Pondělí 28. září 2020Den české státnosti 11 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Nástrahy alternativních ‚mlék‘ z obchodů: Předražená a plná přídatných látek

Makové „mléko“ | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Makové „mléko“ | foto: Nemléko

Sójové, mandlové, rýžové, ovesné, makové... Takzvané alternativy kravského mléka zažívají nebývalý boom, chvalozpěvů je plný internet a regály supermarketů se pod nimi prohýbají. Přitom nápoje z obchodů jsou nejen předražené, ale také nastavované zbytečnými a ne zrovna zdravými látkami. Skutečné mléko navíc rostlinnými nápoji nahradit nelze.

Snad žádná jiná potravina není opředena tolika mýty a protichůdnými doporučeními jako kravské mléko. Jednou je uctíváno, podruhé zatracováno. Jedni tvrdí, že mléko je potrava pro mláďata, a nikoliv dospělého člověka, druzí šíří zaručené zprávy o tom, že zahleňuje, další si přisadí, že je plné konzervantů a antibiotik. A tak ho ze svého jídelníčku pro jistotu škrtají docela. Místo něj sáhnou po něčem, co je konzistencí i barvou může připomínat, ale ve složení si s ním ani v nejmenším nezadá; po nápojích rostlinných.

Na svých blozích takzvaným alternativním mlékům blahořečí vegetariáni i vegani, v internetových diskusích je opěvují matky razící různé módní směry zdravého stravování. Jenže ve výživě dětí má kravské mléko nezastupitelnou funkci, tím rostlinným jim navíc můžeme v krajním případě i uškodit, shodují se odborníci. Nehledě na to, že v obchodech nezřídka vyhazujeme peníze především za stabilizátory, zahušťovadla a další přídatné látky.

Mýtus z dovozu

Trocha terminologie na úvod. Mléko je jen jedno. I když se často v konverzaci nesprávně používá sójové, rýžové nebo mandlové mléko, současná potravinářská legislativa to zakazuje. Cokoliv rostlinného musí být označeno jako nápoj. V zemích Evropské unie toto opaření přijali už v roce 1994. Důvodem je složení.

„Termín mléko se smí používat pouze pro produkt mléčné žlázy savců. A to proto, aby spotřebitel věděl, že konzumuje potravinu o zcela odlišném složení, a tudíž se zcela odlišným přínosem k výživě člověka,“ podotýká profesorka Jana Dostálová, odbornice na výživu z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která se analýzou mléka i rostlinných nápojů zabývala. A dodává: „Od začátku 90. let minulého století se objevuje řada negativních informací o mléku a šíří je i takzvaní odborníci na výživu. Přitom písemné zmínky o konzumaci mléka nacházíme u všech starověkých národů a ve všech historických dobách se konzumovalo i na našem území.“

Proč se mléko dostalo na černou listinu, je otázkou. Nejspíš to ale souvisí s takzvanou laktózovou intolerancí a se směry zdravého stravování, které do západních zemí připutovaly z Asie. Právě Asijci totiž ve velké míře trpí nesnášenlivostí na laktózu, tedy neschopností organismu štěpit mléčný cukr. Odhaduje se, že může jít až o 90 procent tamních obyvatel. V Evropě má stejné potíže maximálně 13-27 procent populace, čím severněji, tím je výskyt laktózové intolerance nižší. Zřejmě to je důvod, proč v Asii nahrazují kravské mléko nápoji rostlinnými.

Dvě procenta, 70 korun

Zatímco sójové či rýžové „mléko“ je na pultech českých obchodů k mání již delší dobu, nápoje z různých oříšků a semen v popředí s tím mandlovým se staly hitem až v posledních letech. Zpravidla jsou k dostání v tekuté formě v „krabici“ (tzv. tetra pak), výjimečně ve sklenici, ale vyskytují se i sušené. Za litr nápoje, kde hlavní složku tvoří voda, zaplatíte klidně kolem 70 korun. Potíž je v tom, že kupované rostlinné nápoje často obsahují řadu zbytečných přídatných látek, například zahušťovadel a stabilizátorů, jsou uměle doslazovány, kdežto složku, po níž se jmenují, abychom v nich pohledali.

Není výjimkou, že mandlový či kešu nápoj obsahuje kolem pouhých dvou tří procent oříšků (ty nejkvalitnější i kolem dvanácti), o něco lépe jsou na tom ovesný či rýžový s podílem pevné složky cca deset procent. Je totiž levnější, a tak jí výrobce dává více.

„Lidé, kteří se bojí takzvaných éček, dávají přednost rostlinným nápojům, jež je naopak často obsahují, přičemž do mléka se žádná éčka přidávat nesmějí. V rostlinných nápojích se často objevují i přírodní toxické a antinutriční látky, u makového mléka je zase riziko, že může obsahovat opiové alkaloidy, protože na našem trhu se někdy objevuje mák s jejich vyšším obsahem,“ říká profesorka Jana Dostálová. Podle ní se kvalita rostlinných produktů velmi různí a spotřebitelé by měli sledovat složení a tabulku výživových hodnot na obalu.

Trochu lepší varianta jsou rostlinné nápoje připravené doma. Přes noc ořechy či semínka namočíte, na druhý den je pomixujete s vodou, přecedíte a popřípadě dosladíte třeba medem.

Neurážejte mléko

Pokud někdo rostlinné nápoje nazývá mléky, Pavel Grasgruber, který se dlouhodobě pod hlavičkou Masarykovy univerzity v Brně věnuje výživě, a mléku speciálně, to považuje za urážku mléka skutečného.

„Většina těchto nutričně ubohých koktejlů ze semen a zrní jsou jen zdroje prázdných kalorií a jako zdroj živin pro vyvíjející se organismus nepřipadají v úvahu. Strava založená na obilovinách a luštěninách je všude na světě nedílným souputníkem dětské podvýživy a deficitu základních minerálů a vitaminů, protože obsahuje bílkoviny velmi špatné kvality a ‚virtuální‘ živiny, které náš organismus neumí využít. V ořeších sice najdete často působivý obsah živin ve 100 gramech, ale s jejich reálnou využitelností je to podobně neslavné a při přepočtu na kalorie zjistíte, že byste každý den museli jíst za několik lidí,“ vysvětluje Grasgruber s tím, že tristní dopady takového stylu stravování na tělesný vývoj dětí byly velmi dobře popsány a to, co tvrdí veganské a makrobiotické weby, jež je ve své alternativní výživě hojně propagují a doporučují, je třeba brát s velkou rezervou.

Feťáci lásky stále hledají, ale nikdy nenajdou, říká párový terapeut Vojtko

Psycholog Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lásku si často pleteme se zamilovaností, ale vztah je práce, která nikdy nekončí. „Tolerance není ten správný klíč ke...

Můžete skoro všechno, nemusíte nic. Jak probíhají swingers party v Česku

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Swingers kluby, tedy místa neřesti, kde si páry mezi sebou střídají partnery a užívají si i těch nejdivočejších...

Střeva můžou i za naše štěstí či obezitu, říká molekulární biolog Ryšávka

Molekulární biolog Petr Ryšávka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Za civilizační choroby (např. alergie), ale i za vážné nemoci může mimo jiné vybíjení bakterií ve střevní mikroflóře....

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!