Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nemoc kuřáků míří i na mladé. Jak ochránit plíce?

Zdraví

  6:46
Veřejnost ji příliš nezná, avšak chronická obstrukční plicní nemoc zabíjí nyní více Čechů než dřív. Dá se jí však předcházet ochranou plic před škodlivými vlivy. Riziko onemocnění nebezpečnou plicní nemocí hrozí nejen aktivním, ale i pasivním kuřákům. Čím dál tím častěji se však mluví i o dalších vlivech, které se na vzniku choroby podílejí.

V Česku je nadprůměrný počet dětí, které kouří cigarety. foto: Shutterstock

„Pokud někdo bydlí v blízkosti frekventované silnice nebo v průmyslové lokalitě, má reálné riziko vzniku této nemoci, i když je nekuřák,“ upozorňuje doktor Vladimír Koblížek z Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové. „Podobně jako ten, kdo pracuje v zemědělství s různými postřiky a nepoužívá ochranné pomůcky.“ A není žádnou výjimkou, že se u jednoho pacienta vyskytuje hned několik rizikových faktorů.

Proč přibývá pacientů?

Rostoucí počet pacientů má ovšem do jisté míry na svědomí i stárnutí populace. Chronická obstrukční plicní nemoc (známá i pod zkratkou CHOPN) totiž převážně postihuje lidi ve vyšším věku, i když už zdaleka není jen nemocí starců, jak tomu bývalo dřív.

„V současné době stále častěji postihuje lidi ve středním a mladším věku,“ říká primář 1. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění Všeobecné fakultní nemoc nice v Praze Jiří Votruba. Mezi svými pacienty má dnes i dvaatřicetiletého muže, který začal kouřit už ve svých 12 letech. Mnohem častěji než v předchozích letech se v jeho kartotéce objevují také pacientky s touto nemocí. Jak říká, souvisí to zejména s faktem, že v posledních dvou desetiletích výrazně roste počet kuřaček zejména mezi mladými dívkami. Ženy přitom snáze než muži propadnou závislosti na tabáku a obtížněji se jí zbavují. ̈

První cigareta ve dvanácti. S kouřením a pitím začínají děti stále dříve

Záludností této choroby navíc je, že si na svou oběť dokáže počíhat celé dlouhé roky. Jinak řečeno u kuřáků se neprojeví hned měsíc poté, co si zapálí svoji první cigaretu, ale až po deseti dvaceti letech pravidelného kouření. Se zvýšeným rizikem přitom musí počítat zejména ti, v jejichž rodině se v minulosti CHOPN vyskytla.

„Už delší dobu se snažíme prosadit povinné funkční vyšetření plic u kuřáků starších 40 let,“ říká doktor Vladimír Koblížek, který je předsedou Sekce nemocí s bronchiální obstrukcí České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně. „Prozatím se nám to však nepodařilo.“

Průběh choroby dokážou dnes lékaři zmírnit, ale zcela vyléčit ji zatím nedovedou. Situaci navíc komplikuje to, že chronická plicní obstrukční nemoc není jedno onemocnění, ale spíše skupina chorob s některými společnými rysy, jako jsou dušnost, silný kašel, v pozdějších stadiích může docházet i k selhávání srdce a otokům dolních končetin. U někoho se CHOPN projevuje jako rozedma plic, zatímco u jiného spíše jako chronický zánět průdušek způsobený dlouhodobým vdechováním škodlivých látek.

Děti v ohrožení

V obzvlášť velkém ohrožení jsou proto děti mladší osmi let, jejichž rodiče kouří. Dětské plíce v tomto věku nejsou totiž ještě zralé, a v dospělosti jim proto hrozí zvýšené riziko chronické obstrukční plicní nemoci. „Jediný způsob, jak pacienta v nejtěžších formách onemocnění zbavit příznaků této nemoci, je transplantace plic,“ míní doktor Votruba. „Tito pacienti mají však v průměru pouze poloviční šanci na pětileté přežití.“

Úplný zákaz kouření v restauracích a na zábavách. Vláda řekla ano

Osvědčenou metodou, která usnadňuje nemocným život, je kyslíková terapie, jež napomáhá udržet potřebnou hladinu kyslíku v krvi. Velice důležitá je také dechová rehabilitace a pravidelná fyzická aktivita. Stejně tak jako očkování proti chřipce a pneumokokům. Zejména v podzimním a zimním období bývají totiž právě tito nemocní obzvlášť náchylní k chřipkovým onemocněním, jež nejednou přerostou v obávaný zápal plic. A právě zápal plic se přitom pro tyto pacienty nejednou stává osudným.

Pomoc nemocným nabízejí také plicní léčebny, kde mají pacienti pobyt hrazený zdravotními pojišťovnami. „Myslím si, že pobyt v léčebně může v řadě případů výrazně zlepšit zdravotní stav pacientů,“ říká primář Roman Mudra z Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí v Janově. Podle jeho slov však k nim většina nemocných přichází až v závěrečném stadiu nemoci, kdy už nelze žádné větší zlepšení očekávat.

Odvykání kouření - ilustrační foto

„Pacienti v lehčím stadiu, kteří jsou ještě zaměstnaní, mají spíše zájem o ambulantní léčbu než o třítýdenní pobyt v léčebně,“ vysvětluje doktor Koblížek. „Podobný trend je ostatně i ve světě.“

Také u nás existují ambulantní centra například v Brně, Olomouci nebo Hradci Králové, kam pacienti docházejí po dobu 8–12 týdnů. Absolvují zde nejen inhalační a rehabilitační procedury, ale zároveň získají informace, jak si upravit životosprávu. Pracují zde edukační a dietní sestry, které umějí poradit se sestavováním jídelníčku i pohybovými aktivitami. Obzvlášť se doporučuje chůze s krokoměrem či severská chůze neboli nordic walking.

Rizikovým faktorům se dá vyhnout

Řada pacientů trpí depresemi, a proto je v ambulantních centrech dostupný také psychiatr. Pacienti, u nichž se podaří úspěšně vyřešit psychické problémy, bývají totiž zároveň lépe motivovaní k léčbě. A právě to může z velké části ovlivnit průběh onemocnění i kvalitu jejich života.

Ve své praxi měl doktor Koblížek například pacienta, který současně silně kouřil a pracoval v prašném továrním prostředí bez respirátoru. Když na radu lékaře s kouřením přestal a změnil pracovní prostředí, jeho nemoc se téměř zastavila. Podobné poznatky přinesly také dlouhodobé studie, které nedávno probíhaly v Japonsku, Španělsku a Spojených státech. Primář Mudra, stejně jako jeho kolegové z plicních klinik, ovšem dobře vědí, jak obtížné bývá přesvědčit kuřáky, aby přestali kouřit, začali cvičit a případně se odstěhovali do oblasti, která bude pro jejich plíce šetrnější.

V Hradci lépe než v Ostravě

Nedávno u nás proběhl výzkum nemocných s CHOPN ve čtyřech městech naší republiky. Ukázalo se, že pacienti, kteří žijí v Hradci Králové nebo Karlových Varech, měli podstatně méně atak nemoci, takzvaných exacerbací, než obyvatelé Ostravy, kde není bohužel stále zcela zdravé životní prostředí. O nemoc kuřáků se v současné době ovšem zajímají nejen čeští, ale i zahraniční lékaři. Už proto, že pacientů s touto chorobou přibývá nejen u nás, ale i v řadě dalších zemí. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace by se dokonce do roku 2020 mohla chronická obstrukční plicní nemoc stát třetí nejčastější příčinou úmrtí.

Autor: