130 let

Výhled na ohňostroj i Pražský hrad. | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Meteorologové měřili škodliviny během Silvestra, ohňostroje výrazně škodí ovzduší

Zdraví
  •   18:00
Praha - Silvestrovská pyrotechnika výrazně zhoršuje kvalitu ovzduší – takový závěr vyplývá z měření Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který si dal tu práci, aby změřil škodliviny hodinu po hodině ve dvou největších městech republiky. V Praze a Brně byly podle údajů ČHMÚ poslední den v roce několikanásobně překročeny limity koncentrace prachových částic.

Ve vzduchu by podle limitů stanovených Světovou zdravotnickou organizací mělo být nanejvýš 50 mikrogramů prachových částic menších než 10 mikrometrů na metr krychlový. Na náměstí Republiky v Praze jich těsně po novoroční půlnoci bylo ve vzduchu více než pětkrát tolik a u Dětské nemocnice v Brně byl ve dvě ráno limit překročen téměř čtyřikrát.

Magistrát hlavního města chce situaci řešit a na příští rok zvažuje takzvaný tichý ohňostroj či světelnou show, která by byla ekologická. „Je nezodpovědné podílet se na zhoršovaní smogové situace. V rámci koalice proto hledáme jinou variantu městského novoročního ohňostroje a řešit budeme i odpalování zábavní pyrotechniky obecně,“ napsal LN Jan Čižinský (Praha Sobě).

Dodává, že chtějí pravidla nejen dobře nastavit, ale současně i srozumitelně obyvatelům hlavního města vysvětlit. „Smyslem není bez rozmyslu zakazovat, ale vést k respektu k našemu městu a všem jeho obyvatelům i zvířatům v něm žijícím,“ vysvětluje záměr Čižinský.

Polétavý prach ničí zdraví

Oproti tomu Brno o žádném zásahu do možností jednotlivce odpalovat petardy neuvažuje. Novoroční ohňostroj přestalo město pořádat od roku 2016. „Jedním z důvodů je snaha dopřát občanům klidné prožití Nového roku. Zrušením novoročního ohňostroje město také šetří finanční prostředky. O plošné regulaci používání pyrotechniky se v současné době neuvažuje,“ konstatoval Filip Poňuchálek, tiskový mluvčí brněnského magistrátu.

O mnoho lepší to s kvalitou vzduchu nebylo ani v menších městech. Podle grafů ČHMÚ bylo možné sledovat prudký výkyv kolem novoroční půlnoci takřka na všech stanicích s maximálními hodnotami.

Novoroční ohňostroj připomněl v Praze téma svobody a sametové revoluce.
Silvestrovské oslavy 31. prosince 2018 na Václavském náměstí v Praze.

Nadměrné vdechování polétavého prachu přitom může způsobit zdravotní komplikace. Mezi ty se řadí astma, častější onemocnění dýchacích cest u dětí nebo plicní choroby.

„MŽP již zakázalo ohňostroje na územích v jeho kompetenci, na kterých platí nejvyšší ochrana přírody, tedy v národních parcích,“ shrnuje za ministerstvo životního prostředí Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení.

Meteorologové zároveň mohou z naměřených dat říct, že na přelomu loňského a letošního roku byl nárůst krátkodobých koncentrací horší než o rok dříve. „Vzhledem k podobným rychlostem větru na Silvestra 2017 a 2018 lze předpokládat, že nárůst byl dán vyšším množstvím odpalované pyrotechniky,“ interpretuje data vedoucí oddělení kvality ovzduší z brněnské pobočky Jáchym Brzezina.

Ohňostroj versus petardy

Na ČHMÚ Brno provedli meteorologové z oddělení kvality ovzduší komplexní analýzu dat, ze které vyplývá jasná odpověď na otázku, kdo v Praze na Nový rok více znečistil ovzduší. „Větší znečištění pochází od jednotlivců, kteří na větší ploše v delším časovém úseku odpalují jednotlivé pyrotechnické výrobky. Ač je velikost samotných výrobků menší, jejich vliv je v součtu výrazně větší. Jeden organizovaný ohňostroj má daleko menší vliv na znečištění,“ říká k výsledkům měření Martina Součková z tiskového oddělení ČHMÚ.

Regulaci pyrotechniky kvůli jejímu vlivu na životní prostředí řeší i naši sousedé. V Rakousku se o možném omezení ohňostrojů kvůli jejich vlivu na ovzduší diskutuje už od počátku desetiletí. Zatím se politici nedostali dále než k výzvám k Evropské unii.

Inspirace u sousedů

V Německu už přistoupili ke konkrétním krokům a v řadě měst zakázali odpalování pyrotechniky v centrech. Jsou mezi nimi například Düsseldorf či Kolín nad Rýnem a loni poprvé také Hannover.

Zóny, ve kterých by bylo odpalování zábavní pyrotechniky zakázané, chtěl letos zavést i Berlín. Podle jeho představitelů mu to ale zákon neumožňuje. Metropole chce tak příští rok prosadit příslušný zákon na celoněmecké úrovni.

„Pokud na Silvestra nebudete používat tolik zábavní pyrotechniky nebo se jí docela vzdáte, můžete přispět k tomu, aby se snížilo znečištění prachovými částicemi,“ uvedla ředitelka německého spolkového úřadu pro životní prostředí Maria Krautzbergerová, podle které by méně petard znamenalo i méně odpadu na ulicích.

Krautzbergerová dodává, že během silvestrovské noci se do ovzduší v Německu dostane až 4500 tun prachových částic. To odpovídá zhruba 15,5 procenta ročních emisí prachu z dopravy.

Ve vzduchu by podle limitů stanovených Světovou zdravotnickou organizací mělo být nanejvýš 50 mikrogramů prachových částic menších než 10 mikrometrů na metr krychlový.

Během nedávných silvestrovských oslav bylo naměřeno několikanásobné překročení limitů. Nejvíce na těchto stanicích:
■ Náměstí republiky 276 µg/m3
■ Vysočany 227 µg/m3
■ Vršovice 152 µg/m3
■ Riegrovy sady 151 µg/m3
■ Smíchov 144 µg/m3
■ Karlín 126 µg/m3

Zdroj: ČHMÚ

Autor: Kamila Bolegová