Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Moderní medicína dává šanci na mateřství všem. Je nadějí pro ženy bez dělohy

Zdraví

  6:12
Moderní medicína dává naději na mateřství i ženám, které by v minulosti neměly šanci otěhotnět, donosit a porodit dítě. Limitujícím faktorem však zůstává věk.
Kojení - ilustrační foto.

Kojení - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Málokterá oblast medicíny prošla tak fascinujícím vývojem jako asistovaná reprodukce. Vytouženého dítěte se dnes dočká většina párů, byť mnohdy za cenu náročné a dlouhodobé terapie. Potíže odborně zvané endometrióza, polycystické vaječníky, neprůchodnost vejcovodů, předčasné selhávání vaječníků nebo třeba příliš hustý cervikální hlen či imunitní reakce ženy proti spermatu muže, to všechno už je možné úspěšně řešit, i když v minulosti mnohdy znamenaly doživotní neplodnost.

Už v blízké budoucnosti by se na seznam zvladatelných příčin neplodnosti mohly dostat další. Medicínský výzkum jde dopředu a to také díky práci českých vědců a vědkyň.

Transplantace dělohy v Česku

Významným posunem je možnost transplantovat dělohu ženám, které se buď narodily zcela bez ní, nebo o tento orgán v průběhu života přišly, případně je jejich vlastní děloha deformovaná, a tedy neschopná donosit dítě. Zatím žije na celém světě devět žen, které touto orgánovou transplantací prošly a úspěšně se stalymatkami. Velmi pravděpodobně k nim brzy přibudou další, byť se zatím v žádné zemi nejedná o běžně nabízenou metodu.

Důvodů je hned několik, od finanční náročnosti operace přes etické otázky, nemalá rizika při následném těhotenství či fakt, že je vše stále ve fázi studií, do nichž jsou zahrnuty maximálně desítky žen. Přitom jen v Evropě podle odhadů britské nadace pro transplantaci dělohy Womb Transplant žije 200 tisíc žen bez funkční dělohy.

Jak otěhotní žena s transplantovanou dělohou

  • Transplantace dělohy je stále lékařským experimentem. V budoucnu by se však mohla stát jednou z možností, jak mohou zažít těhotenství i ženy, které se narodí bez dělohy nebo s vrozenými deformacemi tohoto orgánu či o dělohu přijdou v důsledku nemoci během života.
  • Před samotnou operací je žena hormonálně stimulována, aby se vytvořilo dostatek vajíček. Ta jsou odebrána a v laboratoři oplodněna spermiemi partnera. Vzniklá embrya jsou hluboce zmrazena a uchována do doby, než ženino tělo zvládne celý proces transplantace a darovaná děloha bude připravena na těhotenství.
  • Nejlepších výsledků dosáhli lékaři při použití dělohy od živé dárkyně, jejíž těhotenství i porody proběhly bez komplikací. Děloha je z těla dárkyně odebrána spolu s děložním čípkem a hlavními cévami vyživujícími dělohu. Darovaná děloha je pak transplantována do těla příjemkyně. Aby její organismus cizí orgán přijal, dostává příjemkyně léky potlačující imunitní reakci organismu neboli imunosupresiva.
  • Po několika měsících, kdy je jasné, že transplantovaná děloha funguje správně, je do dělohy vloženo dříve zamrazené embryo. Žena nadále užívá imunosupresiva po celou dobu těhotenství, aby její tělo neodmítlo transplantovanou dělohu. Její těhotenství je rizikové a vyžaduje více lékařské péče.
  • Pokud je těhotenství úspěšné, dítě se narodí plánovaným císařským řezem. Následně je děloha odebrána a žena končí s užíváním imunosupresiv. Je sice možné dělohu ponechat a zvážit další těhotenství, bude však opět spojeno s mnoha vážnými riziky.

Tyto studie jsou ale nezbytné, aby bylo v budoucnu možné transplantaci dělohy nabízet v klinické praxi. Jedna z nich probíhá také v Česku, a to ve spolupráci Institutu klinické medicíny a Fakultní nemocnice Motol. Jako vůbec první klinická studie na světě zahrnuje transplantace tohoto orgánu jak od živých, tak zemřelých dárkyň. Celkem pak bude provedeno dvacet transplantací. První z nich proběhla v dubnu tohoto roku právě v IKEM a trvala 16 hodin.

