Covid-19 je nemoc, po jejímž prodělání má část pacientů dlouhodobé následky. Někteří lidé nejsou úplně zdraví, i když se vyléčili z koronavirové infekce a mají negativní testy na přítomnost viru v těle. Mohou být dušní. Nemohou se pořádně rozběhnout a obtížně popadají dech. Co se vlastně s jejich organismem děje a jak se následky „dlouhotrvajícícho“ covidu projevují?
Vakcína proti covidu Sinopharm má účinnost 86 procent, Spojené arabské emiráty ji již schválily |
„V souvislosti s možnými dlouhodobými následky covidu-19 se nejčastěji hovoří o riziku zjizvení plicní tkáně čili rozvoji plicní fibrózy,“ říká plicní lékař Milan Sova. Působí jako zástupce přednosty Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc.
„Pokud by byla postižena dostatečná plocha plic, k čemuž u drtivé většiny pacientů nedochází, může skutečně dojít k rozvoji dušnosti,“ popisuje Sova. „U takovýchto pacientů se nejpravděpodobněji jedná o nadměrnou imunitní odpověď na infekci virem SARS-CoV-2.“
Fibróza plicní tkáně
Následkem nadměrné reakce lidského těla na koronavirovou infekci může být náhrada části funkční plicní tkáně nefunkčním vazivem. „Pochopitelně nemůže nijak přispívat k základní funkci plic, kterou je výměna kyslíku a oxidu uhličitého mezi krví a okolním vzduchem,“ říká olomoucký pneumolog.
Zjizvení neboli fibróza plicní tkáně je velmi dobře pozorovatelná zobrazovacími metodami, rentgenem hrudníku či CT. Potíže mohou trvat týdny až měsíce. Dlouhodobými následky covidu-19 trpí na celém světě tisíce lidí. Možná vás proto napadne, zda nebylo možné jejich potížím předejít, kdyby se dřív dostali do nemocnice.
Podle doktora Sovy je ale stejně jako u všech ostatních virových onemocnění nejdůležitější celková obranyschopnost organismu.
Podpůrná léčba
„Jinými slovy, jak se s touto infekcí dokážeme sami vyrovnat,“ říká pneumolog Milan Sova. „V současné době nemáme k dispozici lék, který by byl účinný pro všechny pacienty a za všech okolností.“ Lékaři jsou odkázáni na podpůrné léčebné metody.
Nejvyšší nárůst za dva týdny. V úterý přibylo 5848 potvrzených případů covidu, PES zůstává na 64 bodech |
„Antivirotika, jako například remdesivir, favipiravir a další léky, které jsou nyní zkoumány, pouze zmírňují průběh a v některých případech mohou i zlepšovat prognózu pacientů,“ vysvětluje Milan Sova.
„V žádném případě se ale nejedná o léčbu vhodnou pro všechny pacienty, kteří se se SARS-CoV-2 setkají,“ dodává.
Většina pacientů prodělá onemocnění bez příznaků nebo jen s mírnými příznaky. „Proto ani kdyby byli všichni pacienti vyšetření ihned na počátku onemocnění, což není reálné, u většiny by byla indikována symptomatická terapie, tedy klidový režim a antipyretika,“ vysvětluje plicní lékař. Antipyretikum je lék snižující horečku.
Kuřáci mají problémy častěji
Olomoucká plicní klinika sleduje pacienty, kteří už nemoc prodělali, ve speciální postcovid ambulanci. Zatím se ukazuje, že jejich dýchací potíže se časem mírní nebo zcela mizí, a to buď samovolně, nebo následkem léčby.
„Opět záleží na celkovém stavu pacienta, a hlavně přidružených onemocněních, jako je například chronická obstrukční plicní nemoc a podobně,“ doplňuje doktor Sova. Podle jeho slov mají k dlouhodobějším následkům covidu-19 sklony především pacienti, kteří již trpí chronickými onemocněními, jako jsou kuřáci a osoby v celkově špatném zdravotním stavu.
Ztráta čichu
Mezi další symptomy, ale i následky covidu-19 patří ztráta chuti a čichu. Co se v nás vlastně děje, když přestáváme vnímat chutě a vůně? Odpověď nám poskytl přednosta Kliniky otorinolaryngologie (ušní, nosní, krční) a chirurgie hlavy a krku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole profesor Jan Plzák.
Praktičtí lékaři otestují antigenními testy na covid-19 patrně jen své registrované pacienty |
K poruše čichu dochází podle něj na podkladě omezení funkce podpůrných buněk čichového epitelu na stropu nosní dutiny. Epitel je tenká vrstva navzájem těsně přiléhajících buněk. Česky se epitelům říká výstelky.
„Oblast čichového pole v dutině nosní je blízko od místa, které je považováno za oblast lidského těla s nejvyšší virovou náloží, tedy nosohltanu,“ vysvětluje profesor Plzák. Zdali má ztráta čichu vlivem covidu-19 nějaký další význam, nelze hodnotit.
Chuťové potíže
Podobné je to s naší chutí. Při zasažení virem ji často ztrácíme. Proč k tomu dochází, není jasné. „U poruch chuti není mechanismus vzniku zatím zcela přesně popsán,“ vysvětluje profesor Plzák. „Obecně však u poruch čichu dochází také ke zhoršení chuti. Současně většina pacientů zaměňuje chuť, tedy vjem pro slanou, sladkou, hořkou a kyselou, s retronazální poruchou čichu. To je pachový vjem, který vzniká při konzumaci stravy.“
Chuť totiž člověk nevnímá nosem, ale chuťovými pohárky, z nichž většina je na jazyku. Na ztrátu čichu a chuti si ani zdaleka nestěžují všichni nemocní s covidem-19. „Objevují se u zhruba 60 procent pacientů. Jsou častější u mladších lidí, kteří mají méně závažný průběh onemocnění,“ líčí profesor Plzák.
Ztráta čichu podle jeho slov zvyšuje riziko poruch příjmu potravy. Další problém spočívá v neschopnosti vnímat nebezpečné pachové vjemy jako kouř, plyny nebo zkažené jídlo. Chuť a čich se většině pacientů s covidem-19 vrací zhruba po jednom měsíci od vypuknutí onemocnění. Zahraniční zdroje hovoří o tom, že desetina nemocných má potíže dlouhodobé, které se dají počítat v měsících.
Brány infekce
K průniku viru do lidského těla může podle profesora Jana Plzáka kromě vdechnutí docházet také prostřednictvím sliznic. Je to buď přímo při blízkém kontaktu s nemocnou osobou, nebo nepřímo kontaktem s kontaminovanými předměty. „Proto je nesmírně důležitá důkladná hygiena rukou a doporučení nedotýkat se zbytečně vlastního obličeje, aby cesta přenosu – předmět kontaminovaný virovým aerosolem – ruka – ústa – nebyla možná,“ vysvětluje.
Kolik viru je třeba, aby nakažený člověk onemocněl? „Virová nálož, která je potřebná k vyvolání samotného onemocnění covid-19, je pak ovlivněna řadou faktorů,“ vysvětluje profesor Plzák. „ Jedním z nich je například stav imunitního systému zasaženého člověka.“
