Odborníci hodnotili u 14 lidí úroveň jejich optimismu a testovali je scannerem na mozek. Předložili jim 80 "špatných zpráv" - týkajících se mimo jiné rozvodu nebo rakoviny - a zeptali se jich, s jakou pravděpodobností tato skutečnost nastane. Pak jim řekli, jak reálné je to ve skutečném životě. Na konci sezení se jich znovu zeptali, jak vidí pravděpodobnost. Při odpovědích se projevil značný rozdíl v počtu optimistů v závislosti na tom, zda skutečnost byla dobrá nebo špatná zpráva.
Vedoucí výzkumu Tali Sharotová například u rakoviny stanovila pravděpodobnost jejího vzniku na 30 procent. Pokud si dotázaný na začátku myslel, že toto riziko je 40 procent, na konci experimentu snížil vlastní riziko zhruba na 31 procent. Pokud ovšem pacienti původně považovali riziko za desetiprocentní, zvýšili ho na konci pokusu jen mírně, "připustili ho jen trochu, ale ne moc".
Když byla zpráva pozitivní, bylo u všech lidí zaznamenáno více aktivity v předním mozkovém laloku, který je spojen se zpracováváním omylů. V případě negativní informace nejoptimističtější lidé měli nejméně aktivity v čelních lalocích, zatímco nejméně optimističtější lidé jí měli nejvíce. To znamená, že mozek si vybírá, kterou informaci má poslouchat.
Lidé si možnost onemocnění nepřipouštějí
"Informace o tom, že kouření zabíjí lidi, nefunguje, protože lidé si myslí, že u nich riziko rakoviny je nízké," řekla Sharotová. "Je to velmi fascinující práce mozku. Ukazuje na to, co je ve vědě o nervovém systému stále zřejmější, a to, že velká část mozkových funkcí podílejících se na rozhodování spočívá v testování a rozlišování předpovědi a skutečnosti. V podstatě všichni lidé jsou ´vědci´," soudí Chris Chambers z univerzity v Cardiffu. "Navzdory tomu, jak důmyslné jsou nervové sítě, je poučné vidět, jak mozek bez ohledu na důkazy někdy přináší falešnou a příliš optimistickou odpověď. Optimismus má zřejmě velmi dobrý dopad na zdraví," dodal.
