Lidovky.cz: Převažují mezi vašimi pacienty ženy či muži, pokud se to dá takto počítat...
Většinou jsou klientkami ženy. Naše statistiky ukazují, že až 15 procent tvoří muži. Ti většinou vyhledávají lékaře, až ve chvíli, kdy mají zdravotní problém, či se jejich estetická vada zdravotním respektive funkčním problémem stala. Nejtypičtější je to u očních víček, kdy povadlá a spadlá kůže horního víčka omezuje periferní vidění. Tehdy čeští muži vyhledají lékaře, přičemž estetickou stránku věci předtím příliš neřešili.
Lidovky.cz: Na jaké zákroky chodí muži nejčastěji?
Většinou jde o operace očních víček, následuje liposukce či redukce volné kůže po redukci váhy, operace nosu, úprava brady či implantační zvětšení lícních kostí, což je čistě estetický zákrok, který se u Čechů docela rozmohl.
Opravené vidění i zlaté třpytky v očích. Provádíme i raritní operace, říká oční chirurg |
Lidovky.cz: Na vaší klinice poprvé použijete ultralehký prsní implantát. V čem se liší od klasického?
S těmi implantáty ještě nemám osobní zkušenost, neb jde o absolutní novinku v plastice, ale nápad je to velmi dobrý. Implantát je silikon vzduchovými mikrosférami odlehčený, tzn. prakticky o 30 procent nižší hmotnost, a její vliv především na pokles tkáně prsu v důsledku gravitace bude daleko menší než u klasického implantátu. Zejména u větších objemů implantátů toto hraje podstatnou roli. Mikrosférický gel by měl být i více soudržný, což se podepisuje na stálejším přirozeném vzhledu augmentovaného prsu a na nižším úniku gelu v případě prosakování do okolí implantátu. Klinické studie to aspoň tak ukazují, jak to bude v praxi ukáže až čas.
Lidovky.cz: Chtěl jste být vždycky doktorem? Co rád děláte ve volném čase?
Rozhodně mé směrování přišlo až na gymnáziu. Jako každý malý kluk jsem chtěl být policajtem, strojvedoucím, popelářem, ale na gymnáziu mé touhy vykrystalizovaly směrem k medicíně. Vždy jsem měl rád biologii a chemii, bavila mě genetika a molekulární biologie a snažil jsem se v tomto směru získávat trochu více informací, než bylo předepsáno osnovami. Ve třetím ročníku na medicíně jsem měl možnost potkat se s Romanem Kufou, dnes kolegou a vedoucím lékařem naší kliniky, díky němuž jsem poznal krásu plastické chirurgie v podobě rekonstrukční chirurgie a mikrochirurgie, což značně ovlivnilo mojí volbu při výběru oboru po škole. Volného času příliš není, ale pokud je, tak se ho snažím maximálně věnovat rodině. Má, rád mořský rybolov, věnuji se teraristice, v zimě rád lyžuji a snažím se obecně trochu sportovat, abych si udržel kondici.
Lidovky.cz: Pamatujete si ještě na svou první operaci? Vybavíte si pocity, které jste měl?
Díky „vinohraské plastice“ a Romanovi Kufovi jsem měl štěstí, že jsem již od třetího ročníku ošetřoval pacienty a mohl si tak osvojit základní dovednosti chirurga. Od rozbitého čela na dva stehy ve třetáku až po šití šlach v šesťáku, což byla neskutečná škola pro mou budoucí chirurgickou erudici. Po škole jsem tak byl o něco napřed před mými kolegy, kteří si vybrali chirurgický obor a museli se vše praktické se učit až po absolutoriu. Ano, vybavuji si první úraz, který jsem poprvé ošetřoval sám a i první pacientku, kterou jsem operoval již „bez dozoru“. Pocity jsou to zvláštní, protože když na operace koukáte a asistujete u nich, tak máte pocit, že víte jak to udělat a proč a zdá se vám to snadné. Když pak ale operujete sami, zjistíte, že už to tak jednoduché není. Ostatně každý nový operační postup, který se chirurg učí, má toto úskalí. Samozřejmě s přibývající erudicí a zkušenostmi se tenhle problém redukuje, ale je potřeba ke všem zákrokům přistupovat s jistou dávkou pokory a respektu.
Lidovky.cz: Lékaři si na operačních sálech při práci často pouští hudbu. Vy také?
Ano, hudbu máme na sále puštěnou stále. Většinou je to rádio. Vysloveně uklidňující muziku si nepouštím. Ale rozhodně oblíbená písnička náladu zvedne.
Lukáš FrajerV letech 1997-2004 studoval na Universitě Karlově, 3. lékařské fakultě, obor všeobecná medicína s preventivním zaměřením. Od roku 2007 se věnoval Postgraduálnímu studiu biomedicíny v oboru experimentální chirurgie na 1. LF UK. Souběžně působí v soukromé sféře jako člen týmu Perfect Clinic, kde se věnuje estetickým operacím a státním sektoru jako plastický chirurg téhož týmu ve FN Motol, kde řeší zdravotní indikace u výkonů rekonstrukčních, replantačních, onkochirurgických a mikrochirurgických.  |
Lidovky.cz: Čím se dokážete odreagovat?
Při operacích? Tam je naopak nutné držet velkou míru pozornosti a ostražitosti, protože i při běžné, již stokrát opakované operaci, může nastat něco nestandardního, ať už z anatomické odchylky či velmi typicky při reoperacích, kdy předpokládáte dle nabytých zkušeností nějaký nález, ale opak může být pravdou a je třeba reagovat aktuálně, aby výsledek byl takový, jaký má být. Při mikrochirurgických výkonech je moje soustředěnost maximální, protože jde o velmi složité výkony, které kladou na chirurga velké nároky, na jeho pozornost a preciznost. Stačí jeden chybný krok, a můžete negativně rozhodnout o celkovém výsledku takové složité operace.
Lidovky.cz: Když za vámi přijde pacientka a podle vás ji nic nechybí a operace by byla „zbytečná“, snažíte se ji přesvědčit, aby si zákrok rozmyslela?
V rekonstrukční chirurgii tento stav de facto nenastává. Každá žena, která mě vyhledá pro zdravotní problém ho většinou má a pokud existuje řešení, nabídnu ho. Po výkonu dojde ke zlepšení vnímání sama sebe či vyřešení zdravotního problému. Trochu jiná situace je v estetické chirurgii. O estetické chirurgii se často hovoří jako o psychochirurgii, což s délkou praxe v oboru již přes 12 let mohu souhlasným pokýváním hlavy jen potvrdit. Jen praxe a zkušenosti dokážou rozkrýt touhy a potřeby pacienta a tato zkušenost je nepřenosná. Pokud usoudím, že výkon je jen z rozmařilosti, či je estetický problém projekcí jiného problému klienta, tak je lepší člověka odmítnout či mu nabídnout péči specialisty psychologa či psychiatra. Z vlastní zkušenosti již vím, že léčit skalpelem psychický problém pacienta se nedá. Takový pacient není nikdy spokojený, byť s objektivně sebelepším výsledkem provedené operace. Naopak ale, v jasně indikovaných případech estetické vady skalpel pacientkám pomáhá a dokáže jim velmi zásadně pomoci zlepšit vnímání sama a zvýšit kvalitu života.
