130 let
Kvůli zvyšující se průměrné délce života hrozí stárnutí populace.

Kvůli zvyšující se průměrné délce života hrozí stárnutí populace. | foto: Shutterstock

Doporučujeme

Lékem proti stárnutí je pohyb. Jak se udržet fit a neohrozit zdraví?

Zdraví
  •   6:00
Obavy z bezmocnosti a závislosti trápí nejednoho z pokročilejších seniorů. „Podle demografických zjištění má dnešní šedesátník šanci dožít se devadesátky,“ říká doktor Milan Kutáček, vedoucí lékař traumatologického oddělení Oblastní nemocnice v Mladé Boleslavi a privátní lékař. „Otázka je ovšem v jaké kvalitě, a to velice úzce souvisí i s mobilitou.“

O tom, jak budeme pohybliví, si přitom do značnémíry rozhodujeme sami. Genetika sice výrazně ovlivňuje kvalitu pohybového aparátu, ale záleží i na tom, jak se o něj průběžně staráme. A nakolik se nám daří dodržovat zdravou životosprávu.

Plazma na bolavá kolena

Šedesátník Richard Stára odjakživa sportoval, nikdy nekouřil, je štíhlý a má harmonickou rodinu. Jinak řečeno má dobře nastartováno a podle demografických prognóz je téměř ideálním člověkem. Přesto v posledních dvou desetiletích absolvoval celou řadu ortopedických zákroků.

„Před třicítkou jsem si vůbec nedokázal představit, jak někoho mohou bolet kolena,“ vzpomíná pan Stára, „dělat dřepy na jedné noze nebo vynést partnerku na petřínskou rozhlednu pro mě nebyl žádný problém.“

Jak zdravě sportovat ve vyšším věku?

Vhodné sporty: plavání, zdravotní gymnastika či chůze s holemi (nordic walking)

Nevhodné sporty: těžké posilování, švihové cviky s prudkými pohyby, dlouhý běh

Při správné intenzitě pohybové aktivity by měl člověk být schopen mluvit, ale ne zpívat. Vhodné je cvičit 3–5× týdně alespoň 30 minut ve střední intenzitě. Senior by měl ujít za den aspoň 3000 kroků. Rozcvičení by mělo trvat asi 5–10 minut, zklidnění aspoň 5 minut. Maximální vhodnou tepovou frekvenci si můžete orientačně spočítat, když od 220 odečtete svůj věk.

Po třicítce se ale u něj poprvé projevila artróza, nemoc, kterou trpěla jeho maminka. Možná ji urychlilo také to, že v době, kdy aktivně sportoval, neexistovala žádná rehabilitační centra pro vrcholové sportovce a na správné posilování také nikdo moc nemyslel . Úspěšný hokejista a atlet, který běhal druhou ligu, měl tak najednou problém vyjít do třetího patra.

Díky moderní medicíně ale dnes už zase jezdí pravidelně na kole, lyžuje a loni dokonce absolvoval 700 km dlouhou pouť do Santiaga de Compostella. Obrat k lepšímu nastal před šesti lety, kdy mu lékaři doporučili terapii krevní plazmou (ACP). Metodu, která využívá přirozených regeneračních schopností lidského těla.

Pacientovi se při ní do postiženého místa injekčně aplikuje jeho vlastní krevní plazma obohacená o krevní destičky. Díky této terapii je možné zkvalitnit a urychlit proces hojení, a zabránit tak přechodu onemocnění do chronického stadia. Zdravotní pojišťovny tuto metodu nehradí, pacienty přijde jedna dávka na 3500 až 4000 korun, počet dávek je podle lékařů individuální.

Sportující senior - ilustrační foto

„Tuto metodu považuji za velmi zdařilou,“ říká dnes Richard Stára, „po ní mi už koleno dalo pokoj.“ Zároveň však dodává, že terapie pomáhá jen tehdy, když člověk přijde včas. Zvykl si proto potíže nepřecházet a chodit k ortopedovi na pravidelné preventivní kontroly. Dobře ovšem ví, že ani tato metoda jeho problém zcela nevyřeší, spíše oddálí korekční operaci. Jestli to bude o pět, nebo o deset let, záleží tak trochu také na něm.

