane posledním.

ČTK
  • 0Diskuse