1. května 2018 6:00 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Migréna trápí milion Čechů. Někoho i na několik dní vyřadí z provozu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Díky aromaterapii je možno si ulevit od mnoha běžných potíží, jako je rýma,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Díky aromaterapii je možno si ulevit od mnoha běžných potíží, jako je rýma,... | foto: Shutterstock

Praha Migrénou trpí skoro pětina žen a také pár procent mužů. Intenzita potíží se liší, někoho „jen“ silně bolí hlava, jiného migréna na jeden dva dny vyřadí z provozu, protože navíc zvrací a nesnese světlo. Bohužel, nesprávně se léčí asi čtvrt milionu lidí s touto nemocí.

Máme to v rodině, to se nedá nic dělat. Takto se podle lékařů staví spousta pacientů ke své migréně, která patří mezi do jisté míry dědičná onemocnění a skutečně se v rodině může vyskytovat ve více generacích. Léčí ji pak běžnými léky na bolest.

Ty však zdaleka nedosahují takových účinků jako vhodně zvolená terapie a při příliš častém užívání mohou naopak samy potíže spouštět – ačkoli si to lidé často do spojitosti nedají. Takto vyvolané bolesti hlavy se pak léčí poměrně špatně.

David Doležil, předseda sekce pro léčbu bolestí hlavy České neurologické společnosti, vyčísluje, že špatně se léčí dvacet až třicet procent lidí s migrénou. Jelikož se odhaduje, že nějakou formou této nemoci trpí až milion Čechů, znamená to špatnou léčbu u asi 250 tisíc lidí, což není zrovna málo.

Špatnou volbou pro ně jsou běžné léky proti bolesti, analgetika, ať už s paracetamolem, ibuprofenem, nebo třeba naproxenem. Mimo jiné i proto, že nijak netlumí další příznaky, kam patří třeba nevolnost, zvracení či citlivost na světlo. Léky užívané ústně jsou navíc při migréně spojené se zvracením nevhodné.

Antimigrenika nejsou pro každého

Analgetické léky jsou volně prodejné a pacienti si je ordinují sami. Avšak podle neurologů jde část špatné léčby migrény na vrub praktiků, kteří nemoc buď vůbec správně nediagnostikují, nebo nezvolí optimální terapii – to se týká například antimigrenik zvaných triptany.

Jsou skvělou volbou, ale nehodí se pro každého a mají svá rizika. Opatrnost při podávání je namístě u lidí s nemocným srdcem nebo vysokým tlakem, mohou mít také některé vedlejší účinky, na něž je třeba pacienta upozornit. Patří sem mimo jiné přechodná porucha koordinace pohybů, slabost, únava, útlum, zarudnutí a pocit horka v obličeji, závrať, snížení či naopak zvýšení krevního tlaku.

Jak má vypadat správná léčba migrény? Tvoří ji vlastně tři fáze. První je důkladné vyšetření zaměřené na rodinnou anamnézu a popis toho, jak migréna u konkrétního pacienta probíhá. Za druhé je třeba nasadit a vyladit léčbu akutních obtíží. A za třetí je cílem pokud možno předejít dalším záchvatům nemoci. Základem je individuální přístup, protože zvláště třetí bod čili odborně profylaktická léčba, vyžaduje terapii v podstatě šitou na míru konkrétnímu migrenikovi. Od něj to pak vyžaduje, aby terapii dodržoval i v době, kdy akutní potíže nemá.

Nezbytnou součástí léčby je dodržování vhodné životosprávy – sem patří například dostatečný spánek. Jeho nedostatek je jedním ze spouštěčů migrény. Vadit však může také příliš dlouhé spaní, proto by migrenici měli i o víkendu vstávat ve stejnou hodinu jako ve všední dny. Lidé trpící migrénou by se také měl vyhýbat jídlům a nápojům, o nichž vědí, že právě u nich potíže spouštějí.

Pozdě a málo? Chyba!

Mimochodem, jednou z nejčastějších chyb je pozdní podání léčby, případně užití nedostatečné dávky léku v době, kdy už je migréna rozjetá. Jednak do té doby nemocný zbytečně trpěl, navíc v takový okamžik klesá pravděpodobnost, že lék naplno zabere.

Tohle platí i u bolestí hlavy, které nesouvisejí s migrénou – vždycky je lepší nenechat je příliš zesílit.

Lékaři poměrně často řeší problém, že pacient nemívá pouze samotnou migrénu – až dvě třetiny migreniků trpí zároveň takzvanými tenzními bolestmi hlavy. Představuje je tupá bolest způsobená jakoby těsnou čepicí na hlavě. Na rozdíl od migrény nastupuje pomalu a není tak intenzivní.

Léčba by se pak měla zaměřit na oba problémy a je potřeba, aby se postižený naučil rozlišovat mezi oběma typy potíží.

Už polovina je úspěch

Pokud jde o předcházení záchvatům migrény, profylaktická léčba má smysl, ale nejde od ní čekat zázraky – podle lékařů se o úspěchu mluví, pokud se podaří jejich počet snížit alespoň o polovinu, zároveň by měla klesnout jejich intenzita.

Vyžaduje to dlouhodobé užívání léků, přičemž se nemusí povést napoprvé trefit přípravek, který dotyčnému pacientovi zabere. Efekt se projeví až po dvou nebo třech měsících, během nichž se má dávka postupně zvyšovat – teprve pak má smysl zvolenou terapii změnit, kdyby se efekt nedostavil. Používá se například flunarizin.

Vzdát to po měsíci je chybou. Preventivní léčba má trvat šest až dvanáct měsíců, pak je třeba ji postupným snižováním dávek zase vysadit, protože by naopak stouplo riziko častějších potíží. Jinou podobu má profylaktická léčba u migrény, která přímo souvisí s menstruací – tam má smysl nasadit léky vždy v té fázi cyklu, v němž se záchvaty objevují.

Léčba, jíž se má předejít záchvatům migrény, se předepisuje, když člověk má tři a více záchvatů nemoci během jednoho měsíce nebo když záchvaty trvají 48 a více hodin a pacientovi úplně znemožní běžné fungování. Lékaři po ní sahají také tehdy, když sice záchvaty nejsou tak časté ani intenzivní, ale pacientovi na ně nefunguje ani vhodně zvolená léčba.

Zvláštním případem jsou pacienti, u nichž migrénu vyvolává určitá činnost, například sex. Ti si mohou nechat předepsat léky, které užijí preventivně před milováním. Předepisují se i před namáhavým sportovním výkonem.

Migréna se může nově objevit například u žen v období kolem menopauzy. Pozor však na jednu věc. Pokud začne záchvaty migrény trpět člověk, který ji celý život neměl, je třeba kromě nasazení správné léčby vyloučit, že za potížemi stojí nějaké další onemocnění mozku, například krvácení do mozku nebo nádor. Většinou se to naštěstí nepotvrdí.

ANNA PŘÍHODOVÁ, autorka je spolupracovnicí redakce
  • 0Diskuse