Nemoc noma rychle a bolestivě sžírá lidskou tkáň. Je infekční, ale není nakažlivá. Oběťmi jsou většinou malé děti do pěti let, které jsou podvyživené, nedostává se jim dostatečné hygieny a zdravotní péče. K rozvinutí onemocnění obličeje mohou přispět i další choroby jako spalničky a malárie. Ročně zabije přes 100 tisíc dětí. A 90 % pacientů zemřel do dvou týdnů od propuknutí nemoci.
Osmiletý Umar touto nemocí také trpí. Má bolesti, podstoupil i chirurgický zákrok, při němž se mu lékaři pokusili navrátit část obličeje. Jeho trápení začalo před rokem. Umar tehdy dostal tradiční medicínu, ale pak infekce napadla lícní kost a postupně se mu rozšířila až k oku. „Už si nemohl hrát s ostatními dětmi,“ vypráví chlapcův strýc Zakariyau, který o něj v nemocnici pečuje. Matka malého Umara právě porodila a leží doma. Ani Umarův otec nemůže být se synem, protože v době sklizně musí pracovat na poli. Snaží se ho denně podporovat alespoň skrze telefon. Chlapec přišel kvůli nemoci skoro o polovinu své tváře. Lékaři ji pomocí rekonstruktivní chirurgie částečně obnovili. Oko už sice zachránit nedokázali, ale podařilo se jim zacelit rány v obličeji. Právě znetvoření obličeje dělá lidem ze života peklo. Handicap je totiž často vyloučí ze společnosti.
Šamani jsou na nomu krátcí
Umar je jedním z pacientů v nemocnici městě Sokoto na severozápadě Nigérie. Pod organizací Lékaři bez hranic tam působí také slovenská lékařka Kristína Ožvoldová. V Sokotě pomáhá tamní nemocnici, kde provádějí technicky obtížné operace. Ročně noma postihne 140 tisíc dětí, z nichž přežije jen 10 procent. Nemoc je přitom léčitelná, rozpozná-li se včas. Do nemocnice se však pacienti často dostanou pozdě. „Je to špatnou dostupností nemocnic, ale i tím, že se nejdříve snaží o domácí léčbu,“ vysvětluje anestezioložka z Národního ústavu dětských chorob v Bratislavě Kristína Ožvoldová. „Jedna paní trpěla velmi těžkou infekcí čelisti. Místní lidi se ji snažili vyléčit tím, že jí vypálili zub žhavým železem,“ popisuje Ožvoldová zaostalé praktiky léčby. Špatnou situaci ve veřejném zdravotnictví v Nigérii způsobuje nedostatek financí, ale i ozbrojené konflikty. Islamisté z nigerijské teroristické skupiny Boko Haram vedou už deset let v Nigérii ozbrojené povstání. O život za tu dobu přišlo zhruba 30 tisíc lidí a další dva miliony obyvatel musely nuceně opustit své domovy.
Ozbrojený gang zabil v Nigérii nejméně 34 lidí, severovýchod země stále čelí islamistickému povstání |
Špatnou situaci ve veřejném zdravotnictví v Nigérii způsobuje nedostatek financí, ale i ozbrojené konflikty. Islamisté z nigerijské teroristické skupiny Boko Haram vedou už deset let v Nigérii ozbrojené povstání. O život za tu dobu přišlo zhruba 30 tisíc lidí a další dva miliony obyvatel musely nuceně opustit své domovy.
  |
Noma je léčitelná antibiotiky. Zatím
V raném stádiu nomy, kdy obličej ještě není znetvořený, mohou pomoci antibiotika. Léky jsou však obecně stále špatně dostupné. Lékaři bez hranic také upozorňují na problém vzrůstající odolnosti vůči antibiotikům. Antibiotická rezistence ohrožuje totiž i rozvojové země. „Antibiotika jsou dnes strategickým pilířem moderního zdravotnictví. Neléčí jen základní infekce, ale používají se i při léčbě cukrovky, onkologických nemocí či při operacích,“ podotýká farmaceut Dušan Jasovský, který se angažuje v kampani Lékařů bez hranic za dostupné léky. Firmy podle něho dnes investují více do marketingu než do výzkumu, a to je třeba změnit. Stejně jako informovanost veřejnosti o zákeřné nomě, aby již nedocházelo ke zbytečným úmrtím.
