Střevní mikrobiom ovlivňuje lidské zdraví i náladu. Pokud tyto organismy nejsou dost pestré nebo pokud se dostanou do nerovnováhy, můžou způsobit řadu nepříjemných nemocí – chronických, metabolických, zánětlivých, autoimunitních, nádorových, a dokonce i duševních.
Češi přitom mají ve svém trávicím traktu daleko chudší mikrobiom než třeba Japonci nebo Řekové. Ukázala to alespoň pilotní studie, do které se před časem pustili nizozemští vědci. Podle Heleny Tlaskalové-Hogenové za to může hlavně nezdravý způsob života – především nedostatek stravy bohaté na vlákninu. Není tedy podle ní náhoda, že Češi dlouhá léta atakovali přední příčky výskytu rakoviny střeva. Nedobrý mikrobiom podle ní může souviset dokonce i s českým prvenstvím v úmrtí na covid.
Lidovky.cz: Starověký lékař Hippokrates řekl, že všechny choroby začínají ve střevech. Měl tedy pravdu?
Ano, zjevně to tak je. Výzkumy posledních desetiletí ukázaly, že střevo je extrémně důležitý orgán. Nachází se v něm až sedmdesát procent imunitních buněk a nesmírné množství nervových buněk. Těch je tam zhruba stejně jako v míše. Oba typy těchto buněk jsou přitom schopné vnímat přítomné mikroby i nejrůznější látky, jež tyto mikroby produkují.
A právě proto je střevo tak důležité. Mikroorganismy i látky, které vylučují, totiž ovlivňují spoustu pochodů v našem těle. Nepomáhají nám jenom strávit potravu, ale ovlivňují také náš imunitní systém. Umožňují efektivní obranu našeho organismu před patogeny. Mají vliv také na náš mozek a naši psychiku. Jakékoliv narušení vzájemného vztahu mikrobiomu a organismu pak hraje velkou roli při vývoji nejrůznějších chorob – chronických, metabolických, zánětlivých, autoimunitních, nádorových, a dokonce i duševních.
