Ve chvíli, kdy se pacient od lékaře dozví, že trpí průduškovým astmatem, musí se smířit s tím, že pravděpodobně po celý zbytek života bude muset dodržovat určitá pravidla. S ohledem na to, že jeho cílem je dosáhnout stavu, kdy nebude prodělávat astmatické záchvaty, nebude trpět kašlem a bude zvládat i fyzicky náročnější výkony, většině lidí to za námahu stojí.
Zda léčba zabírá, si pacient může jednoduše ověřit sám takzvaným testem kontroly astmatu. K dispozici je na webu www.asthmacontroltest.com.
To zásadní: jaký lék si vzít?
V první řadě je nutné, aby nemocný měl vždy při sobě svůj inhalátor. Je potřeba ho mít opravdu neustále po ruce, protože astmatický záchvat může nastat náhle. Při záchvatu se průdušky zúží, a nemocný tak nemůže dýchat. V inhalátoru jsou látky, které uvolní křeč svaloviny ve stěně průdušek, a tím znovu zvětší průchodnost dýchacích cest. Takovým lékům se říká úlevové.
Ve chvíli, kdy si pacient uvědomí, že takovýto záchvat je reakcí na zánět v průduškách, mělo by mu dojít, že záchvat vůbec nemusel nastat. Jde o to léčit zánět preventivně.
‚Nemocné budovy‘ ničí zdraví svých obyvatel. Přispívají k alergiím či astmatu |
K tomu jsou určeny kortikosteroidy, velmi účinné protizánětlivé léky, které jsou odvozené z lidských hormonů vznikajících v nadledvinách.
Léta výzkumů přinesly tyto preventivní léky ve formě inhalátorů. Kortikoidy se díky tomu dostanou přímo na sliznici a může jich být tedy opravdu minimální množství. Díky tomu jde o velice bezpečné léky, které je možné užívat po dlouhou řadu let.
Pokud je pacient vysadí, musí počítat s tím, že zánět se probudí opět v takové intenzitě, že může dojít k astmatickému záchvatu. Tohle je ovšem věc, kterou si pacienti neuvědomují. Buď sílu nemoci podceňují, nebo dosud nepochopili fungování průduškového astmatu.
Pozor na pyl
Pokud je pacientem alergik, logicky by se také měl vyhýbat svému alergenu. U alergie na pyly není příliš obtížné vypozorovat, které rostliny jsou pro něj nejnebezpečnější. V daném období je důležité omezit fyzickou aktivitu a pobyt v přírodě. Pokud je to možné, doporučují lékaři změnit v kritickou dobu prostředí. Například vyjet do hor, kde tyto rostliny či stromy ještě nekvetou.
Důležité je také udržovat domácnost bez prachu, pylů a roztočů. Platí to hlavně pro lůžko alergika. „Když má někdo alergii, nemusí ještě propadat panice, že se jeho stav automaticky zhorší do stavu průduškového astmatu,“ podotýká primář plicního oddělení českobudějovické nemocnice Petr Vaník.
Zvíře doma může vadit
Každý astmatik by měl bezpečně rozpoznat úlevový lék od preventivního a vědět, kdy je užívat. Stejně tak je důležité v případě alergie co nejdříve vypozorovat, který alergen je pro něj nebezpečný. Závažnost onemocnění by si měly uvědomit hlavně rodiny, v nichž má některý z členů průduškové astma s alergií a žije v nich také domácí mazlíček. Nehraje žádnou roli, jestli je zvíře krátkosrsté či dlouhosrsté. Pro nemocného je jeho přítomnost tak jako tak velkým rizikem.
Vedle farmakoterapie zahrnuje léčba vždy také další složky, které jsou různé podle typu astmatu. „U alergika je důležité zavedení režimu s omezením kontaktu s alergeny. U všech pacientů platí zákaz kouření, v některých případech se upravuje spektrum léků užívaných pro jiná onemocnění, které mohou průběh astmatu zhoršovat. Důležitá je i dechová rehabilitace,“ dodává Ester Seberová z plzeňské alergologické ordinace Respiral.
Vadí i hrbení se u počítače
Málokdo si uvědomí, jak moc ovlivní dech špatné postavení těla. Velká část dospělých i dětí sedí po většinu dne shrbeni nad počítačem, s rameny svěšenými ke klávesnici a s podsazenou pánví.
I správné narovnání těla dokáže pomoci s lepším dýcháním. Publikaci o dechové rehabilitaci zveřejnila na svém webu například Česká iniciativa pro astma na svém webu www.cipa.cz.
