Příslušnou studii zveřejnil časopis Science. Výsledky z použití protilátky na myších jsou slibné, pro potvrzení účinnosti jsou však nezbytné další testy.
Podle Kurtise jde o velmi slibnou cestu k vývoji účinné vakcíny. "Parazita je ale neuvěřitelně obtížné napadnout. Měl miliony let evoluce, aby se začlenil a přizpůsobil našim imunitním reakcím - je skutečně hrozivým protivníkem," řekl.
Přirozená imunita vůči malárii
V rámci výzkumu byly tisícovce dětí v Tanzanii během prvních let života pravidelně odebírány vzorky krve. U šesti procent dětí se vyvinula přirozená imunita vůči malárii, ačkoliv žijí v oblasti s hojným výskytem nemoci.
Tým vědců podle stanice BBC zjistil, že protilátka vytvořená imunními dětmi napadá parazita v klíčovém stádiu životního cyklu, zachytí jej v červených krvinkách, čímž mu zabrání v rozšíření po těle. Testy na myších naznačují využití protilátky coby vakcíny. Kurtis upřesnil, že naočkované myši žily dvakrát déle a měly čtyřikrát nižší výskyt parazitů v krvi než ty, které protilátku nedostaly.
V boji s malárií pomáhají preventivní opatření - použití moskytiéry, repelentu a užívání specifických léků. Malárii se často nepodaří zcela vyléčit, nemoc se po letech vrací. Účinná vakcína dosud neexistuje. Na schválení čeká zatím nejnadějnější kandidát - očkovací látka, kterou vyvinula farmaceutická společnost GlaxoSmithKline.
Malárii způsobuje parazit zimnička, jehož přenašečem na člověka je nechvalně proslulý komár rodu Anopheles. Prvními symptomy jsou horečka, bolest hlavy, zvracení a pocit mrazení. Podle údajů WHO zabila nemoc v roce 2012 více než 600.000 osob. Díky preventivním a regulačním opatřením klesla míra úmrtnosti ve srovnání s rokem 2000 o více než 40 procent. Nejvíce je stále postižena subsaharská Afrika, na kterou připadlo 90 procent obětí. Nejčastěji na nemoc umírají děti mladší pěti let, zvláště ohroženy jsou i těhotné ženy.
