30. května 2019 5:29 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Kam sáhnout při výběru jídla? Vyhněte se těm průmyslově vyrobeným

Růžová sůl | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Růžová sůl | foto: Shutterstock

Když vybíráme potraviny, neměli bychom hned uvěřit všem reklamním lákadlům. Bez průmyslově vyráběných potravin s extrémními přídavky soli se těžko obejdeme. Tím spíš je důležité alespoň porovnávat jejich složení. I pak bychom měli pokrmy co nejméně upravovat, protože každá ingredience představuje nechtěnou dávku sodíku navíc.

Je libo himálajskou nebo mořskou?

Kromě „obyčejné“ soli neboli chloridu sodného jsou k dispozici alternativy, prezentované jako zdravější především díky dalším minerálům. Chlorid sodný je v nich samozřejmě přítomný také.

Mořská sůl ho obsahuje asi 70 procent. Zbytek tvoří další sloučeniny sodíku, jódu a fluoru. „Někomu se zdá chuťově slanější, takže by jí mohlo stačit méně. Ale řada lidí naopak ,zdravějších‘ potravin konzumuje s čistým svědomím víc, což efekt jejich zdravotního ,benefitu‘ snižuje,“ vysvětluje nutriční terapeutka Jitka Tomešová ze sítě nutričních poraden FitBee.

Na pravou míru uvádí také přednosti soli himálajské: „Chloridu sodného je v ní ještě víc – 98 procent! Vápníku, železa, hořčíku, draslíku a ostatních tedy obsahuje minimum. Například vápníku z ní přijmeme v pěti gramech 10 mg, přičemž doporučená denní dávka je 60–800 mg.“

Vrátíme-li se k běžné kuchyňské soli, sluší se zmínit její variantu obohacenou jódem. „V běžné stravě ho může být nedostatek, který se projevuje právě tam, kde se nepoužívá jodizovaná sůl a chybí optimální konzumace mléčných produktů a ryb a jako doplňku pak ořechů a různých semen,“ říká profesor Štěpán Svačina, přednosta Kliniky endokrinologie a metabolismu Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Sůl (ilustrační foto)

Existuje ovšem i „sůl bez soli“, a to sůl draselná (chlorid draselný), která se obvykle prodává v prodejnách zdravé výživy. Slaná chuť je u ní sice méně výrazná, zato má draslík schopnost omezovat negativní působení soli. Proto jsou jeho zvýšené dávky součástí diet při vysokém krevním tlaku a ledvinových chorobách.

Nejčastější nešvar

Zlozvykem, kterého se denně dopouštíme, je dosolování: jídlo ani neochutnáme, a už saháme po slánce. Namazaný chleba si automaticky posolíme. Přitom bez ohledu na to, čím je namazaný, je soli v pečivu enormní množství. „Šest krajíců chleba zcela pokryje doporučovanou denní dávku soli,“ konstatuje nutriční terapeutka Jitka Tomešová.

Jak zdůrazňuje lékařka Vladimíra Strnadelová z pražského Institutu celostní medicíny, zdravější alternativou dosolování je konzumace soli již v potravině takzvaně „zabudované“. Znamená to použít ji pouze na začátku vaření, aby se s ostatními komponenty provázala a působila méně agresivně.

Vhodné přípravky, koření a bylinky

Pokud se bez dosolení neobejdeme, jsou podle doktorky Strnadelové vhodné přípravky, které obsahují právě již zabudovanou sůl, což splňují kvalitní sójové omáčky, miso pasta či gomasio neboli sezamová sůl. Jejím základem jsou, jak název napovídá, sezamová semínka a nízký podíl mořské soli, která je ovšem díky způsobu přípravy gomasia natolik vázána s ostatními složkami, že její škodlivý vliv je zanedbatelný.

Samotné koření a bylinky sice slanou chuť nenahradí, ale tendenci pokrmy dosolit mírní. Jejich „neslanost“ částečně zastírá i přídavek kořenové zeleniny při vaření nebo různé zelené natě, jako je petrželka, celer, bazalka a další. Stejnou úlohu hraje kmín nebo trocha rajčatového protlaku, případně nakyslé ingredience.

Co raději omezit

Nejvíc soli je v uzeninách včetně uzených ryb i v rybách nakládaných a olejovkách, v paštikách, nemluvě o slaných sušenkách a chipsech nebo kořenicích přípravcích typu Podravka. Ze sýrů jsou největší „solnou bombou“ sýry tavené.

O nadměrném obsahu soli ve všech konzervovaných pokrmech už byla řeč opakovaně, nicméně překvapivě může znít, že se to týká i kompotů, ačkoli ovoce a zelenina v jakékoli jiné formě by měly být v našem jídelníčku zastoupeny co nejvíc – alespoň půl kilogramu až kilogram denně.

Uznávaný americký vědecký Institut pro výzkum srdce, plic a krve podporuje dietu nazvanou DASH (Dietary Approaches to Stop Hypertension). Vychází z poznatku, že převaha ovoce a zeleniny v jídelníčku je z hlediska omezení příjmu soli úspěšnější, než je takzvaná dieta neslaná. Ta je založená na širším spektru pokrmů, samozřejmě málo solených, ovoce a zelenina jsou zastoupeny, ale v ne tak vysoké míře jako u DASH.

Za zmínku stojí i nedávné zjištění, že negativní účinky soli na výši krevního tlaku v nezanedbatelné míře kompenzuje šťáva z červené řepy. Pokud jde o nápoje, ve stolních vodách není sůl skoro vůbec, v minerálkách mnohonásobek. Milovníky piva možná potěší, že jejich oblíbený zlatý mok se v tomto ohledu blíží stolním vodám.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!