Dobrá zpráva na úvod: Přístup české populace k předcházení rozvoji nádorů se postupně zlepšuje, například na screening karcinomu prsu pomocí mamografie chodí v průměru více než 65 procent žen. Při prevenci není podle onkoložky Petry Tesařové z pražské Všeobecné fakultní nemocnice ani tak rozdíl v přístupu mezi pohlavími, ale spíše mezi generacemi. „Mladší lidé více vnímají zodpovědnost za zdraví a v prevenci jsou aktivnější,“ říká lékařka.
Nedaří se však například zlepšit povědomí o důležitosti gynekologického preventivního vyšetření zaměřeného na rakovinu děložního čípku. „Část žen se preventivních programů neúčastní, přicházejí pozdě, nádorové onemocnění je pak u nich často zachyceno ve stadiu, kdy již nelze mluvit o kompletním vyléčení,“ vysvětluje lékař Tomáš Svoboda z plzeňské fakultní nemocnice. Přitom platí, že první stadia zhoubných nádorů jsou téměř vždy vyléčitelná, poslední, čtvrté stadium již obvykle vyléčit nelze.
Jehla v kupce sena
Přibývá pracovišť, převážně onkologických, která nabízejí celkové onkologické preventivní prohlídky, jež zahrnují základní vyšetření a odběry k vyloučení nejčastějších nádorů, a zájemci si je musí zaplatit sami. Většinou stojí kolem pěti tisíc korun a zájem trvale stoupá. Přesto nejsou všespásná. „Myslím si, že to není rozumná cesta. Hledání zhoubného nádoru ve zdravé populaci je, i přes zvyšující se výskyt rakoviny, hledání jehly v kupce sena. Písemný verdikt, že jsem při odchodu z ordinace bez známek nádoru, má jen velmi krátkou trvanlivost,“ míní onkoložka Petra Tesařová.
Základní rady, jak snížit riziko vzniku nádoru
Zdroj: portál České onkologické společnosti www.linkos.cz |
Preventivní prohlídky jsou smysluplné a finančně rentabilní, když se zaměřují na zdravotní stav obecně, a mohou tak odhalit nejčastější nemoci české populace, například nemoci srdce, cév, cukrovku a také zhoubné nádory. „To výborně dovedou praktičtí lékaři a taková každoroční generálka může člověku zachránit život. Po padesátce by ji neměl nikdo vynechat,“ doplnila lékařka.
Koho sledovat
V onkologii je podle ní smysluplnější pečlivě sledovat skupiny obyvatelstva s vyšším rizikem nádorového onemocnění. Jsou to například nosiči genetických dispozic k různým malignitám, pacienti s chorobami, z kterých se může rakovina vyvinout, nebo ti, kdo už jeden nádor měli, a proto mají vyšší pravděpodobnost vzniku dalších.
Vyplatí se také screeningové programy zaměřené na časný záchyt karcinomu prsu, tlustého střeva a děložního čípku. Včasný záchyt nemoci zachraňuje životy pacientů, navíc včasná léčba vyjde zdravotní pojišťovny podstatně levněji. Geneticky podmíněno je asi pět až deset procent nádorů.
Musíte jíst bio? Ne
Jedním z nejdůležitějších faktorů našeho zdraví je strava. Není nutné hned přejít z běžného jídla na biopotraviny. Zahraniční studie, které sledovaly zdravotní stav lidí dlouhodobě konzumujících téměř výhradně biopotraviny, neprokázaly nějaký příznivý účinek na zdraví.
Toxikologové zjistili, že každá rostlina má nějaké přirozené škůdce, a pokud chce přežít, vytváří si své obranné látky – „přírodní pesticidy“. Chemicky jsou hodně podobné těm, které vyrábíme uměle. Dnes panuje obecný názor, že biozemědělství má především význam ekologický.
Co ale smysl má, je strava pestrá, s několika kousky ovoce a zeleniny denně, omezení konzumace vyloženě nezdravých věcí, ale také například snížení množství spotřeby průmyslově zpracovávaných potravin a polotovarů.
Přibližně třetina všech nádorových onemocnění má souvislost s tím, co jíme, vadí třeba přejídání, zejména přílišné množství tuku a masa. Kdyby člověk jedl zdravěji, nádor by se buď vůbec neobjevil, nebo mnohem později.
Velkou roli hraje také pohyb – onkologové mají víceméně jasno, že když se hýbeme, klesá riziko výskytu nádoru tlustého střeva o 40 až 50 procent, riziko výskytu zhoubného nádoru prsu o 30 až 40 procent, stejně tak jako riziko výskytu zhoubného nádoru plic a dělohy.
Kolik pohybu je potřeba? Udává se alespoň půlhodina ostré chůze alespoň pět dní v týdnu. Což není mnoho.
