Podobnou zkušenost má psycholožka Marta Boučková z pražského Střediska praktické psychologie. Klasickým příkladem je podle jejích slov žena ve středním věku, kterou opustil manžel. Aby zahnala chmury, zajde si koupit něco hezkého na sebe.
Typické příznaky závislosti na nakupování
|
Jako „první pomoc“ sice může podobný nákup dobře zafungovat, horší ovšem je, když nakupovací strategii začne používat opakovaně. „Pokud je schopná nepotřebné zboží obratem vrátit, nejde ještě o klasickou závislost,“ vysvětluje Marta Boučková. „Problém nastává, když začne nadměrné nakupování nepotřebných věcí považovat za jediný způsob, jak se uvolnit,“ dodává psycholožka.
Jestliže ji trápí úzkost, napětí nebo nepohoda, sáhne po osvědčeném „léku“ – ten ji však ve skutečnosti zavede jen do bludného kruhu. Závislost na nakupování má odborné označení oniománie, používá se ale také z angličtiny odvozený název shopaholismus.
Hledání křehké rovnováhy
Americký psycholog německého původu Erich Fromm poukazoval už v minulém století na to, jak velkou roli hrají v našich životech vztahy. Avšak s jejich navazováním i pěstováním mají mnozí lidé poměrně značné problémy.
Hledají proto různé obezličky, zkratky a obchvaty, jež by mohly jejich život obohatit, a přitom je nestály moc velké úsilí. Nejednou začnou v takové situaci hledat záchranu v hromadění věcí, které jim přinášejí potěšení.
„Pár kabelek navíc asi ještě nikoho nezabije,“ míní profesor Michal Miovský. „Problémy ovšem nastanou ve chvíli, kdy vám začnou nákupy ruinovat rodinný rozpočet, je vám jedno, co vlastně jíte, jen když si pořídíte poslední módní výstřelek. Řada lidí má dnes problém s tím, vidět věci v kontextu a vyváženosti. Společným jmenovatelem takzvaných nelátkových závislostí přitom bývá neschopnost a neochota regulovat sám sebe,“ hodnotí.
Výhody odloženého potěšení
V pozadí přílišného nakupování mohou být nejen vztahové problémy, ale i různé komplexy. „Oblečení představuje pro mnohé způsob komunikace,“ říká profesor Miovský. „Drahými věcmi dávají někteří lidé najevo, kam patří, přesněji kam by patřit chtěli. Závislostí na nakupování bývají přitom více ohroženi citlivější lidé, kteří hůř odolávají nepřízni a tlaku. Snáz podlehnou všudypřítomné reklamě, která nabízí rychlé nákupy prostřednictvím online shopů, i,úžasným‘ sezonním slevám.“ „Záleží ovšem také na výchově,“ dodává psycholožka Marta Boučková. „Na tom, jaký význam věcem přisuzujete a jak umíte kompenzovat nepříznivé vlivy, které přináší život.“
Dítě vychované k tomu, že nemůže mít všechno hned, bude podle ní i v dospělosti vůči tlakům zvenčí mnohem odolnější. Na rozdíl od vrstevníků zvyklých na to, že i sebemenší nepohoda se „léčí“ novou hračkou. Pokud se v dětství nenaučí prožít si negativní emoce a pracovat sami se sebou, budou i v dospělosti nejspíš náchylnější k tomu, okamžitě kompenzovat nepohodu věcmi. Ve skutečnosti jim ovšem takové řešení přinese jen pramálo radosti. Psychologové dobře vědí, že mnohem větší cenu mívá takzvané odložené potěšení. Jestliže si na vysněnou věc musíme nějakou dobu počkat a pro její získání vyvinout nějaké úsilí, míváme z ní větší uspokojení než z toho, co získáme okamžitě.
Zatím hlavně ženská doména
Říká se, že ženy mají v nákupech větší zálibu než jejich partneři. S tím souhlasí i psycholožka Marta Boučková. „Ženy si víc potrpí na nakupování drobných věcí, proto je shopaholismus víc ohrožuje,“ říká. „Muži spíš životní nepohodu kompenzují návštěvou luxusní restaurace, kde si dají něco dobrého k jídlu a pití.“
Jak si může člověk pomoci sám
|
V budoucnu by to však tak jednoznačné být nemuselo. „V našem oboru byla donedávna patrná jistá genderová nevyváženost,“ říká profesor Miovský. „Se závislostí na alkoholu se u nás tradičně léčili hlavně muži. Dnes je však ženy dohánějí nejen v pití, ale i kouření či užívání drog.“ A v některých západních zemích je dokonce předhánějí. Zejména mladší muži dnes naopak běžně navštěvují nejen módní, ale i kadeřnické salony. A s poruchami seberegulace už se profesor Miovský běžně setkává rovnoměrně u obou pohlaví. Asi by se proto neodvažoval profesionálně odhadnout, zda bude shopaholismus v příštích letech skutečně ženskou doménou.
Z poradny pro dlužníky k psychologovi
Někteří lidé dávají přednost hezkým věcem, jiní spíš zajímavým zážitkům. „Svoji roli v tom hraje nejen genetika, ale i prostředí, v němž vyrůstáte,“ míní profesor Miovský. Záleží ovšem také na nás, jak s těmito vrozenými předpoklady v dospělosti naložíme.
Závislost na nakupování může poměrně dlouho probíhat nenápadně – ale jen do chvíle, než citelně nabourá finanční rozpočet shopaholika. Mnohdy tak tito lidé dříve než do ordinace psychologa míří do poradny pro dlužníky.
„Shopaholismus neničí přímo zdraví jako třeba drogy, ale jeho účinek na život je úplně stejný,“ vysvětluje psycholožka Marta Boučková. „Člověk závislý na nakupování je osamělý, nezajímá ho nic jiného než to, co považuje za zdroj potěšení, pro které je ochotný obětovat cokoliv.“ Závislost dokáže zcela zničit jeho aktivní život, připravit ho o schopnost plánovat, věnovat se rozmanitým činnostem a prožívat radost. Postupem času zasahuje nejen do finančního rozpočtu, ale i sociálních vazeb. „Během terapie se proto snažíme závislému člověku vysvětlit, že do života by měly spadat nejen věci, k nimž má vztah, ale i prožitky, které jen těžko může někde koupit,“ říká psycholožka. Najít ztracenou rovnováhu ovšem mnohdy nebývá právě jednoduché. A stejně obtížně se ztracená rovnováha hledá u dalších nelátkových závislostí, jichž v poslední době přibývá.