„Je mi jasné, že nesmím přeceňovat síly,“ říká. „ Fotbal nebo hokej, který jsem dřív hrál aktivně, už radši nehraju, stejně tak nepoběžímmaraton, protože bych nejspíš zpátky přijel na vozíčku.“ 

Pozor na nárazovou námahu

Pacienti, kteří chtějí i v pokročilejšímvěku žít naplno, nejsou v ordinacích v poslední době výjimkou. „Dřív ke mně chodily babičky s revmatismem sedřené prací na poli,“ porovnává. „Dneska přijde elegantní dáma s úrazem z lyží, které bych v žádném případě nehádal 78 let, pokud bych se nepodíval do kartotéky.“

Podle jeho slov v poslední době přibývá už i osmdesátníků, kteří žijí velmi aktivně. Na druhé straně se však také stále častěji setkává s pacienty, kteří mají „staré klouby“ užvmladém a střednímvěku. Často k nim patří výkonní manažeři, kteří sedí přes týden u počítače a o víkendu si jen tak bez přípravy zaběhnou půlmaraton. Netuší, že nepravidelná a nárazová extrémní zátěž dokáže pohybový aparát, ale i další orgány, často trvale poškodit.

Výjimkou ovšem nejsou ani muži v pokročilejším věku, kteří si k šedesátinám nadělí třeba trek kolem Annapurny. Své o tom ví také doktorka Denisa Haluzíková, primářka Ústavu tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN.

Jak se zbavit bolesti zad? Osvědčeným lékem je pohyb

„Organizátoři kvalitních masových akcí by měli od účastníků požadovat sportovní prohlídku, ale bohužel to vždycky nedělají,“ říká. „Na startu se tak leckdy objeví netrénovaní lidé, kterým při extrémní zátěži hrozí značná zdravotní rizika.“ Nejčastěji se k podobným „výkonům“ podle jejích slov nechají vyhecovat muži, kteří kdysivmládí vyhrávali sportovní závody. Pevně věří tomu, že i po 20 nebo 30 letech hravě zvládnou to, v čem bývali dobří. Nejednou tak riskují náhlou srdeční příhodu či vážný úraz.

Zátěžový test se vyplatí

Soutěživost bývá zkrátka u lidí, kteří pravidelně netrénují, krajně nebezpečnou vlastností. Ideální je, pokud se lidé věnují sportovním aktivitám v rozumných dávkách celý život, ale takových mnoho není.

„Podle studií provádí ve věku 60 až 70 let pravidelnou pohybovou aktivitu v doporučovaném množství pouhých 13 procent lidí,“ upozorňuje doktorka Haluzíková. „Doporučované množství je přitom velmi individuální, nejlépe je proto ušít pohybové dávky každému na míru.“

Zejména to platí u lidí, kteří se sportem začínají po delší pauze, nikdy nesportovali nebo mají zdravotní problémy. Právě pro ně by mělo být samozřejmostí si napřed zajít za sportovním lékařem, který během zátěžového testu sleduje krevní tlak, spotřebu kyslíku, srdeční tep a EKG. Ana základě toho může stanovit nejen optimální zátěž, ale i vhodnou pohybovou aktivitu.

Nedostatek pohybu vadí srdci víc než obezita

Pro začátek je ideální pořídit si sporttester – přístroj, který při sportování pečlivě hlídá tepovou frekvenci. Pokud příliš stoupne, pískáním upozorní seniora, že má zvolnit. K vhodným sportovním aktivitám, které prospívají i netrénovaným, patří zejména chůze, ale i nordic walking, při němž se protáhne celé tělo. A také plavání, zdravotní gymnastika a lehké posilování.

Posilování s těžkými činkami naopak seniorům nesvědčí. Stejně nebezpečné mohou být prudké pohyby hlavy, švihové cviky, tvrdé doskoky nebo delší běhy, při nichž dochází k přetěžování nosných kloubů. Senioři by měli také počítat s tím, že se snáz unaví a trvá jim déle, než si odpočinou.

Kdo není zvyklý na pravidelné cvičení, měl by si proto dopřát ob den volno. „V seniorském věku je také velmi důležité rozcvičení, při němž se sval prokrví a připraví na práci,“ připomíná doktorka Haluzíková. „Po cvičení je pak třeba dostat organismus pomalu do klidu.“

V opačném případě hrozí nejen nejrůznější úrazy, ale i srdeční příhody. Vyplatí se brát v úvahu také kalendářní a biologický věk. V každém případě zvýšená zdatnost snižuje krevní tlak a zlepšuje práci srdce. Snižuje cholesterol i hodnoty krevních tuků. Pomáhá udržet si svalovou sílu a kloubní pohyblivost, jež jinak s přibývajícím věkem klesá.

Kromě toho zvyšuje vitální kapacitu plic i respirační výkonnost, o psychice nemluvě. Vyplavené endorfiny jsou podle lékařky tím nejpřirozenějším antidepresivem. „Ovšem jen pohyb správně nadávkovaný.“ Ideální podle ní je, když ho senioři zkombinují i se zdravou stravou.

Autor: