10. února 2019 6:00 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Manželství chrání před depresí, žádná její zimní verze ale neexistuje, říká psychiatr

Deprese (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Deprese (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Je málo světla, k tomu stálá únava. Nic nás netěší. V práci o to víc úkolů. Co to vlastně je? Zimní deprese? Psychiatr Ladislav Soldán s tvrzením, že jde o zimní depresi, nesouhlasí. Psychiatrie totiž takový odborný termín nezná.

„Mluvíme spíše o sezonní afektivní poruše. To je označení pro zhoršení nálady objevující se v souvislosti se zkracováním dne. Tato porucha se proto objevuje nejčastěji na podzim. Člověk jí trpící tedy zápasí s depresí hlavně koncem kalendářního roku, zatímco v létě potíže mít nemusí. Oproti tomu je třeba odlišit klasickou depresi, která není tolik závislá na ročním období. Ve své praxi pozoruji zhoršení stavu u řady klientů právě v povánočním období. Netroufl bych si to však hodnotit jako nějakou samostatnou poruchu, spíše jako zhoršení už přítomné deprese,“ míní uherskohradišťský psychiatr.

Smutek, úzkost, neschopenka

Nejčastěji se takové deprese projevují nechutí do života, únavou, problémem vůbec se donutit do nějaké aktivity a špatným soustředěním. A samozřejmě depresivní neboli patologicky smutnou náladou. Poruchy spánku zde bývají také, ale spíše ve smyslu zvýšené potřeby spánku než jeho zkrácením. U někoho může být hlavním příznakem podrážděnost, vyvolávání hádek. Může dojít ke zvýraznění úzkostných stavů. Pacienti také mívají zvýšenou chuť k jídlu, zejména vyhledávají sladkosti.

Deprese.

V takovém případě se deprese projeví i na naší práci. „Lidé si nejčastěji stěžují na nevýkonnost, nesoustředěnost, nechuť do práce, nechuť vůbec odcházet z domu a setkávat se s jinými lidmi. Časté jsou stížnosti na špatnou paměť. Ale pokud se objeví spolu s ostatními depresivními příznaky, pak je to spíše projev špatného soustředění než nějakého typu demence,“ upozorňuje Ladislav Soldán. Pracovní neschopnost je podle jeho slov možné vystavit, její délku však nelze odhadnout dopředu. Někomu stačí jeden dva týdny, v případě vážné deprese může trvat měsíc i déle.

Po Vánocích lázně?

Když onemocníme, většinou hledáme příčinu, abychom se nemoci příště vyhnuli. U deprese je podle doktora Soldána faktorů víc. „Už jsem zmínil krátký den, vstáváme do tmy a jdeme spát za tmy. Přitom střídání světla a tmy je důležitý cyklus, jenž souvisí s uvolňováním hormonu melatoninu, který má prokazatelné antidepresivní účinky. Chybějící světlo je ale možné doplnit i v domácích podmínkách,“ líčí Ladislav Soldán.

Mezi další příčiny deprese může patřit narušení stereotypu. Lidé trpící duševními poruchami jsou citlivější a jakékoliv narušení stereotypu může jejich psychické potíže prohloubit. „Je přitom jedno, zda jde o událost negativní, nebo pozitivní, jako jsou třeba vánoční svátky. V naší kultuře jsou spojeny s dalšími nároky, jako je třeba nakupování dárků, dodržování tradic, úklid, navštěvování se apod. To všechno vyžaduje „extra“ energii, kterou často nemáme kde brát. A potom opravdu dochází k situaci, že v následném období, kdy bychom měli být odpočatí a plní energie do práce, spíš energii potřebujeme a chceme vlastně odpočívat.“

Častěji ženy než muži

Deprese se podle doktora Soldána vyskytují častěji u žen než u mužů, obyčejně kolem čtyřicítky. Co se týče manželství a partnerství, byl zde opakovaně prokázán ochranný faktor těchto svazků oproti životu svobodného člověka.

„Manželství také vede k prodloužení délky života a snižuje riziko závislosti na alkoholu. Obecně je ale duševní porucha jednoho z partnerů vždy zatěžkávací zkouškou pro vztah. V případě deprese, když nemá člověk chuť do života, se to samozřejmě na kvalitě společného soužití projeví. Mezi depresivní příznaky patří třeba pokleslé libido,“ hodnotí Ladislav Soldán.

Podle jeho názoru nehraje roli, jestli člověk žije ve městě, nebo na vesnici, jako spíše fakt, jak kvalitní má vztahy s lidmi okolo sebe.

„Ve městě můžete znát spoustu sousedů, ale s nikým se neznáte do hloubky. Na vesnici můžete mít jen dva tři sousedy, ale zase je dobré, že vás vyslechnou, když máte potíže. Takže záleží hodně na osobnosti každého z nás, jestli jsme schopni vztahy udržovat a čerpat z nich podporu nebo ji naopak dávat. Vzdělání statisticky také vychází jako protektivní faktor. Ale zde zase záleží nejen na tom, jakou práci člověk vykonává, ale také v jakém prostředí, zejména v jakém kolektivu ji vykonává. Mimoto vzdělaní lidé se snaží žít zdravěji, což může být pozitivní z hlediska prevence deprese,“ upozorňuje psychiatr.

Zkusím to sám

Jít do psychiatrické ambulance je asi těžké pro každého, lidé si říkají „možná to ještě není tak zlé a dostanu se z toho sám“. No jo, ale jak?

Doktor Soldán tvrdí, že důležitou roli hraje světlo. „Pokud jste tedy člověk, u kterého dochází na podzim opakovaně ke zhoršení nálady, má smysl vyzkoušet fototerapii neboli léčbu světlem. Zde se doporučuje opatřit si lampu pro denní světlo o intenzitě asi deset tisíc luxů.

Tento zdroj si postavíte do své blízkosti do výšky očí a občas do něj pohlédnete. Jinak si při něm můžete číst nebo třeba poslouchat rádio. Při této intenzitě světla stačí půl hodiny denně – nejlépe ráno – a první efekt se dostaví během dvou až čtyř dnů, významné zlepšení pak do dvou týdnů. Kromě světla je vhodné udržovat režim, tedy chodit na procházky, být aktivní, nezavírat se doma.“

Klasická deprese postihuje podle doktora Soldána asi dvě až tři procenta mužů a pět až deset procent žen v populaci.

„Pokud by šlo o zmíněnou sezonní afektivní poruchu, ta se objevuje u čtyř až devíti procent populace v zimním období. Částečně se ale může dotknout až pětiny populace,“ říká Ladislav Soldán. 

Na záludnou otázku, proč si deprese vybrala zrovna mě, je prý obtížné odpovědět. Příčin může být více. Mohl jsem podědit jisté geny od svých předků nebo mě mohlo určitým způsobem formovat mé dětství. „Také možná v životě dlouhodobě zápasíte s těžkou situací, která k tomu všemu může přispět,“ varuje uherskohradišťský psychiatr.

Jsou také země, kde je vyšší míra sebevražednosti. Patří sem například Skandinávie. „Ale tam je zajímavé, že i když v zimě je denní světlo jen pár hodin, vyšší sebevražednost nastává zase až na jaře, kdy už je světla více. A to většinou v květnu až v červnu. Pro sezonní afektivní poruchu platí, že čím dál od rovníku člověk žije, tím je většinou závažnější a trvá déle,“ uzavírá Ladislav Soldán.

Martin Ježek (Autor je spolupracovníkem redakce)

Najdete na Lidovky.cz