„Dělohu jsme odebrali žijící dárkyni – matce ženy, pro niž byla určena, a pak jsme ji transplantovali,“ popisuje docent Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM, který operaci vedl. Vlastní odběr dělohy je technicky velmi náročný, protože operace probíhá v pánvi, kde je omezený prostor.

„Dělohu musíme odejmout velmi opatrně tak, abychom ji byli schopni úspěšně transplantovat. Ve světle zkušeností s ostatními transplantacemi mohu konstatovat, že postup je technicky velmi složitý. Děloha má velmi malé, předchozími porody změněné cévy. Hovoříme o tepnách průměru jednoho milimetru a žílách maximálně dvakrát až třikrát větších,“ vysvětluje transplantační chirurg.

Nyní je žena po úspěšné transplantaci v péči týmu z Gynekologickoporodnické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol s tím, že užívá léky na potlačení imunity, aby její dělo transplantovaný orgán přijalo. Zhruba za devět až dvanáct měsíců od operace jí bude část léku vysazena, aby bylo možné přistoupit k umělému oplodnění. „Podmínkou transplantace je předchozí příprava, tedy odběr vajíček a jejich oplození manželovými spermiemi,“ dodává Roman Chmel, zastupující přednosta kliniky.

Ani onkologická léčba nemusí skončit neplodností

Dalším milníkem je možnost zachovat plodnost ženy, i když prochází onkologickou léčbou, u níž hrozí poškození reprodukčních funkcí. „Jedním z možných postupů je odebrání části vaječníkové tkáně před zahájením onkologické léčby, její zmražení, a po vyléčení její přenos zpět, buď do tkáně vaječníku, nebo na jakékoliv místo v organismu,“ popisuje docent Tonko Mardešić, ředitel pro léčebnou péči v pražském sanatoriu Pronatal. Právě zde byla loni v říjnu tato transplantace provedena u dvaatřicetileté ženy, která je po úspěšné léčbě rakoviny prsu.

Už tři měsíce po zákroku bylo možné zjistit normální růst folikulů, ovulaci a také kompletní úpravu všech hormonálních parametrů. „Postup vyžaduje úzkou spolupráci onkologů, gynekologů a pracovišť reprodukční medicíny,“ dodává přední český specialista na asistovanou reprodukci. Mladých onkologických pacientů, kteří ještě pomýšlejí na rodičovství, přitom není málo. Více než desetina onkologických onemocnění je diagnostikována u pacientů v plodném věku.

Právě věk je stále jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují, zda se pár nakonec dítěte dočká. S vyšším věkem u ženy klesá počet vajíček a také se zhoršuje jejich kvalita. Ne u všech žen je ale tento proces stejný,amůže dokonce nastat i předčasně, proto je důležité provést detailní vyšetření plodnosti.

„Bohužel kvalitu vajíček a jejich množství umí moderní medicína ovlivnit jen částečně. Pokud ale získáme kvalitní vajíčko, oplodníme je a vznikne embryo, můžeme pět dní detailně sledovat jeho vývoj. Využíváme k tomu speciální kultivační inkubátor, ve kterém je každé embryo po celou dobu natáčeno mikrokamerou, takže s ním vůbec nemusíme manipulovat a před transferem máme mnohem lepší informace k posouzení normálního vývoje,“ přibližuje Sylvie Hlaváčová, embryoložka brněnského Institutu reprodukční medicíny Unica. Vadná embrya se do pátého dne přestanou vyvíjet. Také je možné použít i nové genetické metody, díky kterým je možné zjistit, zda embryo nenese genetickou zátěž. „Pomocí nových metod a technologií čím dál více rozumíme tomu, co se děje v lidském těle. Některým věcem můžeme předcházet, nebo je lépe upravit, aniž bychom do těla zasahovali,“ dodává embryoložka.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!