Stejně jako u lymeské borreliózy i u dalších klíšťaty přenášených onemocnění bývají nejčastější nespecifické příznaky typu chřipkového onemocnění, tedy zvýšená teplota či horečka, bolesti hlavy, únava nebo bolesti svalů.
„Borrelie napadají nejrůznější orgány, a proto se onemocnění projevuje různými příznaky. Nejznámější je červená skvrna s centrálním vyblednutím, nemusí se však vždy objevit. Borrelie mohou napadnout nervový systém a jen asi 20 procent pacientů má zmíněný erytém, tedy červenou skvrnu. Dále mohou postihnout pohybový aparát v podobě bolestí kloubů, úponů šlach a následně způsobit zánět kloubu s výpotkem. Mohou se šířit v kůži a projeví se jako mnohočetná zarudnutí nebo malý uzlík na některé části těla, nejčastěji na ušním boltci či lalůčku,“ říká přednostka Kliniky dětských nemocí Fakultní nemocnice Brno Lenka Krbková.
Klíště potřebuje tři oběti
|
Laik proto onemocnění způsobené klíštětem podle jejího názoru není schopen rozpoznat. Riziko borreliové infekce po přisátí infikovaného klíštěte je přitom malé, v odborných studiích bylo prokazováno jen v jednom až čtyřech procentech případů.
Lymeská borrelióza
K přenosu původce borreliózy může dojít nejdříve po jednom dni sání infikovaného klíštěte, častěji po ještě delší době. Nákaza probíhá ve většině případů bez jakýchkoliv známek onemocnění či s nespecifickými příznaky. Významným příznakem je zarudnutí kůže – erytém s centrálním vyblednutím v místě přisátí klíštěte trvající bez léčby dva až tři týdny.
„Při zarudnutí může být u dospělých únava, teploty, bolesti svalů a kloubů, u dětí nejsou žádné doprovodné projevy. Pak je nutná léčba antibiotiky po dobu 10 až 14 dnů,“ říká doktorka Krbková. Nemocnými bývají v Evropě hlavně děti mezi 5. a 9. rokem a také senioři s převahou žen. „Borrelióza je především akutní onemocnění s dobrým výhledem na vyléčení. Erytém se u části pacientů nevytvoří a objeví se až projevy nervové nebo kloubní. Postiženými orgány může být kůže, na níž se objeví třeba mnohočetné červené skvrny, nebo nervový systém, který postihne zánět mozkových blan. Mohou se projevit obrna lícního nervu, záněty kořenů míšních či akutní postižení srdce,“ upozorňuje Lenka Krbková.
Postižení pohybového aparátu je v Evropě vzácné. Nejčastěji je napaden kolenní kloub. Léčbou je nasazení antibiotik.
Klíšťová encefalitida
Okamžikem vstupu viru klíšťové encefalitidy do organismu začíná inkubační doba onemocnění. Toto období je bez obtíží a trvá 14 dnů i měsíc. Choroba mívá dvoufázový průběh. Po inkubační době dojde k rozvoji první fáze onemocnění, ve kterém příznaky připomínají lehkou chřipku. Nejdříve se objevují bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů a kloubů. Po několika dnech obtíže odezní. Poté zpravidla následuje období jednoho až dvou týdnů bez příznaků. U některých pacientů může nemoc touto fází skončit a úplně se uzdraví.
„Druhá fáze se projevuje krutými bolestmi hlavy provázenými horečkou. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Tento stav trvá dva až tři týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování,“ popisuje přednostka Krbková.
Přibližně u třetiny infikovaných pacientů první fáze klinicky chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze. Asi u čtvrtiny nemocných se dostaví trvalé následky. Patří k nim například obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese. Zcela výjimečně může pacient zemřít. Je samozřejmě nutná hospitalizace. V případě neurologického postižení umějí lékaři léčit jen příznaky. Jedinou ochranou je preventivní očkování.
Anaplazmóza
Nemoc se projevuje po inkubační době jednoho až dvou týdnů nespecifickými projevy – zimnicí, horečkou, bolestmi hlavy, svalů, břišní nevolností a vzácněji vyrážkou na kůži, mnohdy s krvácením. Zvětšeny jsou uzliny, někdy játra a slezina. Typické jsou laboratorní změny – nízký počet bílých krvinek a krevních destiček a zvýšené jaterní testy. Je to onemocnění především akutní, neléčené včas může ohrožovat život pacienta závažnými komplikacemi. Důsledkem nedostatku krevních destiček bývá krvácení do některých orgánů. Závažný průběhmá u pacientů s jinými nemocemi. Častěji onemocní muži. Léčbou jsou antibiotika.
Bartonelóza
Při nemoci vzniká v místě sání charakteristický tmavý příškvar podobný tmavšímu strupu. Vytvoří se za pět až deset dní. Přenos klíštětem je velmi vzácný, obvykle se přenáší škrábnutím nebo kousnutím kočky a označuje se jako nemoc z kočičího škrábnutí. Zduří nejbližší uzliny (trvá to týden až dva měsíce), zjistitelná je horečka po dobu čtyř až pěti dní. Běžné bývají bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, závratě, bolesti zad a očí. Může dojít k zánětu spojivek, samovolným očním pohybům a ke zvětšení jater. Léčí se antibiotiky.
Rickettsióza
„Rickettsie, které způsobují tuto chorobu, jsou přenášeny klíšťaty a způsobují horečky. V Evropě je to například marseillská horečka, v Americe horečka Skalistých hor. U nás jsou to většinou nákazy importované.
V místě sání klíštěte vzniká vřídek, postupně se tvoří strup případně vyrážka provázená krvácením. Nemoc se projevuje typicky horečkou a chřipkovými příznaky. Komplikace mohou být závažné, při poklesu tlaku dojde k oběhovému selhání, porucha vědomí nastává při zánětu mozku, při zánětu plic jsou dechové potíže,“ líčí doktorka Krbková.
Existují ještě rickettsie přenášené prostřednictvím blech a vší, způsobují skvrnitý tyfus. Léčbou jsou antibiotika.
Babesióza
Nemoc je způsobena prvokem a postihuje obvykle pacienty se sníženou imunitou. Projevuje se únavou, nechutenstvím, bolestmi kloubů a svalů, depresí, kašlem, nevolností a zvracením, dušností nebo žloutenkou.
Pravidlem je horečka, jež je provázena zimnicí a pocením. Pacient má zvětšená játra, má méně červených i bílých krvinek a krevních destiček. Léčí se antibiotiky a antimalariky včetně chininu.
