Rozsáhlá studie Kolumbijské univerzity v New Yorku identifikuje výraznou souvislost mezi měsícem, ve kterém se člověk narodil, a sklonem k celé sérii onemocnění. Studie, publikovaná na stránkách Journal of American Medical Informatics Association, použila algoritmus, který zahrnoval v časovém období 28 let souvislosti mezi měsícem narození u 1,7 milionu osob a výskytem téměř 1 700 nemocí.
„Zpočátku byli všichni skeptičtí nebo se tomu smáli,“ říká jeden z autorů studie Nicholas Tatonetti z Lékařského centra Kolumbijské univerzity. „Nejde však o astrologii. Roční období s sebou nese rozmanité faktory týkající se životního prostředí, které v době narození působí. Teprve se učíme více poznávat velkou roli, kterou hraje životní prostředí a vzájemné působení genů a tohoto prostředí na náš vývoj. Toto by mohl být způsob, jak začít zkoumat účinky životního prostředí na naši genetiku,“ dodává.
Z výsledků studie vycházely nejuspokojivěji informace týkající se těch, kdo se narodili od května do srpna: ti by měli mít nejnižší tendenci propadnout nejrůznějším nemocem. Naopak mnohem méně šťastní jsou ti, kdo se narodili v říjnu. Tito lidé mají křehké zdraví a výraznou tendenci k duševním poruchám, jako je neschopnost soustředit se a hyperaktivita. Osoby narozené v březnu jsou náchylné především ke kardiovaskulárním nemocem, zatímco ti, kdo mají narozeniny v prosinci, bývají častěji postiženi dýchacími problémy.
V Japonsku mají repliky jídel lákavější, než jsou ta pravá |
Mechanismy působící na základě životního prostředí jsou málo známé. Změna stravování a každoroční série infekčních onemocnění mohou ovlivnit vývoj člověka na desítky let dopředu. Můžeme být také vystaveni působení různých typů alergenů v jednotlivých ročních obdobích. Pokud jde o náš zrak, některé studie ukázaly, že období, kdy je málo slunce, pomáhají regulovat růst oční bulvy. Tak je u děti narozených v zimě menší pravděpodobnost, že budou muset nosit brýle. Pak tu je vitamín D, který je produkován, když je pleť vystavena slunci.
Již koncem 90. let minulého století Leonid Gavrilov z Chicagské univerzity zjistil, že osoby narozené na podzim mají tendenci žít déle. Od té doby potvrdily jeho tezi četné studie, které se týkaly stoletých osob. Jeho poslední výzkum ukázal, že děti narozené na podzim mají zhruba o 40 procent vyšší pravděpodobnost, že se dožijí sta let, než osoby narozené v březnu.
Sreeram Ramagopalan z Oxfordské univerzity zase zkoumal lékařské záznamy týkající se téměř šedesát tisíc pacientů v Anglii. Prokázal, že u dětí narozených v zimě a na jaře je obecně vyšší riziko výskytu schizofrenie, deprese a bipolární poruchy.
