LN Nekvalitní spánek trápí mnoho lidí. Proč?
Množství pacientů s poruchami spánku významně stoupá. Souvisí to se zrychlováním životního tempa, změnou priorit, pracovní zátěží. To vše se odráží ve zkracování spánku, často i na hranici pouhých šesti hodin za noc. Vdůsledku toho, že dlouhodobě nemáme dostatek spánku v noční době, dochází ke změnám základních biorytmů člověka. S tím souvisí i značný nárůst civilizačních chorob, jako je obezita, kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, poruchy nálady.
LN Na jaké poruchy spánku se vaše pracoviště zaměřuje?
Patří mezi ně například somnambulismus, tedy náměsíčnost, nebo noční děsy, které se vyskytují u tří až čtyř procent dospělé populace. Častá je ale také například izolovaná spánková obrna, tedy stav mezi spánkem a bděním, kdy si již mozek částečně uvědomuje realitu, ale nedokáže ji ještě dostatečně odlišit od snu a současně nedokáže ovládat svaly ani hlasivky, takže člověk má pocit téměř úplného ochrnutí a není schopen promluvit. Zabýváme se ale i stavy spojenými se zvýšenou denní spavostí, takzvanými hypersomniemi. Ty se vyskytují asi u pěti procent populace. Lidé si je způsobují tím, že si zkracují spánek, třeba právě kvůli pracovnímu vytížení. Patří sem ale také kupříkladu narkolepsie, což je náhlé, vůlí nepotlačitelné usínání kdykoliv v průběhu dne. Toto onemocnění sice postihuje pouze dva až pět tisíc osob v České republice, ale patří k nejzávažnějším poruchám spánku.
Špatný spánek neškodí jen srdci a tepnám, ale celému tělu |
LN Který jev nejvíce komplikuje běžný sociální život?
Každá porucha má jiný dopad na běžný život. Například u náměsíčnosti, pro kterou je charakteristická chůze ve spánku, nebezpečí představuje možnost opuštění bytu či pád z okna. Zatímco v případě spavostí, například u narkolepsie, hrozí náhlé neovladatelné usnutí například při vaření nebo hlídání dětí. Naštěstí lze tento typ spavosti obvykle za pomoci léků dobře potlačit.
LN Pokud člověk špatně spí a chce svůj problém řešit, jaká vyšetření musí podstoupit?
Pacient je nejprve pozván k pohovoru, na jehož základě se rozhodujeme o vyšetření ve spánkové laboratoři. Při diagnostice poruch spánku nejčastěji měříme hodnoty EEG, svalové pohyby brady, oční pohyby, hodnoty dýchání, sycení krve kyslíkem, pohyby končetin a činnost srdce. Když se například rozhodujeme, zda se u pacienta jedná spíše o poruchu spánku, nebo o projev epilepsie vázané na spánek, provádíme rovněž video EEG monitoraci, při které se zaznamenává elektrická aktivita mozku. Když máme podezření na poruchu dýchání ve spánku, snímáme při spaní dechové parametry. Pacienty, kteří přicházejí pro nadměrnou denní spavost, vyšetřujeme testem mnohočetné latence usnutí, tedy opakovaným měřením spánku v průběhu dne, kdy sledujeme, kolikrát a za jak dlouho během dne usne. Žádné z těchto vyšetření není bolestivé nebo invazivní.
LN Co pacienta čeká ve spánkové laboratoři? Řada lidí má problém spát jinde než ve své posteli, neovlivní to výsledky vyšetření?
Ve spánkové laboratoři v Národním ústavu duševního zdraví má pacient k dispozici samostatný jednolůžkový pokoj s vlastní koupelnou. Vyšetření probíhá obvykle mezi 22. hodinou večer a 6. hodinou ráno. Na jeho těle jsou umístěny povrchové elektrody a senzory, které snímají po celou dobu spánku jeho kvalitu, dýchání a pohyby ve spánku. Někteří pacienti skutečně mají potíže usínat v cizím prostředí, to při hodnocení spánku samozřejmě zohledňujeme.
LN A když znáte diagnózu, jak probíhá léčba?
Léčba zahrnuje jak užívání léků, tak psychoterapii. Některá onemocnění, třeba narkolepsie, vyžadují striktně léčbu za pomoci farmak. Jiná onemocnění, například nespavost, vyžadují často kombinaci léků s nefarmakologickými postupy, jako nejúčinnější se jeví kognitivně-behaviorální psychoterapie. Jde o komplexní terapeutický přístup, kdy se terapeut věnuje chování pacienta, jež brání snadnému usínání, například pracuje s myšlenkami, které se automaticky vynořují při ulehnutí na lůžko, jako „teď určitě neusnu“, „zítra nebudu moct vůbec fungovat“. Dále se pacient učí, čeho se vyvarovat v nesprávných spánkových návycích nebo jak relaxovat, pracuje se s přesně stanovenou dobou strávenou na lůžku. V jiných případech, třeba u poruchy dýchání ve spánku, je často namístě léčba kontinuálním přetlakem v dýchacích cestách, kdy pacient má během spánku na obličeji masku, která udržuje dýchací cesty během spánku otevřené. Domnívám se, že právě rozsahem poskytovaných léčebných postupů se lišíme od jiných spánkových center.
LN Hledáte ještě zájemce, které byste mohli zařadit do svého výzkumu poruch spánku?
V současné době zkoumáme možnosti, jak poruchám spánku předcházet, a sledujeme efekty léčby. Každému zájemci o spolupráci rádi poskytneme bližší informace na adrese spanek@nudz.cz.
