4. června 2019 5:29 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Místo léků koupí cigarety. Někteří pacienti léčbu nepochopitelně zanedbávají

Kuřák - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kuřák - ilustrační foto | foto: Shutterstock

Současná medicína a léky dokážou zkvalitnit a zlepšit život lidem, kteří by se kvůli své nemoci bez léků nedožili ani důchodu. Zvláště ti, jejichž nemoc zpravidla nijak nebolí, však svou léčbu zanedbávají.

Zdravotnický záchranář Patrik Cmorej se při svých službách na Mostecku pravidelně setkává s pacienty, kterým se přitížilo natolik, že si zavolají záchranku. A když zjišťuje, co takového člověka trápí, běžně se jedná o lidi s vysokým krevním tlakem, kteří neberou správně léky, nebo je dokonce neberou vůbec.

„V našem regionu je poněkud specifická situace. Když se těchto lidí ptáte, proč léky neužívají, a vysvětlujete jim, že jejich zdravotní stav je opravdu závažný, odvětí, že na léky nemají peníze. Na stolku však často vidíte krabičky cigaret a alkohol. Na to peníze mají,“ podotýká záchranář.

Cukrovka jako AIDS

Chování pacientů, na jejichž nemoci léky existují a jsou běžně dostupné, je pak obzvláště nepochopitelné pro ty, kteří trpí nemocí, na niž dosud lék nebyl objeven. Jiná je také situace u nemocí, jež jsou po celém světě brány jako pro člověka definitivní konečná.

„U onemocnění, jako je třeba AIDS, by si nikdo nedovolil vynechat léky. Přitom absence léčby u cukrovky nebo nemocí srdce může mít stejně fatální následky,“ říká praktický lékař z Benátek nad Jizerou Igor Karen, místopředseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně.

Proč zmiňuje právě pacienty s cukrovkou a onemocněním srdce? Z řad těchto lidí se totiž rekrutují právě ti, kteří nejčastěji svoji léčbu zanedbávají.

„Problém s dodržováním léčby je nejčastější u diagnóz, které pacienty nebolí ani je nijak neomezují. Typicky například u pacientů s cukrovkou, vysokou hladinou cholesterolu nebo zvýšeným tlakem,“ vysvětluje Igor Karen.

Velkými průšviháři jsou taktéž alergici. Řada z nich žije v dojmu, že léky stačí užívat při akutních projevech onemocnění.

„Loňské jaro bylo stejně jako to letošní velmi suché, všude se válela vrstva žlutého pylu. Jak vše vykvetlo najednou, začala jsem mít potíže ze dne na den a běžela jsem hned ke svému alergologovi, jestli by mi v této situaci mohl předepsat něco silnějšího, co zabere hned,“ vzpomíná Jitka Musílková z Ústí nad Labem.

Překvapeně tehdy zůstala koukat na lékaře, když jí vytkl, že léčbu nedodržuje tak, jak má. „Nejsem si jistá, zda mě původně upozornil, že léky musím brát pravidelně, nebo jsem si to jen nezapamatovala a žila jsem v domnění, že si pilulku stačí vzít, jen když mám obtíže. Bylo to pro mě ale velké ponaučení,“ dodává mladá studentka.

Nepochopení instrukcí od lékaře je dalším z důvodů, proč pacienti nedodržují jeho instrukce. Praktický lékař Marcel Nesvadba z Turnova vysvětluje nespolupráci pacientů z více hledisek, která jsou vzájemně velmi propojená.

„První vznikají na straně pacienta. Jednak to souvisí s věkem a pohlavím. O své zdraví se totiž zajímají více ženy než muži. Podstatné je také vzdělání, rodinný stav pacienta a životní styl. Důležitý je také mentální stav, důvěra v léčbu. Ve chvíli, kdy má lékař před sebou člověka, kterému je nad 65 let, žije sám, už trpí zapomnětlivostí, rezignoval na aktivní život a myslí si, že mu lékař předepisuje léky jen proto, aby měl pocit, že se mu nějak věnuje, v tu chvíli musí lékař počítat s tím, že je na pacienta nutné více dohlížet,“ upozorňuje Nesvadba.

Důležité je již zmíněné socioekonomické hledisko. Nejde však jen o dostatečné finanční příjmy, ale i o podporu rodiny. Také rodinná anamnéza je důležitá. Významnou roli hraje i dostupnost lékařské péče v místě bydliště pacienta.

„Podstatný je právě vztah mezi pacientem a lékařem a pak také samotná léčba. Nejlépe dodržují léčbu pacienti, kteří užívají lék jen jednou denně. S každou další dávkou se podíl na nesprávném užívání léků zvyšuje o 15 až 19 procent. Nesmíme také zapomenout, že řada lidí trpí více nemocemi současně, což také situaci zhoršuje. A samozřejmě podstatné jsou i nežádoucí projevy léčby,“ uzavírá výčet důvodů Marcel Nesvadba. A dodává ještě jednu zajímavost: „Určitě stojí za zmínku, že třeba u lidí s vysokým tlakem bylo vypozorováno, že čím více solí, tím méně dodržují léčbu.“

Riskují častější pobyt v nemocnici

Každý rok vrátí pacienti do lékárny nespotřebované léky v hodnotě miliard korun. Podle předsedy Sekce nemocničních lékárníků České farmaceutické společnosti Michala Hojného mohou s plýtváním souviset také nežádoucí účinky léků, pro které pacienti léky dále neužívají, a nedostatečná komunikace s lékařem.

Podle zkušeností praktických lékařů nedodržuje léčbu 20 až 30 procent pacientů, u některých diagnóz je číslo i vyšší. A potvrzuje to i letošní průzkum Ipsos, který iniciovala společnost Teva, provedený mezi tisíci Čechy a Slováky s cukrovkou II. typu a těmi, kdo trpí vysokým krevním tlakem nebo vysokým cholesterolem. V něm se k nedodržování předepsané léčby přiznávají samotní pacienti.

„Více než polovina diabetiků a hypertoniků připouští, že své léky neužívají přesně. Jako nejčastější důvod uvádějí, že zapomněli nebo měli dojem, že léky v daný moment nepotřebují,“ říká předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Svačina. Takzvaná non-adherence, tedy nespolupráce, se pak projevuje mimo jiné častými pobyty v nemocnicích a zdravotní systém to stojí miliardy korun navíc. Odborné studie ukázaly, že i lidé, kteří prodělali infarkt, stejně do dvou let přestali v 50 procentech případů brát léky tak, jak měli. U nich je pak riziko opětovné příhody o 50 až 80 procent vyšší.

JITKA PAVLÍKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí redakce

Najdete na Lidovky.cz