Otázka, proč si vlastně máme čistit zuby, ve vás asi vyvolá úsměv. Je nám to přece vštěpováno odmala – přece proto, abychom měli zoubky jako perličky. Mít krásné čisté rovné zuby je určitě pěkné. Ale čistíme si je v první řadě kvůli tomu, abychom je zbavili zubního plaku.
To je vrstva plná bakterií, která se tvoří na zubech, a hlavně na okrajích dásní. Usazují se zde také mikroorganismy způsobující rozklad cukrů na organické kyseliny. Ty ještě s dalšími látkami odvápňují sklovinu, což způsobuje zubní kaz.
Laik nemá šanci poznat kvalitu práce stomatologa, říká šéf zubařů Šmucler |
„Zubní plak, který se na zubech přirozeně tvoří, je hlavním viníkem zánětu dásní i zubního kazu. Zubní kartáček je pak základním pomocníkem při pravidelném odstraňování plaku. Každodenní používání zubního kartáčku je nejjednodušší způsob, jak nemocem zubů a dásní předcházet,“ říká zubní lékař Filip Hromčík, parodontolog ze Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Jak dodává, klasický manuální kartáček pak musí nezbytně doplňovat kartáčky mezizubní nebo nit, aby bylo možné odstraňovat zubní plak i z mezizubních prostor. „Právě tam vzniká zubní kaz i zánět dásní nejčastěji,“ připomíná doktor Hromčík.
Správný výběr
U klasického manuálního i u mezizubních kartáčků je správný výběr důležitý. Velmi v tom může pomoci návštěva dentální hygienistky nebo zubního lékaře, který vybere pomůcky pacientovi „na tělo“.
„Nejsme všichni stejní. I v čistění zubů vyžadují různí pacienti různý přístup – a tedy i různé pomůcky. U klasických kartáčků volte přednostně ty měkčí a co nejjednodušší, které zajistí maximální odstranění plaku. U mezizubních kartáčků hraje klíčovou roli velikost, která musí odpovídat rozměru mezizubního prostoru, a ten se opět velmi různí. Základní pomůcky se cenou příliš neliší. Tím má pacient volbu výrazně zjednodušenou,“ upozorňuje brněnský zubní lékař.
Nabízené „ruční“ kartáčky jsou hrubě děleno klasické a elektrické. Výběr je ohromný. Podle Filipa Hromčíka je ale téměř pro všechny pacienty vhodný klasický zubní kartáček. Zručný pacient je jím schopný odstranit většinu zubního plaku, kromě mezizubí, a cenově jsou dostupné.
Údržba a oprava chrupu může stát desetitisíce. Zubaře hledejte u pojišťovny |
„Elektrický kartáček nekompenzuje nedůslednost při provádění orální hygieny. Pokud tedy pacient není schopen pomocí klasického a mezizubních kartáčků očistit chrup dokonale, je na místě dočišťování jednosvazkovým kartáčkem neboli sólo kartáčkem, a kontrola stávajících návyků a techniky čištění. Vysoká cena elektrických kartáčků jde příkře proti minimální výhodě jejich používání,“ říká doktor Hromčík.
Kartáček si kupujeme nový, když opotřebení toho starého zhoršuje schopnost odstraňovat zubní plak. Poznáme to tak, že jsou jeho štětiny ohnuté, drátek mezizubního kartáčku je pokroucený. Klasický kartáček při šetrném používání vydrží půl roku, pokud na něj netlačíte, nekoušete do něj a umýváte ho. U mezizubních kartáčků je trvanlivost mnohem kratší, jednosvazkový zase vydrží více.
Měkký, či tvrdý?
Mezi lidmi je známé hlavně dělení na měkké a tvrdé zubní kartáčky. Podle Filipa Hromčíká je ale nejlepší volbou kartáček měkký. Lépe se přizpůsobí tvaru zubu, nezraňuje dáseň a na zubní plak, který má měkkou strukturu, dokonale stačí.
„Šikovné jsou kartáčky s kratšími hustě rozmístěnými štětinami, kratší rukojetí a malou hlavičkou. Na ceně pak příliš nesejde. Všechny takovéto kartáčky jsou vesměs levné,“ doporučuje doktor Hromčík.
Jenže, co když už problémy nastaly? Když při čištění zubů jsou na kartáčku stopy krve? V takovém případě nestačí jenom vyměnit kartáček za měkčí. Nejlepší je okamžitě navštívit zubní ordinaci.
„Zánět dásní, který se projevuje krvácením, vede při zanedbané péči k rozvoji parodontitidy, což je zánětlivé onemocnění závěsného aparátu zubů. Neřešení tohoto problému pak vede až ke ztrátě zubu. Krvácení z dásní není normální a je známkou dlouhodobě nedostatečné hygieny. Byť by šlo o jedno jediné krvácivé místo, vyžaduje pozornost,“ varuje doktor Hromčík.
Voda ano, kouření ne
O péči o chrup panuje hodně pověr a „babských rad“. Jedna z nich říká, že zubům svědčí pití vody. A je to tak, čistá voda udržuje na zubním povrchu příznivé prostředí a výplach vodou může již vzniklou kyselost na zubech neutralizovat.
„Zubům ale rozhodně nesvědčí časté pití sladkých a kyselých nápojů,“ pokračuje doktor Hromčík. Dobře našemu chrupu také nedělá kouření. „Zásadním způsobem zhoršuje obranyschopnost dásní vůči zánětu a parodontitidě. Jen výjimečně dobrou zubní hygienou lze negativní účinky kouření na stav dásní převážit. V opačném případě se parodontitida, tedy úbytek kosti a dásní kolem zubů, projeví závažněji než u nekuřáků a léčba má mnohem horší odezvu. Kouření dále výrazně zhoršuje šanci na náhradu chybějících zubů pomocí implantátů. Zabarvení zubů, zápach z úst a rakovinu orální sliznice, zvláště při kombinaci s tvrdým alkoholem, pozorujeme také u kuřáků častěji než u nekuřáků.“
Péče o chrup je důležitá, ale pravidelná prohlídka u lékaře také. Ideálním intervalem je půlrok. „Pokud je zubní péče důsledná a chrup již bez kazů, zánětů a jiných hrozeb, pak během šesti měsíců mezi prohlídkami ke vzniku nového závažného problému nestihne dojít. Známá rizika jsou tedy pravidelně sledována a případné kazy nebo záněty léčeny ještě dříve, než způsobí pacientovi potíže,“ dodává doktor Hromčík.
Do zubních ordinací chodí pacienti s nejrůznějšími potížemi. Často i ti, kteří si chtěli od bolesti či problémů původně pomoci sami.
„Nemocní bývají často vynalézaví. Názorným příkladem je zavádění celého koření hřebíčku do zkaženého zubu. To sice od bolesti krátkodobě uleví, ale kaz a později zánět zubní dřeně se tím samozřejmě neodvrátí,“ uzavírá doktor Filip Hromčík.
